Byl to francouzský ministr zdravotnictví, kdo vypustil nepodloženou a poplašnou zprávu na svém twitterovém účtu a zmínil více preparátů: „Užívání protizánětlivých přípravků (ibuprofen, kortizol…) může být zhoršujícím faktorem pro průběh infekce. V případě, že máte horečku, vezměte si paracetamol. Pokud užíváte protizánětlivé léky, obraťte se na svého lékaře,“ uvedl.
Ve skutečnosti nikdo žádnou souvislost mezi koronavirovou infekcí a protizánětlivými léky neprokázal. Obavy z ibuprofenu jsou nepodložené úvahy vytržené z kontextu. Nicméně lidé ve světě, včetně Česka začali houfně vykupovat paraleny.
Šlo o nepodloženou paniku
Podle Jana Strojila, klinického farmakologa z Ústavu farmakologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jsou obavy z ibuprofenu u pacientů s koronavirovou infekcí z velké části nepodložené, případně založené na patofyziologických úvahách a spekulacích.
„Žádná klinická data významný vliv neukázala. S ohledem na předběžnou opatrnost je možné zvolit paracetamol tam, kde je to možné, ale s vědomím jeho limitací a toxicity, která může být v případě multiorgánového selhání a při použití dalších hepatotoxických léků také relevantní,“ vysvětlil pro zdravotnickydenik.cz
Epidemie koronaviru |
Stejného názoru, že jde o nepodloženou paniku, je také člen krizového štábu v ČR, epidemiolog Rastislav Maďar. „Nový koronavirus využívá pro vstup do lidských buněk ACE2 receptor. Vědecký výzkum naznačuje, že skupina nesteroidních antirevmatik, do které patří i ibuprofen, zvyšuje počet těchto receptorů, není ale jisté, jestli to má vůbec nějaký význam v praxi. Vyšší počet receptorů automaticky neznamená, že virus bude schopný je více využívat,“ uvedl pro IDNES.cz. Zatím prý nejsou důkazy, že by mělo užívání ibruprofenu negativní vliv na průběh nemoci nebo na jeho prognózu. „Já bych si ibuprofen na horečku klidně vzal,“ dodal.
Na aféře s údajnou škodlivostí Ibuprofenu je nejzajímavější, jak rychle se rozšířila. Pomohly tomu sociální sítě, které jsou během pandemie jedním ze základních zdrojů rychlých zpráv. Rychle však neznamená přesně. A tak se neověřená a reálnými daty nepodložená informace dostala do celého světa. Tím začala sama sebe potvrzovat. Opatrnost vědců, kteří jsou zvyklí dělat závěry na základě reálných dat a nikoli dojmů, pak paradoxně působila jako zdánlivé potvrzení zprávy.
Nedoporučujeme nepodávat
Také vyjádření Světové zdravotnické organizace přišlo rychle, ale obsahovalo dvojitý negativ: nedoporučujeme nepodávat, což se zřejmě při rychlém čtení snadno ztratilo v překladu. A tak se nakonec lidé na sociálních sítích odkazovali i na WHO, přestože ta informaci označila za nepodloženou.
Vědecká metoda je založena na datech a ověřování. To se může zdát ve světě, kde se tweet během čtvrt hodiny dostane k milionům lidí, jako zbytečné zdržování. Když však dojde na naše zdraví, je samozřejmě rozumné se rozhodovat podle reálných a podložených výsledků. Nikoli podle nějaké tiché pošty.
