Břichomluvci nemluví břichem. Tajemství úspěchu je v mozku diváků

  9:14aktualizováno  9:14
Dvanáctiletá vítězka soutěže Amerika má talent znova nadchla svět pro břichomluvectví – prastarou techniku, která ve skutečnosti s břichem nemá nic moc společného. Funguje díky kombinaci iluzí v mozku diváků, které fascinují laiky i neurovědce.

Břichomluvkyně Darci Lynne Farmerová v show Amerika má talent (Los Angeles, 20. září 2017) | foto: Profimedia.cz

Neuvěřitelná, fascinující, magická. Tak psali fanoušci i média o Darci Lynne Farmerové, dvanáctileté břichomluvkyni, která se na konci září probojovala až do finále populární soutěže Amerika má talent. Dívka, která umí „rozmluvit“ i „rozezpívat“ loutky a ještě u toho publikum rozesmát, nakonec vyhrála.

O břichomluvectví, starém, ale trochu zapomenutém umění, se tak najednou zase začalo mluvit. A čím dál víc lidí se zajímá o to, jak to ta Darci Lynne dělá.

Fotogalerie

Nejde samozřejmě o kouzlo, ale o kombinaci talentu, tréninku a iluze na straně diváků. Břichomluvectví se lidé věnují odedávna, první dochované zmínky o něm jsou ze starého Řecka. Tehdy ho používali věštci a věštkyně včetně slavné Pýthie. Pomoci změněného hlasu, který zdánlivě nevycházel z jejich hlasového ústrojí, předstírali, že mluví s nadpřirozenými bytostmi nebo s duchy zesnulých.

Břichomluvectví se v nějaké podobě objevilo ve všech světových kulturách. V té naší bylo dlouho spojované s čarodějnictvím, ale časem se z něj stal hlavně zdroj zábavy. Cirkusoví umělci a kouzelníci začali využívat loutky s výraznými pohyblivými ústy – dělají to tak dodnes.

Co břichomluvec nikdy nevysloví

Ve většině jazyků se pro ně ujal název, který spojuje slova „břicho“ a „mluvit“. Jenže ve skutečnosti nemluví z břicha, používají hlasivky jako při běžné řeči. Klíč je v tom naučit se jednotlivé hlásky vyslovovat bez toho, aby se viditelně hýbaly rty nebo čelist. Břichomluvec má většinou lehce pootevřené rty a usmívá se tak, aby za zuby nebylo vidět, že hýbe jazykem.

S některými hláskami, například s K, R, S, T nebo s kteroukoli samohláskou, je to jednodušší. Hlásky, při jejichž vyslovování se používají rty (B, F, M, P a V), břichomluvec prostě nevysloví. Musí je nahradit jinými, co nejpodobnějšími zvuky, například místo B říká D, místo M zase T.

Pomáhá mu většinou to, že pro jednotlivé postavy používá různé humorné hlasy. A má ještě jednu velkou výhodu: diváci mu podvědomě chtějí věřit, takže drobné nesrovnalosti úplně přeslechnou.

Každý se nechá ošálit

Uvěří, i kdyby byli sebeskeptičtější. Může za to kombinace několika iluzí, které fascinují nejen ohromené publikum, ale i neurovědce. V roce 2007 například efekt břichomluvectví zkoumali neurologové z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. Zjistili při tom, že podněty, které slyšíme, a ty, které vidíme, zpracovává stejná oblast v mozku.

„Dříve mezi vědci převažoval názor, že každý z pěti smyslů – zraku, sluchu, čichu, hmatu a chuti – má v mozku svůj vlastní region,“ vysvětlila magazínu ScienceDaily neurobioložka Jennifer Grohová, která se na výzkumu podílela. „Nyní začínáme chápat, že to není tak jednoduché. Naše výsledky ukázaly, že jsou všechny smysly úzce propojené.“

V běžném provozu je od sebe jen těžko oddělujeme. „Když v keři zazpívá pták a zároveň vidíte, jak se otevírají dveře, nejspíš si pomyslíte, že ten zvuk bylo vrzání dveří a hned vás napadne, že mají asi rezavé panty,“ uvádí v článku pro časopis Frontiers for Young Minds známý psycholog a neurovědec Michael S. A. Graziano z Princetonské univerzity, který je sám nadšený břichomluvec a nečekaným propojením smyslů se zabývá do hloubky.

S břichomluvectvím je to stejné jako s ptákem a dveřmi. Když sledujeme rty loutky, jak se hýbou, a slyšíme hlas, který vychází z úplně jiného místa (z břichomluvcových hlasivek), automaticky si v mozku oba stimuly spojíme. Uvěříme tak, že loutka skutečně hovoří, směje se nebo třeba zpívá.

Takových příkladů je daleko víc. „Představte si, že se díváte na video na YouTube. Mluvčí se dívá do kamery a vy zároveň posloucháte jeho hlas z reproduktorů. Vidíte, že se jeho rty pohybují, a tak si hned zvuk v duchu umístíte do jeho úst, i když vychází odjinud,“ popisuje Graziano. Je to iluze, se kterou se v každodenním životě setkáváme tak často, že už nás vůbec neudivuje.

Není to jenom o hlase

Proč nás tedy břichomluvci tak fascinují a připadají nám doslova jako kouzelníci? Důvodů je víc. V první řadě jde o poměrně netradiční situaci, na kterou už se v duchu připravíme jako na něco speciálního. Na rozdíl od každodenních vjemů, na které jsme si prostě zvykli.

Graziano ale dodává, že roli hraje ještě jiný druh iluze: ta sociální. Jako lidé jsme přirozeně empatičtí a sociálně inteligentní, máme na to dokonce zvláštní oblasti v mozku. „Dvě z nich jsou v podstatě těsně nad ušima, asi dva centimetry směrem dovnitř. Na každé straně mozku je jedna. Říká se jim temporoparietální junkce čili TPJ,“ vysvětluje vědec.

„Obě TPJ spolupracují s dalšími částmi mozku a vytváří naše domněnku o tom, co se asi děje v mysli někoho jiného. Nejen že tak ostatní lidi vidíme a slyšíme, ale dotvoříme si i představu o jejich myšlenkách, pocitech a naše celkové povědomí o nich,“ dodává.

Pomáhají nám přitom „nápovědy“, které nám ostatní dávají: pohyb hlavy, tón hlasu, směr, kterým se zrovna dívají. Funguje to i s loutkou, která nám člověka aspoň vzdáleně připomíná. Tím, že si zpracujeme signály, které k nám „vysílá“, uvěříme, že přemýšlí a že má skutečné pocity. Aby tedy byla iluze dokonalá, musí břichomluvec natrénovat dvě věci: hlas loutky a řeč jejího těla.

Břichomluvkyně Darci Lynne Farmerová v show Amerika má talent

Autor:
  • Nejčtenější

Lékařům podstrčila dceřin vzorek moči místo svého, stálo ji to život

Taťána Proninovová nemohla podstoupit vysněnou plastickou operaci prsou kvůli chronickému onemocnění ledvin. Po...

Příběh Markéty: Milenec se mě odmítá vzdát

Krizi v manželství jsem řešila zpočátku sexem na jednu noc s kolegou z práce. Jenže náš vztah se vymkl kontrole a...

Příběh Oliny: Vyspala jsem se s kamarádem, nevím co dál

Udělala jsem velkou hloupost, vyspala jsem se se svým nejlepším kamarádem. Bylo to krásné, ale i tak bych byla radši...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

Premium

Potraviny: Co škodí a jak. Žijeme v době jedové, říká autorka bestsellerů

Svými názory provokuje mnohé odborníky. Často jde proti letitým pravdám lékařů, expertů z potravinářského průmyslu i...

Premium

Výrazný nos, vzdělání sestry. Proto si Gott vybral Ivanu, říká novinářka

Profesní vztah je pojil pětadvacet let, ona ho však osobně poznala už jako holčička. Navzdory všem turbulencím, které...

Premium

Lara Fabian oslaví v Praze narozeniny. Máme exkluzivní přednostní nákup vstupenek

Po dvou letech se 9. června 2020 vrátí do Prahy Lara Fabian. Zpěvačka belgicko-italského původu má k českému publiku...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky
Premium

Hygiena našich předků: éra špinavých lidí trvala několik století

Že na tom byli naši předci s čistotou dost na štíru, není žádným tajemstvím. V době, kdy voda byla nepřítel a do všeho...

Premium

Spolknout prášek je snadné. Proti depresím se dá však bojovat i jídlem

Duševní poruchy lidí jsou stále častější a přicházejí v čím dál nižším věku. Alespoň jednou za život se s některou z...

„Myší nemoci“ zabrání pauzy, protahování i pomůcky, uvedl lékař on-line

Bolesti ruky způsobují stále stejné dlouhodobé pohyby, i takové, které provázejí práci s počítačovou myší. „Při práci...

Premium

Ikigai, důvod vstát ráno z postele. Šťastný život podle Japonců

Nejvýstižnější český překlad japonského slova ikigai opravdu zní: důvod vstát ráno z postele. Co má společné ikigai s...

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz