Přestože už zhruba třicet let má v naší populaci závažné problémy se srdcem větší procento žen než mužů, stále přetrvává povědomí, že infarkt spíš hrozí „silnějšímu“ pohlaví. Jedním z důvodů může být, že starší lékařské studie se tradičně zaměřovaly na muže v přesvědčení, že ženy přece chrání ženské hormony.
Situace se začíná zlepšovat, ale ani lékaři moc nepočítají s tím, že by ženu mladší 55 let mohla postihnout náhlá srdeční příhoda. V důsledku toho své pacientky neposílají tak často třeba na vyšetření cév (koronarografii), kam by muž putoval téměř automaticky.
Tělo vysílá varovné signály. Infarkt je letitý proces, nevznikne hned, líčí kardiolog |
Dalším problémem je, že klasické příznaky infarktu, tak jak bývají citovány, se opět spíš týkají mužů, a ne žen. Velmi často se jako typická uvádí krutá palčivá bolest za hrudní kostí, která někdy vystřeluje do levé paže, krku a čelisti, zřídka i do zad. K tomu bývá postižený neklidný, vylekaný, zpocený, přepadá ho únava.
Varovat může únava i dušnost
Jenomže ženy mívají nezřídka příznaky méně silné, takže můžou srdeční příhodu přejít bez povšimnutí a dozvědí se o ní až při vyšetření EKG.
Až u 70 % žen předchází infarktu extrémní únava, dokonce i po nepatrné námaze. Téměř polovina žen má potíže se spánkem, stejně tolik trápí silná dušnost, častá je žaludeční nevolnost až zvracení. Asi třetina postižených popisovala silnou úzkost. Taky náhlé pocení bez příčiny nebo závratě patří mezi časté příznaky blížícího se srdečního kolapsu.
Bolest nemusí být silná
U obou pohlaví je pak nejčastějším symptomem bolest na hrudníku. S tím rozdílem, že u žen nebývá tak výrazná a většinou ani nevystřeluje tak silně do ramene nebo paže až k jejímu znecitlivění jako u mužů.
Naopak může jít jen o mírnou bolest v zádech, krku nebo uchu, jakýsi pocit tísně podél čelisti, která sestupuje dolů na krk a někdy se rozšíří až na levé rameno. Mezi příznaky „ženského“ infarktu někdy patří tlak v hrudní a horní části zad.
Při infarktu rozhoduje čas
Zúžená srdeční tepna náhle praskne nebo se ucpe krevní sraženinou, část srdečního svalu zůstává bez přísunu kyslíku, jeho buňky po určité době začnou odumírat.
Zkažené zuby zvyšují riziko infarktu. Srdci škodí i málo pohybu a kouření |
Aby bylo srdce co nejméně poškozeno, potřebují mít lékaři pacienta nejpozději do čtyř hodin na sále. Proto ihned volejte záchranku (155), postiženého se pokuste zklidnit, usadit, dejte mu acylpirin.
Jestliže je v bezvědomí, poskytněte mu nepřímou masáž srdce (100× za minutu stlačte do hloubky hrudní kost). Ostatní zařídí posádka sanitky cestou do kardiocentra, které dostatečně hustou sítí pokrývají celou republiku.
U infarktu rozhodují hodiny. Jak probíhá léčbaVe většině případů následuje okamžitě po potvrzení diagnózy, že skutečně jde o infarkt, zásah nazývaný koronární angioplastika. Při ní lékař vsune do žíly v třísle sondu (katetr), která zúženou část srdeční věnčité cévy roztáhne a zpevní kovovou trubičkou (stentem). Celou akci sledují lékaři (často i pacient) přímo na obrazovce. Jedno z největších nebezpečí představuje paradoxně sám postižený, pokud lékaři zatají, že první potíže pocítil před delší dobou. Pro něj by mohl být zákrok nebezpečný, protože na nedokrveném srdečním svalu již po jednom či dvou dnech došlo k nevratným změnám. |
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
