Tomáš Fremr (35) pracuje na oddělení kardiovaskulární chirurgie. Tam se jako zdravotní bratr stará o pacienty po operaci srdce a velkých cév. Sám přitom péči o své srdce podcenil a projedl se k těžké obezitě. Ta mu ztěžovala mimo jiné i jeho pracovní výkon.
„V uzavřených prostorách, když jdeme resuscitovat a já na sobě mám navíc ještě resuscitační batoh, tak bych řekl, že s tím prostorem nejsme úplně friendly,“ otevřel nový díl Extrémních proměn Tomáš.
Extrémní proměnyI ty nejobyčejnější fyzické úkony jsou pro ně problém, vyjít schody je nemožné a hrát si s dětmi pouhý sen. Dvanáct odvážných dobrovolníků, kteří léta bojují s těžkou obezitou, se pokusí pod vedením profesionálního trenéra Martina Košťála a týmu odborníků změnit svůj osud a získat svoji druhou šanci na život. Pořad se vysílá od 4. března 2026 každou středu ve 20:20 na TV Nova. |
Se svou manželkou Michaelou se potkal v nemocnici, kde oba pracovali ještě za studií na zkrácené úvazky. „Tomáš dobýval, dobýval, až dobyl,“ zavzpomínala s úsměvem jeho žena. Prý ani tehdy nebyl hubený. „Hubeného ho ani neznám,“ dodala Michaela. Společně mají sedmiletou Anežku a skoro tříletého Jáchyma.
„Ke tloušťce jsem se dopracoval přechodem z naší vesnice do Prahy,“ zamyslel se Tomáš a Michaela jej doplnila: „Fastfoody tady nebyly. To bylo první lákadlo. Přijde mi výplata a zajdu si na něco dobrého v krabičce.“ Tomáš se dostal do bludného kruhu přejídání. „Já jsem to během hodiny, kterou mám mezi domovem a prací, snědl. Cestou jsem zastavil u benzinky, vyhodil krabičky a doma si dal ještě večeři,“ přiznal.
Michaela o tom, že její manžel konzumuje tolik jídla cestou domů, neměla ani tušení. Když vyrazili na rodinnou dovolenou, tak se ukázalo, že Tomáš nevyjde ani na kopec. „Podváděl jsem svoji ženu s jídlem. Ne v množství, ale tím, že jsem jí lhal,“ svěsil hlavu Tomáš.
Dříve přitom býval aktivním sportovcem, běhal, hrál fotbal a zároveň se angažoval v místním hasičském spolku. „Na obezitě mě nejvíc štve, že nemůžu být stoprocentní a plnohodnotný člověk pro rodinu,“ svěřil se. Moc dobře si uvědomoval, že by měl zhubnout. „Každé těhotenství bylo takové to ‚musím, musím‘, ale většinou to skončilo u řečí, takže to byly začarované kruhy opakovaného hubnutí,“ pokrčila rameny Michaela.
V mladém věku si Tomáš přivodil řadu zdravotních problémů. „Zdravý není. Bere léky na tlak, na cholesterol a na to, kolik mu je, už se léčit musí,“ prozradila Michaela. „Má spánkovou apnoi, takže musí mít přístroj.“
Manželka se bála o jeho život: „Nabízí se to. Dostane infarkt, mrtvici, nebo něco neudýchá. Musela jsem mu udělat takové to ‚ty ty ty‘ s tím, že tady zůstanu sama,“ shrnula viditelně pohnutá Michaela. Uvědomovala si však, že pokud Tomáš sám nebude chtít, tak s ním nepohne nic.
Ona sama podstoupila boj s rakovinou štítné žlázy. Vážnou diagnózu jí sdělili půl roku po porodu. „Když vám někdo řekne, že je tam rakovina, tak se bojíte. To byl moment, kdy jsem si přála, aby mu to došlo,“ svěřila se. „Nejhorší scénář byl ten, že to nedám já, on dostane infarkt a děti budou samy. S tím jsem šla i do nemocnice, tedy že to musím dát já, protože nevím, jestli to dá on.“
Pokus o sebevraždu a vyhoření. Extrémní proměny ukázaly Markovi cestu ze tmy |
Michaela dle svých slov už nevěřila, že by její muž dokázal zhubnout sám bez pomoci. Na počátku natáčení vyslovila přání, aby byl Tomáš za rok aktivní táta, manžel a veselý a zdravý chlap.
Důležité je sepnout centra sytosti
Trenér Martin Košťál přišel Tomášovi oznámit, že si ho vybral do Extrémních proměn, do práce. Mladý muž s úsměvem nabídku přijal a rovnou si odjel zabalit. Rozloučil se s rodinou a s Martinem vyrazil na třítýdenní bootcamp do Turecka.
Jeho první vážení ukázalo závratných 185 kilogramů. „Došlo mi, že jsem pěkný blbec, že jsem s tím nezačal něco dělat dřív,“ uznal Tomáš.
Na prvním tréninku nechal Martin Tomáše nejen plavat, ale naplánoval mu různá cvičení, která měla simulovat záchranu člověka. „Vždycky vstanu,“ mumlal si pro sebe zadýchaný Tomáš. A skutečně vždy vstal a ani jednou to nevzdal. Trenér byl s jeho výkonem nadmíru spokojený.
Bylo vidět, že je jeho nový svěřenec extrémně namotivovaný. I v následujících dnech neúnavně dřel. „Musím říct, že mám pro tebe jen slova chvály. Celé týdny jsi makal víc, než jsi musel,“ ocenil ho Martin na posledním tréninku.
Tomáš se na bootcampu rozhodně nenudil, i přesto se už těšil domů za rodinou. Manželka si hned všimla, že její muž v Turecku nechal pár kil. Aby rychle ubývala i další, vybavil mu Martin malou domácí posilovnu, předal mu jídelníčky na míru, poukázky na jídlo a permanentku do sportovních zařízení. Jako motivaci mu nechal zarámovat hasičské tričko. Tříměsíční cíl nastavil na 152 kilogramů.
Tomáše pak navštívil nutriční poradce. Upozornil ho na riziko stravování ve fastfoodech, ve spěchu a na zapřenou. „Kyblíky z fastfoodů mají třeba 75 procent tvého energetického příjmu. Pak sníš ještě večeři a už jsi na 110 procentech,“ vypočítal. „Když to navíc sníš ve stresu, tak tvé trávení probíhá jinak. Nestačí se ti sepnout centra sytosti, která ti řeknou, že už jsi toho měl dost. Nestačí zareagovat na to, že se ti dotkla vnitřní a vnější stěna žaludku, a nepošlou signál do mozku, že už máš plný žaludek,“ vysvětloval. Základem zdravého stravování je podle něj plánování a režim.
Manžel se s ní styděl chodit ven. Zuzana v Extrémních proměnách zhubla 68 kilo |
Tomáš si na jeho radu začal chystat pokrmy do krabiček. Díky tomu se zvládl ani na Vánoce „nepřežrat“, údajně poprvé za celý svůj život. „Vidím, že to má smysl, jak se posouvám s břichem, s fyzičkou i s psychikou. Je to krásné,“ poznamenal vděčně. Jeho manželka si pochvalovala, že je Tomáš aktivnější, dětem se opravdu věnuje, nesedí s nimi jen před televizí.
Po třech měsících už byl viditelně pohublý. I Martin zaznamenal, že jeho nejnovější svěřenec dává do proměny sto procent. Výsledek tříměsíčního vážení tomu odpovídal. Tomáš navážil neuvěřitelných 139 kilo, tedy o třináct kilo méně, než byl cíl.
Od starosty domovských Zalužan dostal při této příležitosti několik prostředků požární ochrany, se kterými dříve pracoval, a také pobídnutí, aby se opět začal věnovat hasičskému sportu. Tomáš s povděkem přijal. Martin mu sdělil novou tříměsíční metu: 120 kilo.
Dělám to pro svou bohyni
Tomáš byl odhodlaný oněch 120 kilo navážit, ať se děje cokoliv. Záhy uplaval první kilometr a uběhl prvních deset kilometrů v kuse. „Nic není nemožné,“ usmíval se ve svém video deníku. Vždy odsportoval o něco více, než bylo v plánu. „Já chci dřít víc, dělám to pro sebe, dělám to pro svoji bohyni, svoji ženu, pro Bobinu, pro Chrudoše, abych mohl být jejich nejlepší táta!“ výskal.
Jeho zápal ovšem Martinovi začal dělat starosti. Tomáš dřel až moc, a to na úkor své rodiny. „Kdyby i trošičku polevil, tak jede na sto procent,“ myslel si trenér. Tomáš mu přiznal, že se s manželkou potkává jen mezi dveřmi nebo na pumpě, kde si přehazují děti, když se střídají v práci. „Z devadesáti procent se to točí kolem Tomášových služeb a podle toho, kdy má jaký trénink,“ doplnila Michaela.
Martin Tomáše vytáhl na přehradu Slapy, kterou spolu přeplavali. Tomáš tak překonal svou hrůzu z hluboké vody. Po stmelujícím zážitku mu trenér promluvil do duše, ať poleví a vyhradí si čas na rodinu: „Já neříkám, abys ty tréninky flákal, to ne, odchoď je. Ale věnuj se i tomu, co je důležité, a to je tvoje rodina.“ Zároveň mu oznámil, že ho přihlásil na závody v hasičském sportu.
Tomáš začal poctivě trénovat. Velitel hasičů při té příležitosti zavzpomínal: „Byl jeden z nejlepších ve vesnici. Měl kolem sebe skvělou partu lidí, jezdili na závody, byla radost na ně koukat a učit se základy hasičiny.“ Martinova slova si vzal Tomáš k srdci a v jeho video deníku se rázem začaly objevovat chvíle s dětmi, ale třeba také úklid domácnosti, zatímco manželka odpočívala.
Na šestiměsíční vážení přišel Tomáš v hasičském, aby se záhy svlékl do trenek a postavil se na váhu. Ta ukázala číslo 119, Tomáš tedy navážil o kilo méně, než byl cíl. Nový, devítiměsíční cíl byl 106 kilo. Martin rodině předal dárek – týdenní pobyt v Itálii. Z obrovské krabice pak vybalil čtyři zbrusu nová kola, aby i na dovolené mohli sportovat.
Už nemám strach
Ještě předtím se ovšem konaly hasičské závody, ve kterých si Tomáš ostudu rozhodně neutrhl. Největší radost udělal své dcerce, která prohlásila, že by se chtěla věnovat hasičině jako táta.
Michaelu mezitím čekala kontrola na onkologii. Tentokrát byla klidnější než před rokem. „V čekárně jsem si říkala, že i kdyby mi něco našli, tak vy to s dětmi zvládnete mnohem lépe. Už tam nebyl takový strach, že se ti něco stane,“ řekla Tomášovi. Lékaři ovšem měli jen dobré zprávy, Michaela byla „čistá“, žádný nádor nenašli.
Karolinu chtěl trenér z Extrémních proměn vyhodit. Nakonec zhubla 56 kilo |
Tomáš začal věnovat více času rodině, na trénincích ovšem dřel stejně jako předtím. Tentokrát to odnesl spánek. Martin se při společném posilování nestačil divit. Tomáš zvedal téměř nejtěžší činky, které byly k dispozici. „Ty kokos, ty máš páru, Tome!“ okomentoval úsilí svého svěřence.
Pro kontrolu nechal Tomáše převážit. Vyšlo najevo, že za dva měsíce shodil pouhé kilo. Zvedal sice těžké váhy a nabíral svalovou hmotu, ale zároveň spaloval málo tuku. Protože jsou svaly těžší než tuk, Tomášova váha se skoro nezměnila.
Martin mu proto do tréninků přidal více kardia a dal pokyn nutričnímu poradci, aby upravil jídelníček. Tomášovi také nařídil více odpočinku. „Z mého pohledu jsi vyměnil závislost za závislost. Ale žádný extrém není dobrý,“ domlouval mu.
Tomášova manželka doufala, že by mohl pomoct týden v Itálii, bez trenérů a bez váhy, ale zato s dětmi. A tak tomu také bylo. „Našel jsem zen mezi tím, abych mohl být s rodinou a užívat si i sport,“ pochvaloval si Tomáš. Obě děti i manželka se k němu při různých fyzických aktivitách rády přidaly.
Hubnutí mělo i své odvrácené stránky. Tomášovi stále víc překážela převislá kůže. „Při běhu musím nosit stahovací pás, aby mi břicho nepleskalo, a je to velký diskomfort,“ stěžoval si. Devítiměsíční cíl nesplnil, a to o celých pět kilo, navážil 111 kilogramů.
„Ty jsi tomu dal všechno, ale ani to všechno nestačilo. Možná jsi tomu dal víc než všechno,“ okomentoval Tomášův neúspěch Martin. „Je to o tom, jak to máš nastavené v hlavě. Vždy se snažíš udělat něco navíc, ale to něco navíc nemusí být vždy to, co tě posune dopředu.“ I tak ovšem Tomáše připustil na konzultaci k plastickému chirurgovi, který mu měl sdělit, zda je vhodným kandidátem pro odstranění převislé kůže.
Doktor zjistil, že má Tomáš nadprůměrný podíl svalstva. Zároveň však i tuku zbývalo stále ještě tolik, že by operace nepřinesla kýžený výsledek. Ze čtrnácti procent tuku se měl Tomáš dostat zhruba na dvanáct, což v jeho případě činilo asi tři kila. „Musím zhubnout ten zbytek, abych byl na gala za fešáka a mohl se ženou rovnou vyrazit někam na rande,“ usmíval se namotivovaný Tomáš.
V následujících týdnech byly jeho tréninky zaměřené převážně na kardio a Tomáš potřebná kila rychle shodil. Mohl tak ještě před koncem natáčení podstoupit vysněnou operaci.
Na gala už dorazil „fešák“ po operaci v lahvově zeleném obleku. „Vypadá trošku jako myslivec,“ myslela si jeho dcerka. Podle Michaely byl její muž „krásný“ a znovu se do něj zamilovala.
Tomáš se naposledy postavil na váhu. Ta ukázala, že zhubl na 105 kilo. Za rok se mu tedy podařilo shodit přesně osmdesát kilogramů. „To je asi jeden hasič za Zalužan,“ smál se Tomáš.
