„Marná sláva, že jsem z pohledu do zrcadla nebyl nadšený, je slabé slovo! Já se na sebe nemohl ani podívat, místo mě tam byl sud. A to coby zastupitel města občas oddávám i svatby! Společenský oblek na mně doslova praskal ve švech.“
„Taky jsem hrál jako ochotník divadlo. Pro roli Trautenberka se můj kostým už ani nemusel docpávat, já se do něj bez problémů vešel. A další důvod k hubnutí byl ten, že jsem přestával fungovat jako chlap. Mám krásnou aktivní manželku, která žije pohybem, a já jsem začínal tak nějak cítit, že s ní ztrácím krok. A to každý muž nese těžce,“ přiznává Jan.
Pár trikůNulová dieta: |
Proč si nedat husu?
Jako malý kluk žil sportem. „Hrál jsem volejbal, věnoval se cyklistice a vůbec klukovským aktivitám, které v sedmdesátých letech frčely.“
„Nerozptylovaly nás tehdy mobily, počítače, v televizi běžely dva programy a zabavit jsme se nějak museli. A proč ne zrovna pohybem? Potom přišla vojna, na které o něj taky nebyla nouze. V jedenadvaceti letech jsem měřil sto osmdesát čtyři centimetrů a vážil sedmdesát jedna kilo! Jenže jak šly roky, ubývaly mi vlasy, zato přibývala kila. Aby taky ne. Já nikdy neměl záklopku v jídle. Něco ve stylu: Mám sníst celou husu? Proč ne? Sním ji!“ vzpomíná dnes muž narozený ve znamení Ryb.
Boduju pevnou vůlí
„Hubnout jsem se snažil už několikrát a docela se mi i dařilo. Jedna z mých, troufám si tvrdit, dobrých vlastností je pevná vůle. Ze dne na den jsem třeba dokázal seknout s kouřením. A stejně tak šla dolů i váha, která mi po dovršení určitého věku neklesla pod metrák. Jenže ono se to hubnulo jinak ve čtyřiceti nebo v padesáti. Když se mi před rokem váhová ručička ustálila na sto třiceti sedmi kilech, došlo mi, že sám už to nedám,“ usoudil Jan.
Dřív jsem se cpal od rána do večera, říká David. Za rok shodil 60 kilo |
Otevřel proto internet a začal hledat. Narazil na výživovou poradnu a bylo rozhodnuto. Do hubnutí se pustil s plným nasazením.
Nežiju jako asketa
„V poradně mi všechno vysvětlili, doporučili mi, jak se mám stravovat, v jakých intervalech, a pomohli i se sestavením jídelníčku. Naštěstí jsem nikdy nebyl noční ‚vyjídač ledničky‘, v tom to bylo snazší. Zato jsem si vždycky rád dopřál skleničku alkoholu. To všechno se teď změnilo.“
„Své menu jsem přehodnotil od základů. Ani dneska nemám problém vynechat sladké nebo tučné. V jídle se hodně držím, dokonce jsem se naučil jíst zeleninu a do té doby pro mě neznámé celozrnné těstoviny, kuskus, bulgur či produkty ze špaldové mouky,“ chválí si nové potraviny cílevědomý muž, který moc rád vaří a zdravá jídla si sám připravuje. Rozhodně ale nežije jako asketa.
Podpořila mě manželka
„Občas si dám sklenku, i když bych asi neměl, ale o čem by ten život byl. Jinak spoléhám na už zmíněnou pevnou vůli, díky níž nakonec stejně dosáhnu toho, co chci. Dřív nebo později. Důkazem je, že se mi za půl roku podařilo sundat pětadvacet kilo, a věřím, že ještě něco půjde dolů.“
„K hubnutí mi samozřejmě pomohl i pohyb. Sice mám jako živnostník, který denně tahá stovky kilogramů železa, námahy až dost, jenže to není ono. Začal jsem proto chodit cvičit do Sokola a s nordic walking hůlkami vyrážím na túry do přírody. Jistou zásluhu na mém úspěchu má i manželka, která mě podporovala, jak to jenom šlo,“ dodává Jan, který už se těší na slunečnou část roku.
„Moc rád vzpomínám na letní prázdniny. Jeden děda mě bral na ryby, druhý mě zas zasvěcoval do práce v truhlářské dílně. S první babičkou jsem chodil na houby, s druhou na trávu králíkům. A s rodiči jsme hodně cestovali. Trvale ale do mého života patří Benátky nad Jizerou, kde jsem vyrostl a taky tady už zůstanu. Léto si určitě užiju,“ plánuje si sympatický Jan.
Zajímavosti o JanoviOdkud: Benátky nad Jizerou |
