„Byl to začarovaný kruh, moc jsem se nehýbala. Čím jsem byla silnější, tím méně mi to šlo. Zato na smažené jídlo, fast food, sladkosti a brambůrky jsem měla chuť pořád. K tomu jsem užívala hormonální léčbu. Ta mi taky zrovna nepomohla. Když jsem se dostala na 130 kilo, došlo mi, že moje obezita je už vážně přes čáru. Navíc mě čekal menší zákrok a lékaři mi na rovinu řekli, že musím zhubnout, jinak se do toho nepustí,“ vzpomíná Martina, která hubnoucích pokusů zažila už desítky.
V hubnutí mi pomáhala sestra
„Řídila jsem se přesně tabulkami, vážila si jídlo a počítala kalorie, vypustila podle pokynů bílou mouku, cukry a živočišné tuky, přidala jsem hodně tvarohu. Výsledek byl vždycky stejný, něco jsem shodila a potom to zas nabrala. Nakonec mi pomohla sestra, která objevila poradnu Cambridge Weight Plan a zkusila hubnutí s nimi. A já jsem se k ní přidala. Předháněly jsme se, která shodí víc, a to nás neskutečně motivovalo. Najednou jsem na tu hromadu tuku už nebyla sama a má kila šla pomaličku dolů,“ pochvaluje si hubnutí ve dvou sympatická pětačtyřicátnice, která z jídelníčku vyřadila veškerá smažená jídla a také sladkosti.
Jako malá jsem ležela v knihách
„Čokoládu nebo vínko si občas v menší míře dopřeju, přece jen si člověk ten život musí nějak osladit. Jinak se ale snažím jíst víc masa, ovoce a zeleniny. Razantně jsem omezila bílou mouku, cukr a živočišné tuky. Krom toho jsem se vykašlala na gaučing a pravidelně sportuju,“ pochlubila se Martina, které se podařilo za necelý rok shodit 31 kilo! Díky tomu se vrátila do posilovny a ke kruhovému tréninku, který zvládá i doma. A jaké měla Martina dětství?
„Jsem dítko velkoměsta, vyrůstala jsem v Praze, užívala jsem si dětství bez elektroniky a ráda jsem ležela v knihách. Možná že právě to hltání písmenek mi k té nadváze trochu dopomohlo. I pohybu jsem ale měla dost, protože jsem s ostatními dětmi lítala po parcích. O prázdninách jsem jezdila na tábory s ČKD zhruba pro tři stovky dětí a moc se mi tam líbilo. I když jsem byla baculatá, účastnila jsem se všech her a pochodů. Moje nadváha mi v ničem nebránila a děti se mi tam nikdy nesmály. To jsem zažila spíš na základní škole. Když o tom tak přemýšlím, není divu, že jsem přibírala. Vždycky jsem byla dobrý strávník, milovala jsem babiččiny omáčky a neexistovalo odejít od nedojedeného talíře. Jediné, co jsem nesnášela, bývaly polévky ve školní jídelně,“ ušklíbla se při vzpomínce Martina, která ani v dospívání postavu neřešila.
Pár triků1. Nakyselo 2. Víc bílkovin |
Měla jsem figuru a la kredenc
Myslím si, že to ještě nebylo tak tragické, i když mé křivky ohodnotil jeden kluk na kredenciózní typ. Ale já jsem byla splachovací a brala jsem to s humorem. Ani bývalý manžel mou váhu neřešil. Děti jsem nikdy neměla a v současnosti nemám ani partnera, takže si po rozvodu užívám života. Je super, že i když jsem ještě kus ženské, po zhubnutí mě nebolí záda ani nohy. A je děsně fajn, že se můžu ohnout a zavázat si boty. I operaci, která mě zbavila určitých problémů, jsem zvládla a je mi dobře,“ vypráví žena narozená v bojovném Lvu, která celou proměnu vzala takříkajíc zgruntu a skoncovala i s další svou neřestí. Po Třeboňsku, kde má chalupu, bude teď chodit nejen štíhlejší, ale také bez cigarety.
Mám bostonského teriéra a moc ráda s ním vyrážím na procházky. Nejradši lítám po lese a sbírám houby. A když rostou, tak tam nachodím hodně kilometrů,“ směje se Martina, která si dala do budoucna velký úkol. Přála by si zhubnout na 80 kilogramů. „Je sice moc fajn místo konfekční velikosti 56 nakupovat číslo 48, já se ale těším, až budu mít 42 nebo 44, to teprve nastane ten pořádný shopping!“
Zajímavosti o MartiněOdkud: Praha Za rok shodila 31 kg. |
