Odpovědi Kateřiny Thorové najdete zde |
„Systém péče se musí zlepšit a jeho financování musí být transparentní. To se nyní neděje. Problémů a sporů je tady milion. Bojují mezi sebou kliničtí psychologové a psychiatři, léta se řeší, co je a co není psychoterapie, kdo má diagnostikovat autismus. V konečném důsledku to odnáší kvalita péče,“ napsala a dodala, že mnoho odborníků hájí zastaralý systém diagnostiky a péče.
„Je zde ale mnoho lidí, kteří chtějí měnit věci k lepšímu a mají k tomu odborné kompetence a praktické zkušenosti. Zdravotní pojišťovny hradí jen běžné psychoterapie. Terapeuti mají sice psychoterapeutický výcvik a jsou psychologové, ale o specifických programech vhodných pro neurovývojové poruchy často nemají žádné tušení. Potřebujeme zapojení investigativních novinářů, kteří odvedou profesionální práci, aby se situace v ČR změnila,“ odpověděla Kateřina Thorová čtenářům.
Dokument terčem kritiky
Česká televize se v novém dílu dokumentu Infiltrace s názvem Obchod s nadějí zaměřila na děti s poruchou autistického spektra. Původně ho měla vysílat už v březnu. Po zhlédnutí upoutávek se však ozvali rodiče a zákonní zástupci, vadilo jim skryté natáčení jejich dětí při terapii v soukromém centru, které sami založili a financují. Na Českou televizi poté podali žalobu a dva návrhy na předběžné opatření.
Dokumentaristky se však hájí, že chtěly prověřit „podivné praktiky péče o děti“ a natáčením se snažily zachytit neadekvátní zacházení s dětmi. Na začátku je oslovila matka autistického syna, která měla s ABA terapií zkušenost, metodické praktiky v centru se jí však zdály nestandardní. Dokumentaristky proto nasadily do organizace infiltrátorku, která prošla výcvikem ABA terapie, aby se mohla nechat ve spolku zaměstnat a zjistit, jak funguje.
PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D.Vystudovala klinickou psychologii pregraduálně v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, v roce 2003 získala z klinické psychologie doktorát. Od počátku pracovní kariéry se zaměřuje na práci s dětmi s odchylkami psychických funkcí a s atypickým chováním vznikajícím v důsledku neurovývojových poruch. V roce 2000 založila občanské sdružení, Asociaci pomáhající lidem s autismem (APLA), neziskovou organizaci, která se v roce 2015 v souladu s nově platnou legislativou přetransformovala do Národního ústavu pro autismus, z.ú. (NAUTIS). Věnuje se psychodiagnostice osob s podezřením na poruchu autistického spektra, poradensky pracuje s dětmi, jejich rodinami i dospělými s diagnózou autismu. Přednáší, publikuje, spolupodílí se na výzkumných projektech a grantech. Je členkou Psychiatrické společnosti při České lékařské společnosti JEP, České mikrobiomové společnosti při České lékařské společnosti JEP a Českého klubu skeptiků Sisyfos. |
Pořad však vyvolal mezi odborníky i rodiči velkou diskuzi, a ukázal tak na tíživou situaci rodičů dětí s autismem (více jsme psali zde). K pořadu se vyjádřil také Národní ústav pro autismus (NAUTIS), a to hlavně k terapii ABA, která zde byla využívána.
„Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) je samostatný vědecký obor zabývající se chováním. Programy, které z ní vycházejí, jsou na důkazech založené, jsou uznávané odbornou veřejností a jsou součástí recenzovaných odborných doporučovaných postupů v zahraničí i v České republice. ABA nepatří mezi jediné vědecky ověřené metody a její efektivita záleží na mnoha faktorech. NAUTIS ověřené ABA programy považuje za vhodnou součást péče o děti s autismem. Stejně jako u jiných intervenčních metod a terapií je zapotřebí mít v daném oboru náležité vzdělání a odborné zkušenosti. Z dokumentu nevyplývá, že by tento požadavek přítomní pracovníci splňovali,“ uvedl na svých stránkách. Celé znění si můžete přečíst zde.
Autismus nelze vyléčit
Každý rok se v Česku narodí až 2000 dětí s různým druhem autismu. Jde o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Kvůli ní dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je proto narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti.
Příčinu autismu se zatím nepodařilo odhalit. Odborníci předpokládají, že určitou roli hrají genetické faktory, různá infekční onemocnění a chemické procesy v mozku. A podle nejnovějších teorií autismus vyvolá až kombinace několika těchto faktorů.
Autismus je v podstatě syndrom, který se diagnostikuje na základě projevů chování. Projevuje se buď od dětství nebo v raném věku (do 36 měsíců). Porucha určitých mozkových funkcí způsobí, že dítě nedokáže správným způsobem vyhodnocovat informace.
Dítě například nereaguje na své jméno, není schopné si říct o to, co chce, nebo upozornit na to, co se mu nelíbí. Často působí dojmem, že neslyší, nemává na rozloučenou a nereaguje na nově příchozí, špatně mluví. Často má velmi špatný oční kontakt, neusmívá se na své blízké. Velmi rádo si hraje samo.
Autismus nelze vyléčit žádnými lékařskými postupy, ale pomocí různých terapeutických metod lze zlepšit sociální a komunikační dovednosti a podpůrnými opatření zvýšit kvalitu života a naplnit potenciál schopností, s nimiž se lidé s autismem narodili.
