Jaroslav Krempaský (22) pochází z Košic. V průběhu natáčení bydlel v jednom bytě s rodiči i přítelkyní a studoval druhý ročník střední odborné školy, obor řezník.
Když zrovna nebyl ve škole, trávil Jaro většinu času hraním na PlayStationu, věnoval se také papouškům a pěstování rostlin. Ven skoro nevycházel. Jeho váha rostla a s ní i Jaroslavův neklid. Pohledy lidí mu ubližovaly. „Snažím se to ignorovat, ale někdy to nejde. Někdy dostanu panický záchvat, začnu se potit a tak,“ popisoval. „Nechodím kvůli tomu ani na nákupy, nakupuje zbytek rodiny, já jsem radši doma.“
Rodina si s jeho obezitou nevěděla rady. Jaro je náturou velmi tvrdohlavý, dělá jen to, co sám chce. Vždy si najde spoustu výmluv, proč něco nejde. „Pomalu ani my kvůli němu nechodíme ven. Jsme raději tu, aby nebyl sám,“ svěřila se jeho matka Dana a zavzpomínala na synovo dětství: „Od malička byl takový… Kam jsme ho posadili, tam seděl.“
V deseti letech už měl okolo devadesáti kilo, když nastupoval na střední školu, měl 150 kilo. Spolužáci se mu vždy smáli, což špatně nesl. „Začaly i fyzické útoky. Držel jsem to v sobě, ale většinou jsem to zajedl,“ přiznal. Kvůli šikaně vystřídal hned několik škol.
Vypěstoval si také závislost na počítačových hrách. V noci nespal, hrál a u toho jedl. „Běhali jsme po různých vyšetřeních, zkoušeli jsme různé diety, ale všechno mu vydrželo jen krátce,“ popsala matka. „Hodně jsem plakala, ale pak jsme si na to zvykli.“
Jarda se přihlásil do Extrémních proměn, aby podle svých slov ukázal těm, co se mu smáli, že to zvládne, že dokáže zhubnout. V jeho mysli byly i obavy o zdraví: „Nechci zemřít mladý,“ pokýval smutně hlavou.
Vlastní tělo ho zabíjí
Trenér Maroš Molnár přišel k Jarovi domů, aby mu oznámil, že si ho vybral do Extrémních proměn. Trvalo hodně dlouho, než mu přišel otevřít. Ukázalo se, že ještě spal, i když bylo 9:30. Prý se celou noc díval na seriál.
„První dojem, když jsem přišel k Jarovi domů, bylo absolutní zhrození,“ prohlásil Maroš. Všude byl nepořádek, hlavně obaly od jídla – pochutin a sladkostí – a sladkých limonád. „Jsem zklamaný,“ řekl Maroš. Novému svěřenci se jal domlouvat, jako motivaci si vybral jeho dvacetiletou přítelkyni Ivu: „Vždyť takovou mladou babu ani neuspokojíš! Co ona z tebe má?“ Podle Ivy „láska dokáže divy.“
Jaro odjel ještě ten den s Marošem do Šamorína u Bratislavy na třítýdenní bootcamp. Tady se také poprvé zvážil: váha ukázala závratných 265 kilogramů. „To je katastrofální. On si vůbec neuvědomuje, že jeho vlastní tělo ho zabíjí,“ poznamenal vážně Maroš.
Zvracení, pobyt na psychiatrii. Viktorie v Extrémních proměnách zhubla 52 kilo |
Vzhledem k Jarově extrémní váze bylo důležité podrobné lékařské vyšetření. Maroš si nechtěl vzít „na triko“, aby se jeho svěřenci na trénincích něco stalo. Vyšetření se ukázalo být zapeklitějším problémem, než si účastníci zprvu mysleli. Lékařka nedisponovala váhou, která by měla takto širokou škálu. Jaro si nemohl lehnout na lůžko, protože by ho neuneslo. A pro silnou vrstvu tuku ho nešlo ani prohmatat.
Lékařská prohlídka odhalila abnormálně vysoký krevní tlak, což je neduh, o kterém Jaro věděl. Maroš byl šokovaný, když zjistil, že jeho svěřenec bere léky na tlak velmi laxně: někdy si je vezme, někdy ne. Jaroslav se na závěr lékařské prohlídky rozplakal.
Na první trénink si Maroš pozval odbornici z Bratislavského diagnostického centra, která se zaměřuje na mobilní diagnostiku. „Mělo by nám to pomoct nastavit tvůj tréninkový proces,“ vysvětlil. Už po pěti minutách chůze začalo Jara bolet koleno tak, že skoro nemohl pokračovat. Závěr vyšetření byl ten, že mladý muž smí cvičit pouze pět minut a poté musí mít pět minut pauzu.
Extrémní proměny SlovenskoSlovenská verze celosvětově úspěšné reality show o hubnutí se vrací na obrazovky televize Nova s novými díly. Představí se v nich dvanáct Slováků, které trápí stále rozšířenější civilizační choroba, těžká obezita. Odvážní dobrovolníci si pod vedením zkušeného profesionálního trenéra Maroše Molnára, nutričního terapeuta a dalších odborníků na zdravý životní styl dali za cíl bezpečně zhubnout výraznou část své tělesné hmotnosti. Během jednoho roku měli možnost získat druhou šanci na život. Sledujte jejich cestu počínaje 27. 5. každou středu od 20:20 na TV Nova. |
Hned na další trénink se Jaro nedostavil. Maroš si pro něj zašel na pokoj, kde ho našel spícího. „Nikdo ho tady za ručičku vodit nebude. To ho mám každé ráno chodit budit na pokoj?“ zlobil se.
Příprava tréninků byla pro Maroše náročná. „Škála cviků, které můžeme dělat, je omezená. Tohle je třeba jediná lavička, která ho udrží,“ poznamenal. Jaro tak dělal jen jednoduché cviky a hodně chodil. Ve videodeníku se pochlubil, že ujde i 8 000 kroků denně.
Cvičit s Jarem bylo pro Maroše zkouškou trpělivosti. „Když přijde něco, co ho vyvede z komfortu, nebo ho něco zabolí, tak se hned poddá té bolesti, začne se litovat a tak dále,“ podotkl.
Slovo „katastrofální“ bylo během Jaroslavovy proměny jedním z nejpoužívanějších. Jako „katastrofální“ označil jeho stravovací návyky výživový poradce Michal Páleník. „Velké množství tučného, uzenin a sladkého. Odhaduji, že Jaro přijme šest až osm tisíc kalorií denně, což je spotřeba čtyř dospělých lidí,“ kroutil nevěřícně hlavou. „Jeho žaludek se roztahuje až na čtyři litry, přičemž u zdravého člověka je to asi jeden až jeden a půl litru.“
Cílem bylo Jara přeučit na potraviny, které ho zaplní, ale mají nízkou energetickou hodnotu. Jeho nový jídelníček obsahoval ve čtyřech jídlech zhruba dva tisíce kalorií.
Úpal, déšť, bolest kolene
Po návratu z Šamorína Jaroslava doma přivítala celá rodina. Někteří členové nadšeně, jiní méně. „Člověk si oddychl, nemusela jsem poslouchat nadávky a takové věci,“ řekla Jarova přítelkyně Ivana. Rodiče si všimli, že nějaké to kilo na bootcampu nejspíš shodil.
Maroš Jarovi vybavil malou domácí posilovnu. Tentokrát v ní chyběl kardio stroj, který Maroš účastníkům Proměn obvykle dává. Neexistuje totiž takový, který by Jardu unesl. Jako tříměsíční cíl stanovil Maroš 213 kilo. „Každé ráno v sedm musíš jít ven na atletický ovál a obejít pět koleček. Po obědě pak další trénink,“ instruoval Jardu.
V následujících dnech a týdnech chodil Jaro na procházky a v posilovně zvedal činky. Protože Maroš žije v Bratislavě a Jaro v Košicích, domluvil mu trenéra Ondreje, který na něj měl dohlížet a trénovat s ním. Kamery sledovaly Jarův dům a Maroš tak záhy přišel na to, že Jarda vynechává ranní kardio. Stejně tak začal zanedbávat i tréninky v posilovně.
Maroš se vypravil do Košic, aby svého svěřence převážil. Váha ukázala číslo 242. „Jaro zhubl 23 kilo, což je z takové váhy málo. Měl by mít teď okolo 230 kilo,“ okomentoval Maroš výsledek. Ba co víc, podíl tuku v jeho těle se zvýšil. Trenér přečetl nahlas SMS, ve kterých se Jaro omlouval z tréninků: „Zmeškám trénink, protože prší. Nepřijdu, protože mám úpal. Bolí mě břicho. Bolest kolene.“ Dále se vymlouval také na lékařské prohlídky, na kterých ve skutečnosti nebyl. „Dobře, lhal jsem,“ přiznal se Jaro pod nátlakem.
Nezdravé jídlo a litry piva. Martin v Extrémních proměnách zhubl 70 kilo |
Jeho přiznání přihlížela celá rodina, kterou si Maroš přizval. „Nemám slov, myslel jsem, že se změní. Pořád jen lži,“ zkritizoval Jardu otec. „Všichni mi věřili, že do toho půjdu na sto procent, ale všechny jsem zklamal. Ale na tříměsíčním vážení všem ukážu, že to zvládnu,“ předsevzal si Jaro.
O tom, že by ho z Extrémních proměn vyhodil, Maroš neuvažoval. „Vyhodit někoho je to nejjednodušší. Ale dát mu druhou šanci je rozumnější, protože ho chceš něco naučit. Ale samozřejmě, že těch šancí je omezený počet, nejde je dávat donekonečna,“ mínil.
Jaro se dal do sebe a začal intenzivně trénovat. To, co zameškal, však už dohnat nedokázal. Po třech měsících navážil 223 kilo, tedy o deset více, než byl cíl. „To, co Jaro shodil, je sice super, ale vůbec se ještě nepřiblížil k vypěstování správných návyků,“ okomentoval svěřencův výkon Maroš. „Že se vůbec přiblížil k tříměsíčnímu cíli, za to může hlavně jeho okolí. Protože ono to chce víc, než on sám. A já potřebuju přesný opak – aby chtěl víc, než jeho okolí.“
Rozhodl se ho namotivovat tím, že si měl šestiměsíční cíl stanovit sám. „Dáme těch 180 kilo,“ rozhodl Jaro. Maroš mu cíl schválil: „Stále je to v mezích normy. Není to tak, že teď bude brutálně hladovět a týrat se, aby ho dal. Zvládne ho dát, ale všechno bude muset stoprocentně dodržovat.“
Jarova vůle však nebyla dost silná. O pár dní později už trenér Ondrej nepokrytě hlásil ve videodeníku, že na trénincích v posilovně je to jakž takž, domácí tréninky ale Jaro zanedbává.
Opět musel zasáhnout Maroš. Vytáhl Jaroslava na speciální trénink: měl tahat malé letadlo, vážící 550 kilo, i s pilotem. Jaro byl tak namotivovaný, že se na ranveji dokonce rozběhl. „Bylo to neskutečné, co jsem dnes dokázal,“ pochválil se. V té stejné době si našel brigádu jako prodavač v potravinách, což ho donutilo být častěji a déle na nohou.
Kdo ho i nadále neměl důvod chválit, byl trenér Ondrej: „Je to jako předtím, zase nám lže a permanentně zanedbává tréninky. Tréninky jsou slabé, mají v rukou mobily,“ zkritizoval Jaroslava i s přítelkyní, která ho občas do posilovny doprovázela. „Na tomto stroji jsem ho viděl plus minus deset minut na telefonu,“ ukazoval kamerám. „Poslal přítelkyni na druhou stranu fitka cvičit a sám byl na telefonu.“
Maroš si Jardu opět zavolal do Bratislavy, kde si ho pro kontrolu zvážil. Pouhý měsíc před šestiměsíčním vážením mu do cíle zbývalo více než třicet kilo: navážil 213 kilogramů. „Zůstaneš tu celý měsíc a do vážení budeme trénovat,“ nabídl mu Maroš. Jaro přijal. Rodina z toho ale nebyla nadšená. „Vyhodí tě z práce,“ křičel na něj otec do telefonu. Dovézt věci mu odmítli.
Jaro tak nakráčel před Maroše s tím, že v Bratislavě přeci jen nebude moct zůstat. Maroše to rozezlilo. „Buď mají plné zuby Extrémních proměn, nebo chtějí slyšet jen: Ten náš Jarko, chudáček, všichni ho litujte, všichni jsou na něho zlí, všichni ho utlačují.‘“ Jeho motivací přitom bylo jen Jarovi podat pomocnou ruku.
„Chci ti jen pomoct, abys začal normálně fungovat. Vždyť ty máš trilion omezení. Nemůžeš mít normální postel, nemůžeš si sednout na normální hajzl, nemůžeš se osprchovat,“ vypočítával. „Chci ti dokázat, že to zvládnu doma,“ opáčil Jaro. Oba se rozešli ve zlém. „Uvidíme se na šestiměsíčním vážení, čau,“ odsekl Maroš. Maminka Jara doma vřele přivítala pizzou.
Jen otevřeš oči a spaluješ
Šestiměsíční vážení proběhlo u Jardy ve škole. Maroš odhalil divákům, že Jaro do ní přestal docházet. „Bylo náročné to všechno skloubit, školu, brigádu i tréninky,“ vysvětlil. Jeho matka mínila, že je to kvůli posměškům a šikaně, které ho stále trápí.
Ať tak či onak, Jaro nesplnil ani šestiměsíční cíl. Váha se zastavila na 208 kilogramech. „To víš, že mě to sere. Ale je tam aspoň to pozitivní, že váha jde dolů. Sice pomaleji, než by měla, ale jde. Už nebudu nikomu nic slibovat, ale budu dokazovat,“ nechal se slyšet Jaroslav. Podle Maroše za dalším neúspěchem stála Jarova nepřekonatelná lenost.
Manžel se s ní chtěl rozvést kvůli obezitě. Šárce se podařilo zhubnout 55 kilo |
Jaro měl ovšem motivaci, o které nikomu neřekl. Na Štědrý večer chtěl požádat svou partnerku Ivanu o ruku. „Chtěl bych zhubnout, ať na sebe můžu najít oblek a mít svatbu,“ prozradil kamerám. Partnerka mu řekla vytoužené „ano“, a Jaro se tedy mohl dát s novou vervou do cvičení.
Váha ovšem dolů nešla. Jardu proto přišel zkontrolovat výživový poradce Michal Páleník. „V ledničce i na stole bylo povytahované jen to nejzdravější. Jestli to tak je i v realitě, je otázka,“ pronesl pochybovačně. „Teď je jídelníček nastavený tak, že jen otevřeš oči a spaluješ sto gramů tuku denně, aniž by ses pohnul,“ řekl Jarovi. Od té doby mu měl Jaro fotit a posílat vše, co „dá do úst“. Uběhly však dva týdny a Jaro výživovému poradci poslal pouhé tři fotky.
Zato se ovšem ozval Marošovi, zda ještě platí nabídka na pobyt v Bratislavě. Maroš byl potěšen zájmem svého svěřence a zařídil mu absenci v práci i ve škole. Jaro tedy bydlel sám v Bratislavě, našel si brigádu a v každé volné chvíli cvičil.
Po měsíci se k němu nastěhovala snoubenka Iva. Maroš z toho nebyl nadšený: „Jarovi to v Bratislavě šlo moc dobře. Ale mám pocit, že když se k němu nastěhovala Iva, tak to šlo z kopce.“ Některé tréninky Jaro zaspal, pak se přestal úplně ozývat.
Pěkná baba, ale je jí kus. Denisa v Extrémních proměnách shodila 68 kilogramů |
S Marošem se potkal až u devítiměsíčního vážení. Nebylo žádným překvapením, že cíl nesplnil. Za tři měsíce se mu podařilo shodit pouhých deset kilo. Jedinou malou útěchou bylo to, že se dostal pod hranici dvě stě kil, navážil 197 kilogramů. Maroš pochopitelně spokojený nebyl: „Je to katastrofa a je to hazardování se životem.“
Jaro na sebe navíc práskl, že ho vyhodili z práce, protože s ním nebyli spokojení. Oháněl se tím, že je pro něho proměna těžká, protože mu nikdo nevěří. „Já že ti nevěřím? Vždyť jsem tě vzal i do Bratislavy, dal jsem ti další, xtou šanci. Všechno jsi tu dostal, i práci, ze které tě vyhodili,“ nebral si servítky Maroš. Jaro se naštvaně začal oblékat.
Maroš mu dal poslední ultimátum: pokud za další tři měsíce dosáhne 160 kil, tak mu připraví galavečer. „Trénovat tě už ale nebudu,“ upozornil ho. Cestou domů Jaro sprostě nadával a kouřil jednu cigaretu za druhou. Prý hranice 160 kil dosáhne sám, bez pomoci.
Potenciální galavečer se blížil a Maroš zajel Jardu zkontrolovat. Našel ho i s přítelkyní na rybách. Jarda se svěřil, že ve škole neprošel přes praxe a nebyl proto připuštěn k závěrečným zkouškám. Následkem toho se podle svých slov potýkal s psychickými problémy.
„Jediná radost momentálně jsou asi jen ty ryby,“ postěžovala si Iva. „Je to doma těžké. Uzavřel se do sebe a nic mi neříká.“ Marošovi se však Jaro svěřil: „Když jsem byl v bootcampu, tak mě Iva podvedla. To mě trápilo celou dobu.“ Žádost o ruku prý byla z jeho strany ukvapená. „Kdybych nebyl s Ivou, tak už bych těch 160 kilo měl,“ našel si viníka.
Maroš ho při této příležitosti naposledy zvážil. Jarova poslední váha v Extrémních proměnách byla 208 kilo. Podařilo se mu tedy shodit 57 kilo.
