„U dětí je nejčastější vadou řeči patlavost a koktavost, u dospělých je to ztráta řeči po cévní mozkové příhodě. U nich může logopedická péče trvat i několik měsíců,“ říká PaedDr. Ilona Kejklíčková (58), Ph.D., MBA, soudní znalkyně v oboru klinická logopedie a přednostka kliniky LOGO, která se specializuje na léčbu koktavosti, ale věnuje se také terapii lidí po mozkové příhodě.
Řeč je nejdokonalejší schopnost člověka. Každé páté dítě předškolního věku má však některou z řečových vad. A poruchou komunikace trpí ze zdravotních důvodů stále častěji i dospělí lidé.
Nedávno jste se vrátila z kongresu logopedů v Japonsku. Copak logopedi mají co konzultovat? Každý jazyk je jiný... Scházíme se po celém světě a řeší se stejné problémy. Například koktavost, opoždění ve vývoji řeči, poúrazové stavy, stavy po cévních mozkových příhodách... Zejména na univerzitách se kolem řeči dělají velké výzkumy a jsou velmi podporované. Ať už jde o genetiku, či neurologii. Mezi nejzajímavější patří výzkum ohledně náhradních hlasivek (tzv. elektrolarynx, elektrický generátor zvuku, nahrazuje hlasivky pacientům, kteří po operaci krku ztratili hlas, pozn. red.).
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
