Dominika Vymazalová (32) odešla z velkého města za láskou na venkov do Kralovic. Pracuje jako inženýrka kvality, pečuje o pole a zvířata, ale na sebe jí nezbývá čas. Postupem času se uzavřela do sebe a moc kontaktů s okolím nemá. „Je mi určitě příjemnější být se zvířaty, kvůli tomu, jak vypadám. Zvířata nehodnotí a nesoudí,“ přiznává aktérka druhé epizody dokureality Extrémní proměny.
Extrémní proměnyI ty nejobyčejnější fyzické úkony jsou pro ně problém, vyjít schody je nemožné a hrát si s dětmi pouhý sen. Třináct odvážných dobrovolníků, kteří léta bojují s těžkou obezitou, se pokusí pod vedením profesionálního trenéra Martina Košťála a týmu odborníků změnit svůj osud a získat svoji druhou šanci na život. Pořad se vysílá od 5. března 2025 každou středu ve 20:20 na TV Nova. |
S váhou bojovala už od dětství, kvůli mindrákům nejezdila ani na školní výlety a lyžáky. Zpětně za svůj „nejhorší den v životě“ označuje maturitní ples, ze kterého odešla, protože se nemohla smířit s tím, že na sobě nemůže mít tak krásné šaty jako ostatní.
„Když má stres, tak ho zajídá,“ říká Dominičina maminka Martina. Podle jejího názoru za to může zčásti také fakt, že byl její bývalý manžel a Dominičin otec násilník. Martina byla následně nucena vzít obě děti a od exmanžela odejít ke svým rodičům.
Dominika vzpomíná, že to u babičky neměla moc ráda. Babička byla na ni až příliš „pinktlich“ a vše muselo být perfektní, což se na ní podepsalo. Zpětně to hodnotí tak, že nedokáže pracovat se svými emocemi. Neumí je zahnat jinak než něčím příjemným, třeba jídlem. Když jí není fajn, dá si čokoládu, a když ani to nepomůže, zají ji něčím slaným. A tak dál a dál.
Podle svých slov Dominika „jen pořád sedí na gauči a na něco čeká“. Kvůli své váze sama sebe nemá ráda, bolí ji kolena, nohy a častokrát má pocit, že se jí rozskočí srdce. Uzavírá se pak ještě více do sebe a zbývá jí jen jediná útěcha, kterou je jídlo. „Jsem nešťastná z toho, jak žiju,“ říká. Alespoň pro jejího přítele Zdeňka Dominičina váha problém není, líbí se mu prý i tak. „Zdeňkovi se divím, že tohle chce mít doma,“ nechápe Dominika.
Obezita ničí stále víc dětí. Jsou nemocné, potřebují pomoc, burcují lékaři |
Největší příkoří? Babiččiny poznámky
Oznámení, že byla přijata do Extrémních proměn, přinesl Dominice poštovní holub. Když rozvinula zprávu, kterou měl uvázanou k noze, obličej se jí okamžitě rozzářil. „Ta změna přijde, můj život se změní,“ radovala se.
Před prvním vážením doma na dvorku byla nervózní, svou hmotnost totiž dlouhodobě tajila i před svým přítelem. „Vysvléct se do spodního prádla a před všemi kamerami se postavit na váhu je velmi těžká chvíle,“ poznamenal moderátor pořadu a trenér Martin Košťál. „Pro Dominiku je to ale důležitý okamžik a já věřím, že zrovna tento bod ji posune dopředu. Musí se přestat schovávat za svoje šaty a podívat se pravdě do očí,“ dodal. Váha ukázala 135 kilogramů.
„Přišlo mi, že se mi zastavil dech,“ komentovala první vážení Dominika. „Teď to ví všichni. Všichni uvidí, kolik vážím, a že jsem se projedla k tak obrovské váze.“ Martin ji ale uklidil s tím, že to je sice číslo, které není dobré, ale ode dna se podle něj odráží nejlépe.
Dominiku čekal velmi náročný rok. Hned po vážení vyrazila do Karlových Varů na třítýdenní bootcamp, kde měla podstoupit komplexní tréninkový program. Doplnit ho měla zdravá a nutričně vyvážená strava. Ještě před startem musela na vyšetření k obezitologovi. Ona i Martin měli totiž obavu, aby trénink vydrželo, vzhledem k váze, její srdce. Ukázalo se, že její zdravotní stav nebrání absolvování celého programu.
První trénink se odehrál na tenisovém kurtu. Sto míčků rozložených na kurtu, které měla Dominika sesbírat, mělo symbolizovat všechny ústrky, které zažila. A ten největší? „To, že jsem v očích mojí babičky nikdy nebyla dost dobrá,“ svěřila se Dominika. Babičku odstřihla, ta se jí však po deseti letech znova ozvala. „Její první slova byla, jestli už jsem zhubla,“ krčila rameny Dominika. S odhozením každého míčku vyjmenovávala příkoří, která je konečně schopná hodit za hlavu. Bylo jasné, že je Dominika dříč a Martin byl spokojený. „Nevím, co tvoje babička, ale já jsem na tebe strašně hrdý,“ pochválil ji.
V následujících dnech byly cvičební stroje a pneumatiky, které měla valit před sebou, jejími nejbližšími přáteli. Pohyb jí nebyl proti srsti, větší problém měla se zdravou stravou: „Tohle fakt není podle mého gusta,“ stěžovala si. „Je třetí den a začínám mít opravdu hlad.“ Postupně se jí ovšem začaly chutě měnit a Dominika si užívala i zdravější jídlo, než na jaké byla doposud zvyklá.
Bootcamp ji nabil optimismem: „Na tréninky se opravdu těším, těším se na další den, na to, co mě čeká,“ přiznala s úsměvem. Vážila si toho, že má konečně čas jen sama na sebe. Na poslední trénink vyrazila do kopce k rozhledně i s dvacetikilovými závažími. Zadýchaná, avšak bez protestů vystoupala až nahoru. „Domča nám tady rozkvetla, uvědomila si, jaký potenciál v sobě má,“ hodnotil Martin.
Potřebovala bych se rozpůlit
Po návratu domů čekala Dominiku výzva: už neměla cvičební plán ani jídelníček nalajnovaný, musela si svůj nový životní styl uzpůsobit sama. Pomohla jí permanentka do posilovny, plná lednice zdravých potravin a také nový cíl pro tříměsíční vážení: 113 kilo.
S jídelníčkem jí pomohl nutriční terapeut Miloslav Šindelář. Zaměřili se na Dominičiny oblíbené zapečené housky. Nově je měla připravovat z celozrnného pečiva a bez másla. „Když si dáš housku s máslem, je to jako by sis dala ty housky dvě,“ poučil ji.
Málem zemřel. Extrémní proměny změnily Tomášovi život, zhubl 102 kilogramy |
Ačkoliv zpočátku zářila Dominika štěstím, nabitý plán ji začal ubíjet. „Potřebovala bych se rozpůlit, rozčtvrtit, možná rozosmit, abych to všechno zvládla,“ povzdechla si. Kvůli zápřahu v práci a na farmě neměla čas na jídlo a někdy ani na trénink. „Jsem unavená, protivná, přijde mi, že jsem nedostatečně podporovaná.“ Její partner Zdeněk namítal, že práce v zemědělství nemá konce a tak to prostě je. Dominika si ovšem přála, aby jí věnoval více času a pozornosti.
Vztah jim začal drhnout. „Vytváří se tady stresová situace, ve které se nedá hubnout,“ upozornil Martin. Dominika a Zdeněk proto navštívili psycholožku. Ta jim poradila, aby si plánovali čas dopředu a společně, a aby Dominika byla schopná vyslovit to, co potřebuje. Zdeněk se v návaznosti na to zasnažil a naplánoval společný víkend na horách. Dřina a práce nejen na těle, ale i na psychice se Dominice vyplatila.
Po třech měsících ukázala váha 107 kilo místo vytyčených 113. Nový cíl byl 91 kilogramů. „Pod sto kilo jsem vážila naposledy před třinácti lety. Už ani nevím, jak dvojciferné číslo vypadá,“ prohlásila Dominika.
Martin měl pro ni na závěr vážení překvapení. Představil jí tanečníka Honzu Ondera, se kterým měla v následujících měsících docházet na hodiny tance. „Hrozně moc děkuju, tohle je splněný sen,“ slzela Dominika. „Cesta k devadesát jedničce snad povede přes taneční parket.“
Lekce tance splnily její očekávání: „Jsem nadšená, je to hrozně pozitivní, plné energie. Je to ale záhul, opravdu makačka. Jsem zpocená a bolí mě lýtka.“ Přesto se jí nedařilo hubnout takovým tempem, jak by si představovala. A to především kvůli stěhování, které jí zabíralo většinu času.
Martin se jí proto rozhodl představit nový sport, který jí měl ukázal, že zvládne všechno: lezení. To Dominika nikdy předtím nezkoušela. „Máš tři vteřiny na to říct, že je to blbý vtip,“ prohlásila před lezeckou stěnou. Jako do všeho, i do lezení se pustila s vervou a nakonec se dotkla stropu.
Některé věci však už dohnat nešly. Na váze se při šestiměsíčním vážení objevilo číslo 93,7 kilo, tedy téměř o tři kila víc, než byl plán. Dominika to obrečela, ale Martin byl pozitivní. „Aspoň víš, kde jsi udělala chybu, a jak to příště napravit. Ještě máme před sebou šest měsíců, nevěš hlavu,“ povzbuzoval ji. Nový cíl nastavil na 82 kilo. Jako motivaci poslal Dominiku a její sestru na zájezd do Madridu spojený s lekcemi salsy.
Konečně se cítím krásná
Pobyt se sestrou, kterou nevídá příliš často, dal Dominice mnohé. „Jsi nádherná a vy*er se na to, co kdo o tobě říkal v první třídě,“ promlouvala jí sestra do duše. Dominika přiznala, že ještě nemá takové sebevědomí, jaké by chtěla, a že je sama sobě největším nepřítelem. Pokouší se na tom však pracovat.
Kromě sebevědomí pracovala Dominika neúnavně i na své postavě. To, že nesplnila předešlý cíl, ji motivovalo k ještě úpornější snaze. Devítiměsíční vážení už dopadlo lépe: 82 kilo, tedy přesně tolik, kolik Martin tři měsíce zpátky vytyčil. Následovala návštěva u plastického chirurga. Ten jí oznámil, že je vhodnou kandidátkou pro operaci převislé kůže.
Jak to dopadlo, se ukázalo až v závěrečných scénách ve studiu. Na obrazovkách se tu skvěla Dominika v době, kdy vážila 135 kilo. Ohromný úspěch díky tomu ještě více vynikl. Dominika vypadala po roce jako úplně jiný člověk. V nádherných plesových šatech a s novým účesem dojala nejen sebe a svou rodinu, ale také obecenstvo.
„Konečně můžu říct, že se cítím skvěle,“ zářila. „Cítím se krásná.“ „Musím si zvyknout, že je taková krásná,“ poznamenal její přítel Zdeněk. Dominičina nová váha činila 75 kilo. Podařilo se jí tedy zhubnout celých 60 kilogramů. Na závěr s Honzou Onderem předvedli tanec, který si pro tuto příležitost nacvičili.
Obezita v ČeskuJak uvádí tisková zpráva Státního zdravotního ústavu ze 4. března 2024: „Nadváha a obezita postihují v současné době téměř 60 % dospělých a téměř jedno ze tří dětí v Evropě. Také v České republice se výrazně nad zdravou váhou pohybuje více než 60 % lidí. Sečteme-li Čechy s nadváhou (BMI větší než 25), preobezitou (BMI 25 až 30) a obezitou (BMI větší než 30), vyjde nám, že se výrazně nad zdravou mírou pohybuje více než 60 % z nás. Obezita je nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob. Nejčastěji v kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovku druhého typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respirační onemocnění.“ |
