Denisa Juhász (26) pracuje v bance a s přítelem žije v domku, který zdědil, ve Spiši. „Partner mě má rád takovou, jaká jsem, protože takovou mě poznal,“ přiblížila na úvod prvního dílu slovenských Extrémních proměn. „Ale určitě by mu vyhovovalo, kdybych měla o jednoho člověka méně.“ Přítel Norbert přitakal: „Zatím si nestěžuju, ale nic není třeba přehánět. Že se třeba za chvilku probudí a bude mít přes 200 kilo.“
Denisa se raději vůbec nedívala do zrcadla. Ten pohled ji děsil: zírala na ni morbidně obézní žena. Největší její slabostí byly gumové bonbóny. Podle jejího názoru šlo o jakousi berličku, která jí pomáhala zapomenout na minulost.
Denisa nevěděla, proč ji opustili rodiče, když byla malá. Chtěla se ovšem dopídit pravdy, aby mohla ve svém životě jít dál. „Matka s otcem se často hádali, byly tam i bitky,“ svěřila se. „Bylo období, kdy jsme byli bez elektřiny, bez plynu, bez všeho.“
Boj o život i partnerské drama. Jak válčili s kily účastníci Extrémních proměn![]() |
Většinu času ona a její dva sourozenci trávili u babičky, prababičky, tety, zkrátka všude jen ne doma. „Matka jí odešla do Bratislavy a zapomněla se vrátit,“ odhalila Denisina babička. Jejího bratra nechali rodiče na nádraží, skončil v dětském domově.
Z nešťastného dětství pramenila celá řada psychických potíží. Denisa si uvykla sedět celé dny doma a v myšlenkách se obviňovat z rozpadu manželství svých rodičů. Většinu času trávila zalezlá s přítelem, chodila jen do práce a z práce. Večery proležela před televizí.
„Nemusím se dožít zítřka, srdce to nemusí vydržet,“ obávala se však zároveň o svůj zdravotní stav. Ráda by také jednou měla děti, byla si ovšem vědomá toho, že se svou váhou může mít problém otěhotnět.
Každý trénink je vítězství
Denisu si do Extrémních proměn vybral profesionální trenér a průvodce pořadem Maroš Molnár. S pomocí rodiny jí vystrojil oslavu plnou tučného a sladkého jídla. „Uff, pěkná baba, ale je jí kus,“ prohlásil, když si Denisu prohlížel schovaný v autě.
Za chvíli se objevil na připraveném videu v televizi a vyzval Denisu, aby mu seběhla dolů otevřít. „Co s tím? 34 sekund,“ komentoval její, dle jeho mínění slabý výkon. Denisa byla dojatá a pozvání do pořadu přijala. „Chci zhubnout jednou a provždy,“ řekla odhodlaně. Čekalo ji 365 dní tvrdé dřiny, během nichž měla kompletně změnit svůj život.
Hned druhý den vyrazili Denisa a Maroš na třítýdenní bootcamp do Šamorína. Zde si Denisa poprvé stoupla na váhu. Ta se zastavila na čísle 170. „Strašný pocit, bolelo to,“ hlesla při pohledu na překvapivě vysoké číslo. Maroš jí oznámil tříměsíční cíl: 143 kilogramů. „Masakr, ale jdeme do toho,“ přijala výzvu jeho svěřenkyně.
V soukromí ale přiznala obavy: „Bojím se, že selžu, že se zhroutím.“ Jako velkou oporu vnímala partnera Norberta. Marošovi prozradila, že jí nikdy neřekl, že je tlustá, aby ji neurazil. Rodina ho i přesto neměla příliš v lásce. Prý ji tak trošku „terorizoval“, nutil k pohybu, prozradil trenér.
Na prvním tréninku nechal Maroš svou svěřenkyni šplhat na pískové duny. Denisa cvičení zvládla s přehledem, byť s malou pomocí Maroše. „Jsme na začátku, ale dnes jsi mi ukázal, že budeš při mě, že mě budeš tahat, zvedat a možná i tlačit. Za to ti děkuju,“ řekla mu dojatá Denisa.
Manžel se s ní chtěl rozvést kvůli obezitě. Šárce se podařilo zhubnout 55 kilo![]() |
Trenér už od počátku vnímal jako největší překážku Denisiny psychické potíže. „Aby uspěla, potřebuje pracovat na svých traumatech, na svých obavách,“ myslel si Maroš. „Ona se bojí výšky, bojí se vody, bojí se selhání…“ Podle psycholožky Marty Zaťkové Denisa zaujala ke strachu vyhýbavý postoj. Cílem ovšem bylo, aby se s ním naučila bojovat. „Bojí se, že selže na tréninku. Ale každý ukončený trénink je malé vítězství samé nad sebou,“ vysvětlila.
Denisa se podle svých slov raději zhroutí, než aby se strachem bojovala. To se projevovalo i při cvičení. Při tréninku v bazénu byla viditelně roztřesená. Pod vedením Maroše se ovšem dokázala uvolnit a trénink dokončila.
Kromě psycholožky měla Denisa schůzku s nutričním terapeutem. Ten jí připravil názornou ukázku, kolik cukru v sobě mají její oblíbené želé bonbóny. Naučil ji také připravovat smoothie z avokáda, jahod a chia semínek. Vytvořil jí na míru jídelníček o čtyřech jídlech v rozmezí 1750 až 1850 kcal za den.
Možná za to můžu já?
„Když vystoupila z auta, hned jsem si pomyslela, že takových pět kilo zhubla,“ okomentovala Denisu babička po opětovném setkání. Vnučce nabídla pomoc s čím jen bude potřebovat. Doma Denisu čekala malá posilovna, kterou jí nechal zařídit Maroš. Rozloučil se s ní s dobrým pocitem: „Myslím si, že Denisa je dobře nastavená, ví, co chce a bude na sobě dále tvrdě pracovat.“
Extrémní proměny SlovenskoSlovenská verze celosvětově úspěšné reality show o hubnutí se vrací na obrazovky televize Nova s novými díly. Představí se v nich dvanáct Slováků, které trápí stále rozšířenější civilizační choroba, těžká obezita. Odvážní dobrovolníci si pod vedením zkušeného profesionálního trenéra Maroše Molnára, nutričního terapeuta a dalších odborníků na zdravý životní styl dali za cíl bezpečně zhubnout výraznou část své tělesné hmotnosti. Během jednoho roku měli možnost získat druhou šanci na život. Sledujte jejich cestu počínaje 27. 5. každou středu od 20.20 na TV Nova. |
Po návratu z bootcampu se Denisa dozvěděla nepříjemnou novinu: propustili ji z práce. Přijala to klidně. Uvědomovala si totiž, že je náročné skloubit práci, cvičení a vaření. V následujících měsících se tak mohla věnovat jen sama sobě a své proměně. S přáteli a rodinou začala chodit na výlety. Všichni byli překvapení, jak jí to najednou šlape.
I když se její život pomalu měnil k lepšímu, nemohla se zbavit vtíravých myšlenek na své rodiče. „Jsem takový sebeobviňovač. Možná nás opustili kvůli mně? Nevím,“ přemýšlela. Hlavou jí vířily vzpomínky na to, jak otec pil, jak neměli elektřinu, jak neměli co jíst. „Neumím si vzpomenout na nic pěkného,“ zamyslela se.
Mezitím dále poctivě cvičila, nezastavila ji ani nemoc. Výsledek tříměsíčního vážení tomu odpovídal. Denisa cíl překonala o celých pět kilo, navážila 138 kilogramů. „Já jsem s Denisou maximálně spokojený,“ pochvaloval si Maroš. „To, že zhubla o pět kilo navíc… Má to velmi dobře rozběhnuté, velmi dobře.“ Sestra Silvia měla pro Denisu papírovou korunu, aby mohla z váhy slézt jako královna. Maroš nastavil šestiměsíční cíl na 118 kilo.
Mezi cvičením si našla Denisa čas i na shánění nové práce. Na pohovory chodila vždy nalíčená, díky čemuž zjistila, že se sama sobě začíná líbit: „Zjistila jsem, že když jsem trošku zhubla ve tváři, tak když si dám řasenku a rtěnku, tak jsem docela kočka.“
Ve video deníku zachytila, jak si ohmatává krk a všechny kosti, o kterých dřív ani nevěděla, že je má. „Miluju ten přerod své tváře. Jsem kočka?“ ptala se Norberta. Odpověď zněla pochopitelně ano.
S pomocí Maroše se Denisa postavila svým strachům. V Bachledovej dolině ji donutil lézt po skalách. Byla to důležitá součást procesu. „Když strach vládne životu, život jako by neexistoval. Stále se bojíme, nežijeme, přežíváme,“ vysvětlovala psycholožka.
Pro Denisu to byla velká výzva, na skále panikařila, zrychleně dýchala, ruce i nohy se jí třásly. „Uvažovala jsem, že řeknu stop, že to nezvládnu. Nakonec jsem se ale rozhodla chtít po sobě to, že dokončím ten rok tak, jak mám,“ zrekapitulovala po výkonu. Maroš jí v kritické chvíli navedl nohy a Denisa úspěšně vylezla až nahoru, dojatá, plačící. „Panebože, já jsem to zvládla,“ šeptala nevěřícně.
O pár dní později nastoupila do nové práce. Do banky, kde měla dělat to, co v předchozím zaměstnání. To ale znamenalo brzké vstávání a nabitý harmonogram. Denisa nevěděla, kde jí hlava stojí. Dospěla k důležitému závěru: „Přišla jsem na to, že rodiče pro mě v životě nejsou důležití. Díky nim jsem zjistila, jakým člověkem být nechci. Takže za to jsem jim možná i vděčná.“
Její optimismus doslova zpražilo šestiměsíční vážení. Místo kýžených 118 kilogramů navážila 122. Maroš ji nabádal, ať nevěší hlavu: „Nevyčítám ti nic, protože tvoje váha klesá. Máme jasné cíle a nadále si to užívejme.“ Podle jeho názoru toho na Denisu bylo v poslední době moc. Nový cíl nastavil na 102 kilo.
Maroš měl pro svou svěřenkyni překvapení: kadeřnický seminář ve Španělsku. Věděl totiž, že by se Denisa ráda vrátila ke svému původnímu povolání. Kadeřnictví se musela vzdát kvůli obezitě a zdravotním problémům. „Kadeřnictví je pro mě život, kterého jsem se vzdala, ale chci v něm pokračovat. Je to něco, co dělám s láskou a vášní,“ slzela po úspěšně absolvovaném semináři dojatá Denisa. V Madridu samozřejmě ve volných chvílích stíhala i cvičit.
Maroš ji po návratu překvapil podruhé: na víkendy jí pronajal kadeřnické křeslo v salónu. A rovnou se stal jejím prvním zákazníkem.
Tomáš posiloval až moc a nehubl. Nakonec v Extrémních proměnách shodil 80 kilo![]() |
Denisina proměna se v té době na čas zastavila, chytila totiž covid. „Chybí mi cvičení. Jídelníček dodržuji, piju čaje, ale nějak se mě to drží, úplná stagnace,“ ukázala Denisa hrst plnou léků, které musela každý den brát.
Rozhodla se alespoň postavit dalšímu strachu: svým vlastním rodičům. S matkou, kterou deset let neviděla, se setkala v parku na lavičce. „Já jsem odešla kvůli vám, abych vám neubližovala. Nebo ne já, ale váš otec,“ vysvětlovala matka. „Ty víš, že jsem pracovala, posílala vám domů peníze, ale váš otec to propil a nedal vám nic.“
Denisa matce sdělila, že už nechce lpět na minulosti. „Spoustu jsem toho za tento rok překonala. A jedna z těch věcí byla říct, že se nezlobím, a že se zlobit nebudu,“ podotkla moudře. „Doufám, že až mě rodiče uvidí v televizi, tak na mě budou hrdí, jak silné lidi stvořili. A že jim to třeba bude i líto.“ Ona sama tuto kapitolu už v sobě podle svých slov uzavřela.
Nejtěžší období roku
Devítiměsíční vážení nedopadlo podle Denisiných představ, navážila 106 kilo, tedy opět o čtyři více, než byl cíl. Na vině byla podle Marošova názoru přestávka způsobená nemocí. „Denise ten měsíc opravdu chyběl. Kdyby ho měla, tak ten cíl na milion procent podleze,“ mínil.
I přes Denisin neúspěch ji připustil na konzultaci k plastickému chirurgovi, který jí měl sdělit, zda je vhodnou adeptkou pro operaci převislé kůže. Verdikt nebyl úplně příznivý: Denisa měla zhubnout dalších osm kilo. Na druhou stranu měla nyní silnou motivaci, která ji nutila dřít víc než kdykoliv předtím. Kila ale dolů nešla.
„Poslední týdny se točily jen kolem toho, abych co nejvíce ubrala. Bylo to náročné, asi nejtěžší období z celého roku,“ přiznala. „Operace je pro mě nutnost, abych se psychicky nezhroutila.“ Denisa na začátku vážila 170 kilogramů a kožní převis byl tedy dost výrazný.
Vypadalo to, že ani druhá konzultace nedopadne dobře. Podkoží stále obsahovalo dost tuku. „Jsem ze sebe zklamaná. A přitom vstávám každé ráno brzo a každý den jdu spát pozdě, abych stíhala cvičit,“ štkala Denisa. Chirurg byl na vážkách, nakonec ale Denise sdělil, že jí pomůže.
O další dva měsíce později tak mohla krásná a sebevědomá Denisa vystoupit na pódium na závěrečném gala večeru. „Nikdy jsem ji tak pěknou neviděl,“ ocenil svou partnerku Norbert. „Mně se líbila i předtím, ale jak se říká, na dobré se rychle zvyká.“
Denisa si měla naposledy stoupnout na váhu. Ta ukázala číslo 102. Za rok se jí tedy podařilo zhubnout 68 kilogramů. Její cesta tím ovšem nekončila. „Někdy ten rok nestačí na to, abys dosáhla svého vytouženého cíle,“ podotkl Maroš. „Ne každá proměna skončí vítězně. Ale to neznamená, že nemáme být šťastní za to, co jsi dokázala.“
























