Například, že dražší lék umožní rychlejší návrat do práce a tím i nižší výdaje na nemocenskou. Volba léčby a její cena tak závisí hlavně na rozhodování lékaře, řekl farmaceut Josef Suchopár ze sdružení odborníků ve sféře léčiv Infopharm.
Účelnou farmakoterapií by se podle něj uspořila část ze 44 miliard korun vydaných za rok na léky a přitom by se pacientům dostalo kvalitnější léčby.
"Lékaři, kteří necítí bezprostřední tlak své živnosti, vůbec nevědí, o co při účelné farmakoterapii jde," řekl na semináři o účelné farmakoterapii lékař Všeobecné fakultní nemocnice Petr Sucharda.
Poznamenal, že reprezentanti firem obcházejí lékaře a nabízejí léky. "Tlak je veliký."
Suchopár uvedl, že ze sedmi tisíc léků dostupných v Česku praktický lékař píše běžně 150 až 170. "Zamezit vlivu výrobců se nedá. Jde o to, aby se lékař k informacím o lécích choval jako k jiným informacím - aby pochyboval, ověřoval, zeptal se na rozpory a nejasnosti," řekl.
Snaha o účelné předepisování vedla na Slovensku k tomu, že lékaři píší na recept i kód nemoci.
"Až polovina léků není psána v souladu s diagnózou," připomněl Suchopár. Podle něj to není proto, že by lékaři psali nevhodné léky. Napíší jednu z pěti diagnóz, jíž pacient trpí, a potom nejsou léky v souladu, vysvětlil.
V Česku podobnému postupu brání obavy ze zneužití dat. Podle Suchopára lze přijmout opatření, aby se tomu zamezilo, data pacienta se překódují. "Máme obrovské množství dat, a protože se bojíme jejich zneužití, tak s nimi nepracujeme, což nám přináší problémy, že řadu věcí nevíme," řekl.
Lékař Michal Prokeš z téhož sdružení podotkl, že nejméně účelně vydané peníze jsou na léky bez efektu nebo na ty, které způsobují komplikace.
Studie v USA odhalily, že až pětina předepsaných léčiv je problémová. V Česku informace o tom nejsou, ale dá se předpokládat, že situace je stejná. "Někdy se nedá než souhlasit s pacientem, který vyhodí lék do kanálu. Možná se uchrání od nadbytečně užívaného léku," dodal Suchopár.
