„Těhotenství mě pořádně zakulatilo,“ ohlíží se zpět do minulosti maminka čtrnáctiletého Filipa a devítileté They. „Pamatuju si, když se mě manžel zeptal: ‚Co máš s nohama? Nejsou nějak oteklé?‘ A já na to: ‚Ne, to jsem jenom tlustá‘. Já na sebe prostě vůbec neměla čas, všechnu svou energii jsem věnovala péči o rodinu.“
Pár trikůNe hladovkám: Bez jojo efektu: |
Zatímco kila šla postupně nahoru, sebevědomí si to zamířilo naopak dolů. A když se ručička na váze přehoupla přes stovku, začala jsem bít na poplach. V hlavě mi znělo: ‚Dost, toto nejsem já!‘ Uvědomovala jsem si, že svoje frustrace nemůžu svádět na ostatní. A tak začala má cesta za spokojenějším já,“ vypravuje Barbora, která nakonec našla inspiraci u souseda, co dokázal zhubnout díky výživové poradkyni Hance Borkovcové.
Sama jsem to nezvládla
„Zpočátku jsem si myslela, že to zvládnu sama. V tom jsem se ale mýlila. Po několika týdnech snažení, kdy jsem zhubla asi jen čtyři kila, přišlo rozhodnutí posunout se dál. Potřebovala jsem někoho, kdo by mě vedl, radil mi, naučil mě jíst a hlavně mě hlídal. Já zbytečně hledala chyby u sebe, pořád jsem si pokládala otázku, co zase dělám špatně. Takového postoje bylo třeba se zbavit.“
„Už první návštěva poradny ale přinesla změny. Výživová poradkyně Hanka mi všechno vysvětlila, probrala se mnou mé dietní hříchy a já se jejími radami začala řídit. A výsledek? Opravdu jsem začala hubnout. S ubývajícími kily mi k mé radosti naopak přibývala energie, elán a sebevědomí. Učila jsem se být sama se sebou spokojená a zase šťastná ve svém těle.“
Bohumila zhubla 51 kilogramů. Hlavně netlačte na pilu, radí |
Prohřešky si nevyčítám
Ta největší a nejdůležitější změna nastala v Bářině pitném režimu, hlídání velikostí porcí a kalorií. „Naučila jsem se sledovat složení živin na etiketách potravin a do svého jídelníčku zařadila také větší množství bílkovin. Mé menu ve velké míře obohatila zelenina a mléčné výrobky. Pečivo a sladkosti jsem omezila na minimum, zato kávy bych se nevzdala nikdy. Výjimečně si dopřeju i skleničku alkoholu.“
„S pravidelnou stravou a kvalitním pitným režimem se dá všechno zvládnout. A když už člověk přece jenom zhřeší, je důležité si nic nevyčítat, ale napravit to,“ je přesvědčená mladá žena, kterou v hubnutí podporoval manžel, děti i její nejbližší rodina.
Pohyb ke mně patří
Na jejím úspěšném váhovém úbytku má samozřejmě velký podíl i pravidelný aktivní pohyb. „Ten ke mně prostě patří. Věnuju se tanci, s kamarádkami jsme dokonce před několika lety založily taneční skupinu ‚Babské Nehody‘. K tomu ráda posiluju, vyrážím na výlety do přírody, baví mě jezdectví, volejbal a chození po horách.“
„Můj vztah k pohybu vznikl už v dětství, kdy jsem trávila prázdniny u prarodičů či na skautských táborech a s rodiči na výletech. A k tomu patřilo i dobré jídlo. Často si vzpomenu na povidlové buchty, které jsme zbožňovali s dědou, nebo na jeho segedínský guláš s knedlíkem. Obě babičky byly skvělé kuchařky,“ dodává Bára, která prý byla vždycky ‚největší‘, a to i ve škole.
Manžel mě nekritizoval
„Takovou mě poznal i můj manžel. Nikdy mě ale nekritizoval, vždy mě měl rád, jaká jsem, a za to si ho vážím. Proto rozhodnutí zhubnout bylo čistě o mně. Možná by bylo jednodušší, kdyby mi někdo řekl: ‚Jsi tlustá a už se mi nelíbíš.‘ To by ale znamenalo, že hubnu kvůli někomu jinému, ne kvůli sobě.“
„A udělala jsem dobře! Cítím se teď báječně, lehce, zdravěji a sebevědoměji. Váha jde občas nahoru, pak zase dolů, ale naučila jsem se s tím pracovat,“ říká Bára, která miluje sluníčko, práci na zahrádce, zavařování ovoce a zeleniny, zahradničení, grilování i chvíle strávené s rodinou.
Zajímavosti o BarbořeOdkud: Drásov |
