Glukózo-fruktózový sirup se u nás od června přidává i do Coca-Coly, nahradil řepný cukr. Zdánlivě malá změna může mít podle některých expertů na spotřebitele překvapivě silný dopad.
"Spousta lidí se mě ptá, jestli je glukózo-fruktózový sirup opravdu tak špatný. Moje odpověď zní: Ano," napsal americký lékař Mark Hyman pro magazín The Huffington Post. Zastánce alternativní léčby a dlouholetý poradce manželů Clintonových je ostatně známý tím, že kritizuje potravinářské firmy za to, jak nakládají s přidanými sladidly.
"Trendy" náhražka
Glukózo-fruktózový sirup, který se obvykle vyrábí z kukuřičného či pšeničného škrobu, je typický příklad takového přístupu. Mezi výrobci sladkých limonád je v poslední době velmi oblíbený, "je totiž levnější a sladivější než běžný cukr - sacharóza," popisuje výživová specialistka Margit Slimáková. Kromě nízké ceny rozhoduje i to, že se výrobci snaží spotřebitele přesvědčit, že jim dává zdravější produkt, uvedl pro server iDNES.cz agrární analytik Petr Havel.
"O tom, jestli je horší cukr, nebo glukózo-fruktózový sirup, se stále vedou vášnivé diskuze," říká Slimáková. Jasným negativem glukózo-fruktózového sirupu je podle ní snazší konzumace - má totiž tekutou formu - a také vysoká koncentrace fruktózy. Ta se při výrobě oddělí od glukózy, se kterou přirozeně tvoří jeden celek. Fruktóza se metabolizuje v játrech, je to její specifikum, protože nepotřebuje inzulin, který by ji převáděl do buněk za zisku energie, jak je tomu u glukózy. A při nadměrném množství fruktózy se v játrech namísto rozložení na energii snadno ukládá v podobě tuků.
Nadměrný příjem sladila pak může způsobit ztučnění jater – porucha, kterou podle Marka Hymana trpí devadesát milionů Američanů. "Následkem pak může být obezita, ale i cukrovka 2. typu, Alzheimerova choroba anebo srdečně cévní nemoci," dodává Margit Slimáková.
Lékařka Marie Kunešová z Endokrinologického ústavu je v hodnocení opatrnější. Glukózo-fruktózové sirupy se podle ní v potravinářském průmyslu používají ve velké míře. "Záleží ale na zastoupení fruktózy. O účincích vysoké konzumace fruktózy se mezi výživovými odborníky v poslední době velmi diskutuje,“ potvrdila iDNES.cz.
Docela jiný názor má Pavel Suchánek - odborník na zdravou výživu upozorňuje, že "zdravé" sladidlo neexistuje, vždy se podle něj jedná o příjem energie. "Na druhou stranu není žádná studie, která by ukazovala na to, že právě sirup vede k vyššímu riziku obezity. Dokonce se stále více prosazuje názor, že za obezitu může spíš nadbytek škrobu obecně. Je spojený s obrovským poklesem fyzické aktivity."
Jak je to se rtutí?
Margit Slimáková upozorňuje i na další riziko glukózo-fruktózového sirupu, zahraniční studie totiž našly v potravinách, které ho obsahují, stopy rtuti. "Jde sice o stopové množství," píše Hyman, "jenže průměrný americký občan zkonzumuje více než dvacet čajových lžiček sirupu denně, průměrný teenager dokonce 34 lžiček. Časem se kov může v těle nahromadit a způsobit další zdravotní potíže."
Jedná se o kov vysoce toxický, upozorňuje Margit Slimáková. "Už v malém množství může ohrozit mozek, srdce, ledviny, plíce a také naši imunitu. Nejcitlivější jsou děti, u kterých má negativní vliv na vývoj mozku a nervového systému." Ani tady ovšem Pavel Suchánek nesouhlasí, žádné seriózní výzkumy, které by přítomnost rtuti prokázaly, podle něj známy nejsou.