Ona

| foto: Martin Vlasákpro iDNES.cz

Krakonošova stovka podruhé

  • 0
Po roce opět na startu nejstarší stovky u nás.

Rok mi utekl zase jako voda, naběhal jsem spoustu tréninkových kilometrů a zase už je tady Krakonošova 100. Letošní ročník byl poznamenán zákazem trasy přes Sněžku a pořadatelé tak museli trochu měnit trasu, ale myslím si, že nový úsek a hlavně stoupání z Polska bylo také pěkné.

Je tedy pátek 19. června a v 21 hodin opět vyrážíme na dlouhou cestu. Počasí je téměř stejné jako v loňském roce, a tak je na hřebenech kolem nuly a mlha. Až na tu mlhu ideální. Začínáme malou změnou, nejde se přímo na Žalý jako vždy, ale míříme nejdřív do Valteřic k první kontrole a až poté začínáme stoupat na Žalý, kde se napojujeme již na klasickou trasu. Cesta pěkně utíká, držím si své tempo, občas někoho předeženu a někdo zase mě. Nemá cenu to honit na začátku a vyčerpat tak síly zbytečně brzo. Po loňském čase 13 hodin a 45 minut jsem měl letos v plánu posunout se pod 13 hodin.  

Hlavní ale bylo dokončit a čas řešit až následovně, trasa je tak dlouhá, že stát se může cokoliv. Ze Žalého pokračujeme na Mísečky a poté přes Kotel do Harrachova. Nad Kotlem začíná neoblíbených téměř 14 kilometrů po asfaltu. První orientační kontrola, jak jsem na tom, je Harrachov. V loňském roce jsem zde byl za 3 hodiny a 54 minut, letos pouze o devět minut rychleji. No žádná sláva, ale v nohách vlastně o čtyři kilometry víc kvůli pozměněné trase na začátku.

Pokračuji tedy rychle dál, pod Voseckou boudou opět začíná mlha a hřeben hor je stejně schovaný jako loni. Do Polska se ovšem od Sněžných jam ukazují skvělé výhledy na zářící města, ale není čas sledovat výhledy, hlavní je koukat pod nohy. Nad bývalou Petrovou boudou mi pomalu dochází čelovka, kterou rychle vyměňuji na kontrole na Lužické boudě, kde se také dozvídám poprvé o své pozici na cestě. Jsem na sedmém místě. Proto rychle vyrážím dolů do Polska, kde mě čeká pět kilometrů po rozmáchané zelené. Několikrát zakopávám a je jasné, že letos opět proběhne nějaká výměna nehtů. 

Líbil se ti článek?

Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

Pod rozcestím Polana začíná pršet a kameny začínají nebezpečně klouzat. Z tohoto rozcestí je největší změna letošní trasy a nestoupá se vzhůru ke Sněžce, ale klesáme až do města Karpacz na další kontrolu. Od kontroly začíná pěkné stoupání do Sovího sedla, kde ke konci předcházím dalšího ze závodníků. Kousek před Pomezními boudami mám na dohled druhého a třetího v pořadí. Bohužel o mně už vědí. Kontrola na Pomezních boudách, napít, doplnit vodu a rychle dál na posledních 26 kilometrů. Rychle doháním závodníka přede mnou a druhého mám na dohled. Na dohled až na kontrolu v Peci pod Sněžkou, odkud vyrážíme společně, ale od Rejdiště mi utíká a zaslouženě ho už nedoženu. Tolik sil už nemám, a i podle jeho tempa vidím, že je na tom lépe. Na posledních devíti kilometrech mi uteče ještě o sedm minut. Nad Lánovem už pouze kontroluji, jestli nemám někoho v zádech, ale podle toho, jak si pamatuji z cesty, bych měl mít velkou rezervu na další za mnou.

Konečně Vrchlabí a cíl. Dobíhám v čase 11 hodin a 29 minut. Celkově třetí za skvělým Radkem Brunnerem, který vyhrál, a Matějem Kubinou, který byl přede mnou. Loňský čas jsem si tak nakonec zlepšil o 2 hodiny a 15 minut, o čemž jsem si ještě v Harrachově mohl leda nechat zdát. Vyšlo to prostě skvěle a celá ta roční dřina na trénincích se zúročila. Tak třeba za rok znovu a opět lépe.

Napiš svůj článek i TY

Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. 

Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

Psaní o běhání je někdy náročné.

Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

Marek

NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!