„Nešlo jenom o to zrcadlo. Vyjít v domě bez výtahu do čtvrtého patra byl taky problém. Zdraví sice naštěstí neprotestovalo, ale nějaké signály už tady byly. Ono když člověk při výšce 192 centimetrů váží 167 kilo, je ho fakt kus!“ přiznává Karel Střilka, který držel dietu už před lety a zhubl 40 kilo, jenže za pár let měl váhu zase nahoře.
„Takže tentokrát jsem do toho šel znovu s jasným cílem udržet si novou postavu, radikálně jsem se rozhodl, přepnul si vše v hlavě a na pomoc jsem si vybral ketonovou dietu. A pak jsem prostě jen začal. Ten první týden byl super! Nastartovala se ketóza a zhubl jsem skoro 10 kilo, to byla velká motivace. Samozřejmě to souviselo s celkovým stavem organismu, kdy se člověk odvodní, pročistí a začne přijímat podstatně menší množství stravy. Další výsledky byly taky pozitivní, na začátku jsem hubl v průměru 2 kila za týden, později sice méně, ale důležité je, že váha jde pořád dolů. Dal jsem si předsevzetí, že se budu vážit jen jednou týdně v pondělí, aby ten týden hezky začal pozitivní informací, a pak hurá do dalších dnů,“ radí, jak si zpříjemnit den, sympatický muž narozený ve znamení Býka, který se opravdu „zabejčil“ a v hubnutí vytrval.
Pár trikůVíce vlákniny Častější porce |
Odměnou mu bylo neuvěřitelných 37 kilo dole za půl roku. A jak to dokázal?
Vyzrál jsem na vlčí hlad
„Všechno je to o prioritách. Nikdy jsem nebyl na tučná jídla, ale zato jsem milovník dobrého vína. V tom byl taky asi zakopaný pes. V jídle jsem přidal víc zeleniny, alkohol jsem vynechal úplně, včetně svého oblíbeného vína. Přepnul jsem se na tříhodinový režim v jídle a vyhovuje mi to dodnes. Nejhorší je přijít večer domů hladový, pak má člověk tendenci vybílit lednici. Odpolední svačiny mi jednoznačně pomáhají k tomu, abych večer neměl vlčí hlad,“ popisuje své snahy Karel.
„Taky si dávám podvědomě menší porce a stačí mi to. Rád si dám hořkou kávu a piju víc vody a teď už si zase občas vychutnám svou oblíbenou skleničku vína. Jinak jím ale všechno, jsem zastáncem toho, že by člověk měl jídlo minimálně ochutnat, aby si ověřil, jestli by mu chutnalo a dělalo dobře, nebo ne. Každý jsme přece jiný! Navíc rád vařím, akorát těch hodokvasů už bylo dost, snažím se vařit zdravěji a jíst střídmě. To je celé kouzlo,“ říká Karel a přiznává, že třeba sportu se nikdy moc nevěnoval.
Snaží se hodně chodit pěšky a ujít několik tisíc kroků za den. A taky přemýšlí o elektrokole, i když rozhodnutý zatím není. A jak vzpomíná na dobroty z dětství?
„Jó, to byly buchty, bábovky, koblihy nebo i obyčejné bramboráky. Ty se smažily na sádle v litinovém hrnci. No, a k tomu kafe melta, opravdová, žádné dnešní náhražky. Pamatuju, že jedna z babiček dělala naprosto famózní vývar, vždycky s kouskem celé mrkve a domácími vlasovými nudlemi, a to byla bašta jako hrom. Zajímavé je, že jsem býval odmalička vždycky kost a kůže a do svých třiceti jsem měl váhu naprosto bez problémů. Málo pohybu, kancelářská práce a přibývající léta se postarala o mou mohutnou postavu s tím velkým břichem. Ale tomu už je konec,“ tvrdí daleko štíhlejší Karel, který si pochvaluje, že teď vůbec není unavený.
„Dřív jsem byl neustále ospalý, přes den jsem byl schopný několikrát usnout u počítače, protože jsem v noci špatně spal,“ říká Karel.
Bouchněte pěstí do stolu
„Nejlepší na ketodietě je, že jakmile přejde organismus do stavu ketózy, najednou se cítíte lehce a dobře. A to bez ohledu na to, že jste úplně na začátku a máte kila navíc. Alespoň u mne to tak fungovalo a funguje pořád. Cítím se svěží, a když už jsem unavený, tak to není ‚z prostého bytí‘, ale po fyzické námaze. A potěšující je, že jsem se mohl podívat na dno šatníku a vytáhnout oblečení, které mi bylo kdysi před všemi těmi kily. Tomu už jsem popravdě moc nevěřil,“ usmívá se sympatický muž, který se raduje ze současného počasí.
„Teplo, to je základ, mám pocit, že v minulém životě jsem se musel narodit tak o osm set kilometrů dále na jih. V létě se chystám k moři a plánuju i nějaký prodloužený víkend, asi v Londýně nebo v mé oblíbené Paříži. Přesně jak říká jeden nejmenovaný známý šéfkuchař, že musí jednou za čas jet zase do Paříže. Nakalibrovat si chuť. A jsme zase u toho jídla,“ usmívá se Karel, který se pouští do další fáze hubnutí, protože se chce dostat někam ke stovce.
A jak na to? „To je otázka! Prostě se musím hlídat. Budu jíst pravidelně, menší porce a pít méně vína. Ale pozor! Žádný asketický život to rozhodně nebude. Přidal jsem víc pohybu a umím se zapřít. Když mi váha poskočí nahoru, hned ji koriguju. Stanovil jsem si limit plus 5 kilo, potom je třeba začít něco dělat. Všem můžu poradit: Hubněte, je to super! Bouchněte pěstí do stolu a řekněte si dost. Uděláte něco pro svoje zdraví i dobrý pocit. Já jedu dál, těch 37 kilo je jen větší půlka. V další fázi chci sundat něco ke 30 kilům.“
Zajímavosti o KarloviVěk: 54 let Za půl roku zhubl 37 kg. |