„Během dospívání jsem měla postavu spíš po tatínkovi. Široká záda, malá prsa, užší boky a svalnaté nohy. Navíc kulatý obličej, takže jsem vždycky vypadala buclatější, než jsem byla.“
„Na začátku roku 2021 jsem ale začala mít závažné zdravotní potíže a lékaři mi nařídili absolutní klid. K tomu mi dali kopu léků, především kortikoidů. Byla jsem neustále unavená a snažila se dobít energii sladkostmi. Není divu, že jsem přibrala během dvou let třináct kilo. Bylo mi jasné, že to tak nemůžu nechat. Se změnami váhy už jsem měla zkušenosti z dřívějška,“ vypráví Veronika.
Touha vše si vynahradit
Četla různé články a knížky o zdravém životním stylu a taky vyslechla rady kamarádů, kteří navštěvovali výživové poradce či osobní trenéry.
„Já jsem v tomhle ale jiná. Vím, že když bych si něco dlouho odpírala, o to víc bych si později toužila dopřát. Přesně takhle to bylo s krátkodobými dietami, jakmile skončily a dostavil se byť i malý výsledek, chtěla jsem se odměnit. A jojo efekt byl na světě. Tentokrát to všechno muselo být jinak.“
„Mám nevyléčitelnou nemoc zvanou NMOSD podobnou roztroušené skleróze, když se ale můj zdravotní stav v rámci možností stabilizoval, lékaři mi dovolili zase pomalu sportovat,“ ohlíží se zpět příjemná mladá dáma.
Zhubla jsem jednu ženu, říká Veronika. Za rok shodila 71 kilogramů |
Jednou týdně smažené
Musela ovšem líp naslouchat svému tělu. „Každý den jsem vyrážela ven se svými pejsky, tím se spojilo potřebné s užitečným. Zároveň jsem začala plavat, ale příjemné začátky to tedy nebyly. V plavkách jsem si připadala jako jitrnice ve střívku, jen prasknout! Pomohla mi i změna jídelníčku. Omezila jsem časté mlsání, zmenšila porce a jedla hodně zeleniny.“
„Držela jsem se pravidla, že si jednou týdně můžu dát i smažené nebo jiné méně zdravé jídlo. Přestala jsem kouřit a pít alkohol, dám si příležitostně jen jedno malé pivo. Místo kávy piju caro a kafe jen na návštěvě,“ sčítá změny Veronika, pro kterou byl největším parťákem manžel.
Bezstarostné dětské časy
„Prožíval se mnou všechny mé zdravotní potíže, i on něco přibral na váze a o měsíc po mně začal s hubnutím taky. Vzájemně jsme se podporovali a bylo to fajn. I rodiče byli z té naší společné změny nadšení,“ popisuje sympatická žena, která vyrůstala v Praze.
„Obě babičky ale měly chatu na venkově a my u nich s bratrem trávili prakticky celé dětství. Byla tam spousta ovocných stromů, záhonků s vlastní úrodou i domácích zvířat. Kolikrát jsme se najedli jen z toho, co jsme si natrhali na zahradě. Jak já milovala chleba s máslem a ředkvičkami. V zimě jsme chodili v Praze bobovat a vraceli se domů s přimrzlými nudlemi pod nosem, mokří, ale šťastní,“ vybavuje si Veronika, která je mámou dvanáctiletého Josefa.
Hrát tak zase nohejbal...
„Jsem vděčná, že mám uplynulý rok za sebou, byl náročný. Mimo jiné jsem prodělala operaci ramene a víc než tři měsíce se dávala dohromady. Doufám, že letošek bude klidnější a bohatý na zážitky.“
„Momentálně se cítím moc dobře, nesmím ale usnout na vavřínech. Ráda bych si váhu udržovala pomocí aktivit a sportu, to funguje nejlépe. Po čtyřleté pauze bych chtěla zase hrát nohejbal, kterému jsem se v minulosti věnovala. Sice mi zůstala nějaká zdravotní omezení, ale nechci to vzdát, dokud to trochu jde. Mám ráda sportovní prostředí a úžasný tým, kde se na mě celou dobu těšili a podporovali mě,“ uzavírá usměvavá dáma.
Zajímavosti o VeroniceOdkud: Hvězdonice, okres Benešov Za 9 měsíců zhubla 16 kilogramů. |
