Hrozí nám diktatura dětí?

Dnešní dětí si daleko víc věří a umí se lépe prosadit mezi ostatními. Je to dobře, nebo špatně? Hrozí, že z malých dětí vyrostou nezvladatelní dospívající a sobečtí dospělí? Psychologové tvrdí, že ani sebestřednost nemusí být vždy nutně na škodu.

Navíc, zdání může klamat a zdánlivě sebevědomé děti mohou mít se sebedůvěrou problémy.

Jak nejlépe vychovávat novou generaci? Na kolik se na tom, že rodiče někdy nad dětmi kroutí nechápavě a bezmocně hlavou, projevuje přirozený mezigenerační vývoj a nakolik je vše umocněno společenskými změnami?

"Každá generace je o kus dál," říká psycholog Václav Mertin z Pražské pedagogicko-psychologické poradny.

Zatímco rodiče se k něčemu jen těžko dopracovávali, jejich potomci už to podle něho považují za naprostou samozřejmost.

Ale zároveň je podle něho jasné, že výchova ze strany rodičů se mění, a přisuzuje to právě společenským změnám: "Rodiče chtějí děti samostatnější, takové, které vědí, čeho míní dosáhnout a které se umějí prosadit," říká psycholog s tím, že to s sebou nese i nějaké negativní rysy. "Děti jsou jakoby drzejší a dávají o sobě více vědět," udává příklad.

Přibývá liberálních rodičů
Mertin uvedl, že studie jednoznačně dokládají, že dnešní výchova je sice volnější, nicméně ani tak se nedá srovnávat s uvolněním výchovy v USA v 60. letech. Podobné zkušenosti mají i další psychologové.

"Zatímco v minulosti měli zdejší rodiče tendenci spíše k autoritářské výchově, teď více inklinují k výchově liberální, často i pod vlivem různých příruček, které se tu objevují na trhu," soudí pražská psycholožka Kateřina Thorová ze sdružení APLA.

Příliš liberální přístup dětem spíše ubližuje, protože jim chybějí jakékoli hranice. Podle ní je proto nejlepší jakýsi zlatý střed. Celkově si ovšem nemyslí, že by byla výchova dnešních českých dětí ve srovnání s dobou třeba před padesáti lety horší.

"Je však hodně znát, že tak jako společnost, i výchova se hodně zaměřuje na výkon, protože si to doba žádá," říká Thorová. To pak vede k velkému vypichování nezdarů, místo aby byly děti chváleny. Ty si proto tolik nevěří. Byť to navenek mohou zastírat svým zdánlivě sebejistým halasným chováním.

Čeští rodiče se snaží vychovat osobnosti
Mění se společnost, mění se rodina jako taková. Takže by bylo spíše divné, kdyby jiné nebyly i dnešní děti. Neznamená to však, že z nich v dravé době musí nutně vyrůst bezskrupulózní dravci. Záleží to zejména na rodičích.

Buďte trapní! Zní vám to divně? Nicméně právě taková je jedna z rad psycholožky Magdaleny Frouzové rodičům, kteří chtějí uspět ve výchově svých potomků. Není to samozřejmě rada jediná.

"Nebojte se být trapní a trvat na tom, aby si dítě uklidilo či třeba bylo v osm hodin večer doma," radí psycholožka Frouzová, která pracuje v Institutu pro výzkum rodiny. A doporučuje vytrvat, byť třeba potomci v pubertě dávají všemožně najevo, že je dobře míněné rady otravují.

Podle ní "v tomhle věku prostě děti skoro nejsou schopné slušně se zeptat a poděkovat, ale rodič by to měl ustát", protože když dítě pubertu překoná, najednou si rady vezme zasvé. "Takže když pak bydlí ve svém prvním bytě, má najednou uklizeno a nutí rodiče, aby se zuli," uvádí psycholožka příklad.

Rodiče jako majáky
Psycholožka Frouzová soudí, že by rodiče měli vysílat své výchovné signály stále stejně, podobně jako majáky světlo, a počítat s tím, že jejich potomci všelijak křižují po moři - zkoušejí hranice i rodičovskou trpělivost, aby se pak znovu vrátili do domovského přístavu.

Další zlatá rada? "Buďte důslední a také se svým dětem věnujte," vyslovuje ji dětský psycholog Václav Mertin.

Do Česka se zpožděním několika desítek let dorazila móda volné výchovy a část rodičů ji přejímá za svou. "V Americe se v 60. letech věřilo, že nejlepší je nechat dítě, aby se vyvíjelo úplně přirozeně, ale ono to obvykle není k jeho dobru," upozorňuje Magdalena Frouzová.

Na druhou stranu mizí nadužívání tělesných trestů, což psychologové kvitují s povděkem.

Proč je výchova jiná
Mění se doba a mění se i rodiče. "Rodiče pracují i na svém vlastním osobnostním růstu, profesně na sobě pracují, a to je určitě v pořádku. Zatímco před desítkami let byla základem společnosti velká rodina, v padesátých letech už to byla rodina malá a dneska se cení zejména individualita," objasňuje psycholožka Frouzová kořeny toho, proč se dnešní děti tolik liší od těch dřívějších.

Výchova jako celek se totiž liší také. "Je mnohem méně strukturovaná a systematická, což má některé výhody, ale také dost nevýhod," míní socioložka Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Potvrzuje tak zkušenost psychologů - děti mají mnohem více volnosti, a tak mnohem méně jasno v tom, co si mohou dovolit a co už ne. "Mnohem hůře se proto orientují ve společnosti, mívají například problém s empatií, se schopností dělit se o něco či se soustředěním," vysvětluje socioložka.

Také podle ní lze rozhodně říci, že z dnešních dětí vyrůstají větší osobnosti. Přesto však není osobnost jako osobnost.

Lze odlišit dva nové přístupy rodičů k výchově: jedni se snaží o to, aby jejich dítě bylo silnou individualitou, cíleně podporují jeho rozvoj a vedou ho k tomu, aby se umělo prosadit. "Takové dítě vypadá dlouho jako nezralé či příliš egocentrické, ale ono je to vlastně dobře," říká Frouzová.

Druhým případem jsou rodiče, kteří se o nějakou výchovu nestarají, vedou dítě prostě k tomu, aby se staralo samo o sebe a nechávají ho tak napospas sobě samému. Děti si pak často se svým chováním nevědí rady.

"Děti z obou skupin zkouší limity a hranice chování, a když je nedostanou, stávají se z nich ve společnosti teroristé," upozorňuje na riziko psycholožka.

Nezapomeňte na slušnost
V hektické době se podle psychologů občas zapomíná na běžné zásady slušného chování a děti pak neumějí pozdravit a poděkovat.

"Rodiče na to musí myslet podobně jako na výchovu k mezilidským vztahům a vzájemné úctě," doporučuje Kateřina Thorová ze Sdružení APLA. Podle ní to úzce souvisí s tím, že v honbě za co nejlepším výkonem nebývá čas ani snaha věnovat pozornost či pochopení těm, kdo nestačí.

Jak uspět ve výchově

1. Stanovte hranice
Jedním z největších a nejdůležitějších úkolů rodičů je stanovení limitů a hranic, které dítě nesmí překročit. Mohou se týkat jak chování, sprostých slov, tak třeba doby pro odchod do postele. Velmi důležité je pak na jejich dodržování trvat.

2. Buďte důslední
Pokud nejdříve dítěti něco nepovolíte a pak dáte na jeho naléhání a změníte názor, zaděláváte si na výchovné problémy. Pozor, dodržujte rovněž své sliby - pokud třeba dítěti slíbíte, že s ním půjdete do kina, dodržte to, jinak zklamete jeho důvěru. Pokud slib splnit nemůžete, dítěti to vysvětlete a nabídněte mu náhradu.

3. Zaveďte si rodinné rituály
Rituály, které mohou mít u menších dětí třeba podobu společného čtení před spaním nebo velké nedělní snídaně s rodiči, pomáhají upevňovat vztahy v rodině. Zároveň pomáhají dítěti zvládnout denní režim, učí ho pravidelnosti a uklidňují ho.

4. Odměňujte s rozmyslem
Můžete zavést třeba odměny na školní výsledky, pokud chcete dítě povzbudit k většímu výkonu, nebo za domácí práce, je to na vás. Ale dbejte na to, aby odměny byly systematické a aby bylo jasné, co za jaký výkon může dítě získat.

5. Povinnosti jsou nutné
Dítěti a koneckonců i vám prospěje, když bude mít dítě svoje povinnosti a bude se aktivně podílet třeba na uklízení svého pokoje. Když si malé dítě zvykne na své malé povinnosti, bude jako větší lépe snášet ty velké.

6. Dobrý příklad rozhoduje
Děti, zejména ty mladší, se hodně učí na příkladu svých rodičů, proto se nechovejte tak, jak nechcete, aby se choval váš potomek. Nemluvte sprostě, nevztekejte se, neodkládejte úkoly a podobně. Na druhou stranu, pokud vás dítě třeba zastihne, že nadáváte, vysvětlete mu proč.

7. Tresty, ale jaké?
Pokud to jde, netrestejte dítě za jeho provinění ve vzteku, ale snažte se být v klidu. Nehrozte naplano třeba zákazem televize či počítače.

8. Věnujte svým dětem čas
Snažte se každý den najít chvíli, kdy budete s dítětem sami, povídejte si o tom, co ho potěšilo a co se mu naopak nelíbilo nebo nepovedlo. Snažte se dětem věnovat i část svého volného času.

Ilustrační foto.