Možná jste už někdy zažili ten zvláštní okamžik těsně před usnutím, kdy jste koutkem oka zahlédli pohyb nebo zaslechli šeptání nebo melodii, která ve skutečnosti nikde nehrála, a v místnosti kromě vás nikdo nebyl. První reakcí bývá často zděšení a otázka, zda nepřicházíte o rozum. Ve většině případů jde však o zcela neškodný jev zvaný pseudohalucinace.
Na rozdíl od skutečných halucinací, které doprovázejí vážné psychiatrické stavy, je u pseudohalucinací zachován takzvaný náhled. To znamená, že i když je vjem sebesilnější, vaše racionální já moc dobře ví, že jde o pouhý klam.
Nejhorší noční můra. Co znamená spánková paralýza |
Proč se to děje
Pseudohalucinace vznikají tehdy, když – zjednodušeně řečeno – naše smysly nespolupracují správně s centrální nervovou soustavou. Nejčastěji k tomu dochází ve chvílích, kdy je mozek přetížený, po silném stresu nebo traumatu, případně na hranici mezi bděním a spánkem. V takových okamžicích se mohou do vědomí prodírat vnitřní projekce, například vzpomínky, obavy nebo útržky snů, a to tak intenzivně, že působí jako skutečné.
Pseudohalucinace bývají také důsledkem užívání návykových látek a mohou se objevit i s časovým odstupem od jejich požití. Někdy je mohou vyvolat i některé léky, zvlášť pokud nejsou správně nadávkované, případně když se kombinuje více přípravků najednou nebo se k nim přidá výrazná únava.
A jak konkrétně mohou pseudohalucinace vypadat? Někdy opravdu děsivě a velmi realisticky. Nejde jen o mihnoucí se stín, ale třeba o postavu stojící vedle vaší postele, věty, které zřetelně někdo pronáší, pocit, že se místnost pohybuje, nebo dokonce dojem dotyku na ruce či obličeji. Není divu, že to člověka může vyděsit až k smrti.
Často se objevují také sluchové vjemy, například kroky na chodbě, zavolání jménem či zvuk otevíraných dveří, přestože je kolem naprosté ticho. Takové zážitky působí mimořádně přesvědčivě, i když nemají žádný vnější podnět ani nevznikají vlivem nadpřirozených jevů.
Kdy už jít k lékaři
I když jsou pseudohalucinace většinou jen nevinnou hříčkou unavené mysli, existují momenty, kdy je dobré zbystřit a vyhledat odbornou pomoc. Je to třeba tehdy, kdy už se tyto vjemy stávají natolik intenzivními, že narušují spánek nebo se začnou objevovat i během plného soustředění uprostřed dne.
Prvním krokem bývá praktický lékař, který vás pravděpodobně odešle na neurologii nebo psychiatrii. Neurolog prověří, zda se za tím neskrývá fyzická příčina, například migréna či specifická aktivita v mozku. Psychiatr vám pomůže v případě, že jsou vjemy důsledkem dlouhodobého vyčerpání nebo úzkosti. Cílem není vás nálepkovat diagnózou, ale zajistit, aby mozek mohl opět v klidu odpočívat.
VIDEO: Bludy a šílené hlasy. Podívejte se, jak se žije schizofrenikům |
Zklidnit vaši mysl pomůže i pevný, ale příjemný denní režim. Základem je kvalitní spánek v zatemněné, tiché místnosti a omezení televize před spaním, zvlášť nepříjemných zpráv.
Stejně důležité je naučit se pracovat se stresem – někdy stačí jen pár minut hlubokého dýchání nebo krátká procházka. Když svému tělu dopřejete pocit bezpečí a dostatek regenerace, tyto zvláštní prožitky většinou samy odezní tak přirozeně, jako se objevily.
Pro rychlé zklidněníVědomé dýchání: Zkuste na pár minut zpomalit dech: nadechujte se nosem na čtyři doby, krátce zadržte a pomalu vydechujte ústy na šest dob. Delší výdech dává tělu signál ke zklidnění a pomáhá stáhnout vnitřní napětí. Jednoduchá akupresura: Palcem jemně stlačujte bod mezi obočím nebo vnitřní stranu zápěstí přibližně jednu minutu. Tyto body se tradičně používají ke zklidnění nervového systému a mohou ulevit při úzkosti či neklidu. Uzemnění přes smysly: Rozhlédněte se kolem sebe a pojmenujte si v duchu pět věcí, které vidíte, čtyři, kterých se dotýkáte, tři, které slyšíte. Tahle krátká technika vás vrátí do přítomného okamžiku a pomůže zastavit roztočené myšlenky. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
