Jak jsem začala: Bylo to během ročního stipendijního pobytu na sportovním gymplu v Německu v roce 1999, kde jsem si s hrůzou uvědomila, že větší zadek než já mají snad jen koulařky. Pubertální kila jsem shodila a během dalších let jsem u běhání zůstala. Nijak organizovaně, nevrhala jsem se do žádných dlouhých vzdáleností, běhala jsem prostě jen pro radost.
Hvězda Rungo.czjméno: Lucie Pecinová věk: 32 gender: žena výška: 170 váha: hluboko na dně skříně odkud: Hradec Králové |
Ráda zkouším nové věci, a tak jsem postupně propadala spinningu, jumpingu, zumbě i piloxingu a zase se pokorně vracela ke svému popobíhání. Pak mi Ježíšek nadělil boty, do nich čip, a tak od ledna 2013 soutěžím sama se sebou, překonávám vzdálenosti, zrychluji tempo a strašně mě to baví (a od června ještě o něco víc, viz níže).
Proč běhám: Protože už nikdy nechci mít zadek jako německé koulařky. Protože si hlava odpočine a čas je jenom můůůůůůj. Pro ten pocit v cíli, kdy se z těla řine pot a endorfiny. A hlavně – běhám, abych byla fit pro svoje děti, abych jim stačila, až se rozběhnou na hřiště nebo rozjedou do kopce na kole.
Běžecký sen: Uběhnout v říjnu půlmaratón.
Osobní rekordy a výhry: Prvního června 2013 jsem se v rámci RunTour postavila na start svého prvního závodu v životě, 5 kilometrů jsem uběhla, skončila 52. v celkovém pořadí a 10. mezi ženskýma a svůj osobák vylepšila na 0:22:27. To je moje výhra!
Moje trasa: Běhám v Hradci podél Labe i Orlice, trasa je po každé jinak dlouhá v závislosti na tom, kolik mám času a sil, většinou je to v rozmezí 11 až 15 kilometrů. Běhám tam ráda, protože ač téměř v centru města, vede velká většina trasy přírodou. Proběhnu loukou, kukuřičným polem, kolem slepého ramene Labe, kochám se soutokem obou řek a obdivuju barvy kytek v sadech. Terén navíc není kopcovitý a to se líbí jak mně, tak mým nohám.
