V obchodě, kanceláři, škole i restauraci. Všude tam číhají viry vyhlížející svou další oběť. Právě toto období je typické pro první vlnu podzimních viróz, které kulminují v lednu až březnu, kdy se obvykle objeví i chřipkové epidemie.
V chladném počasí se totiž virům daří lépe než při letních vedrech, naše obranyschopnost pokulhává a navíc trávíme mnoho času v uzavřených a přetopených prostorách, kde se mohou viry skvěle vyřádit. Stačí stát v MHD metr a půl od člověka, který kýchne. Nebo sáhnout na kliku u dveří pár minut poté, co tu prošel někdo nemocný.
Nezvaný host nejprve zdolá první překážku v podobě sliznice dýchacích cest a mandlí. Pak začíná souboj. Několik dní náš organismus na viry útočí, trápí ho a snaží se ho – třeba i pomocí kýchání – z těla vypudit. Viry se pak rozpadají, uzdravujeme se, některé buňky však zůstávají poškozené, proto se člověk cítí tak unavený. Po několika dnech by únava měla odeznít.
Pokud se tedy jedná jen o klasické nachlazení, chřipka má obvykle mnohem horší průběh a v mnoha případech na ni navazuje bakteriální infekce, kterou doma již nevyléčíte. Při viróze by mělo stačit dodat tělu pořádnou „munici“, aby bylo na souboj s virem pořádně připraveno a mohlo se účinně a rychle bránit.
Boj o čas
Nejdůležitější ze všeho je poslouchat varovné signály svého těla. Začne-li vás škrábat v krku, štípat nos a pálit oči, nečekejte a začněte jednat. „Velmi důležitý je klid na lůžku v lehce vytopené místnosti, kde je zároveň pravidelně větráno. Doporučuji klid bez televize, rádia, počítače i mobilu. Velmi důležitý je spánek. Zahřát se, vypotit, usnout a spát do obnovy sil,“ radí praktická lékařka Věra Budková.
Dary přírodyRýmovník Divizna Bez černý Jitrocel Recepty na domácí sirupy na celoroční léčení si můžete stáhnout zde. Zdroj: Andrea Maya Jonášová |
Zapomínat byste neměli ani na přísun vitaminů. Při nachlazení pomáhá zejména céčko. Pod ním si všichni představí hlavně citrusy, jenže ty vám při viróze příliš nepomohou. Obvyklá denní dávka vitaminu C je mezi 60 a 100 mg, doporučená dávka je 80 mg vitaminu C denně.
V případě počínající virózy, při silné únavě nebo nachlazení jsou prospěšné vyšší dávky – 500 až 1 000 mg. Jenže abyste například z citronu takovou dávku získali, museli byste jich sníst minimálně kilo denně. A to by zřejmě trpěly zase vaše zuby, protože kyselé škodí zubní sklovině. Mnohem výhodnější bude, když se zaměříte na jiné zdroje. Mezi ty nejbohatší patří šípky, které mají dokonce patnáctkrát více vitaminu C na sto gramů než oblíbené citrony.
„Obecně se ví, že šípky, rakytník a černý rybíz mají nejvíce vitaminu C, zato citron není v tomto směru žádnou bombou. Obrovské množství vitaminu C má také kopřiva a prvosenka, dalším výborným tipem je paprika. Vitamin C také najdete všude tam, kde je krásně kyselo – například v kysaném zelí. Vyskytuje se i jinde, třeba v bramborách, brokolici, růžičkové kapustě či listové zelenině,“ dodává doktorka Budková.
Nachlazení dokáže zlepšit také selen a zinek, na jejichž spotřebu by lidé měli dohlížet celoročně, protože celkově posilují imunitní systém. Světová zdravotnická organizace dlouhodobě upozorňuje, že lidé konzumují těchto látek podprůměrně, což výrazně zatěžuje organismus. Nejvíce selenu je obsaženo v některých druzích ořechů, nejbohatší jsou para ořechy. Vysoké množství najdete také ve vnitřnostech, rybách a mase mořských plodů.
Připrav, uvař, nalož
Zapomenout byste neměli ani na tradiční pomocníky, jako je zázvor, cibule, česnek a med. Zázvorový čaj s medem je nejen vitaminová bomba, ale také skvěle chutná. Dělejte si ho několikrát denně, ale ne víc než pět gramů za den, hrozí pak nevolnost, žaludeční či střevní potíže.
S bolestí v krku a nachlazením pomáhá také cibulový sirup. „Čerstvou oloupanou cibuli nakrájejte na půlcentimetrové plátky, skládejte do porcelánové nádoby a prokládejte moučkovým cukrem, shora zmáčkněte, abyste cibuli pořádně zatížili. Počkejte čtyři hodiny, než cibule pustí šťávu. Podáváme čtyřikrát denně jednu lžíci sirupu a dle mých zkušeností je za dva dny po kašli a potížích,“ radí dále praktická lékařka.
Cibule má silné dezinfekční účinky a obsahuje řadu důležitých vitaminů. Místo cukru lze použít i med. Sama lékařka si při nachlazení maže hrudník, hřbet rukou a kůži kolem kotníku tymiánem či alpou, případně jiným mentolovým krémem z lékárny. „Zároveň používám homeopatický lék Oscillococcinum, a to třikrát denně jednu tubu po dva až tři dny, je čistě přírodní a posiluje obranyschopnost organismu,“ dodává ještě lékařka.
Při nachlazení je vhodné také zvýšit konzumaci česneku. Raději jej ale tepelně neupravujte, vařením ztrácí totiž svou sílu. A ta je skutečně k nezaplacení. Česnek totiž má antibakteriální, protiplísňové a antivirové účinky, je také považován za účinný imunitní stimulant.
Na ucpaný nos také působí vlažný slaný roztok. I když to není zrovna nejpříjemnější věc, splaskne díky tomu rychleji sliznice a celkově se lépe dýchá.
Zejména Moraváci pak k léčení virózy používají domácí slivovici. Jenže podle odborníků to není zrovna ta správná léčba.
„Představa, že alkohol zabije všechny viry a bakterie na povrchu sliznice nosohltanu, je bohužel mylná. Efekt je úplně opačný. Alkohol totiž oslabuje obranyschopnost zasažené sliznice, a tak se na ní vetřelcům daří mnohem lépe přežívat. Pokud vás navíc bolí v krku či máte rýmu, nemoc už bývá rozšířena po celém těle, jehož imunitu alkohol také snižuje. Není od věci připomenout si, že některé viry jsou proti alkoholu velmi odolné. Jde například o rhinoviry, které způsobují rýmu. Alkohol tělo odvodňuje, a tak ztrácíme minerály a potřebnou tekutinu nejen teplotou, ale oslabujeme také detoxikační orgány – játra, ledviny a tlusté střevo. Nemoc se zhoršuje a prodlužuje,“ dodává lékařka.
Vsaďte na lipový čaj
Úlevu při nachlazení mohou přinést i bylinky. Jak už bylo zmíněno výše, když si uděláte čaj ze šípků, zvýšíte přísun vitaminu C, který v boji s nemocí pomůže. To ale zdaleka není všechno, léčivá síla bylinek je obrovská.
Čtěte v MF DNESKaždý den najdete v novinách velkého rádce, co dělat, když vás trápí nějaký zdravotní problém. Přečíst si můžete zde.  |
„Na kašel se používá sléz maurský, kdy je možno použít jak květ, tak list, dále divizna, lišejník islandský, kozlík lékařský, yzop lékařský, ostružiník, list podbělu a samozřejmě jitrocel a mateřídouška. Opatrnosti je potřeba během užívání kozlíku, který se doporučuje také při nespavosti či neklidu a je možno si na něj časem vypěstovat závislost,“ jmenuje bylinkářka Andrea Maya Jonášová z Benešova.
Velmi oblíbený je také heřmánek, který se nepoužívá jen k inhalacím, ale pije se ve formě odvaru, protože má protizánětlivé účinky.
„A pokud se k nachlazení přidá také horečka, uvařte si určitě lipový čaj s medem,“ dodává bylinkářka.
