Homosexuálně a bisexuálně zaměření muži jsou více ohroženi poruchami příjmu potravy než heterosexuálové. V případě žen sexuální orientace nemá na tuto skupinu poruch žádný vliv. Zjistila to nová studie, kterou provedli vědci z Národního výzkumného institutu v New Yorku.
Výzkumné studie se zúčastnilo 516 osob a výsledky ukázaly, že víc než patnáct procent homosexuálních a bisexuálních mužů bylo někdy ve svém životě postiženo anorexií, bulimií nebo záchvatovitým přejídáním. Tedy poruchami známými pod souhrnným názvem poruchy příjmu potravy. Oproti tomu ve skupině heterosexuálně zaměřených mužů se poruchy příjmu potravy vyskytovaly pouze v pěti procentech případů.
U žen je však situace značně odlišná. U nich při výskytu poruch příjmu potravy (PPP) nehraje sexuální orientace žádnou roli. U heterosexuálních žen byly PPP diagnostikovány přibližně v osmi procentech případů a stejně rozšířený je tento typ poruch i u lesbiček a bisexuálně orientovaných žen.
Zatím není zcela jasné, proč je mužská homosexualita a bisexualita příčinou větší náchylnosti mužů k anorexii, bulimii a záchvatovitému přejídání. Jedna z teorií říká, že homosexuálové mají odlišné vnímání a představy o ideálním těle než heterosexuální muži. Jejich tělesné schéma se totiž mnohem víc blíží ženským představám o ideálním těle, takže logicky cítí i větší tlak na štíhlost a nízkou tělesnou váhu.
Vědci dále zjistili, že PPP se mnohem více vyskytují u mužů, kteří jsou členy mužských sportovních družstev a dalších mužských sdružení a organizací. Na druhou stranu muži, kteří jsou v těsném spojení s homosexuální komunitou, jsou poruchami příjmu potravy méně ohroženi. Tuto skutečnost si vysvětlují odborníci tím, že komunita podporuje sebevědomí svých členů, čímž se riziko onemocnění PPP snižuje.
