Marián Petický (24) pracuje jako ochranka v kasinu. S obezitou bojoval už od dětství. Rozvod rodičů ho hluboce poznamenal. Jeho otec si založil novou rodinu, ale nakonec skončil na deset let ve vězení kvůli těžkému ublížení na zdraví. „Když ho pustili a sešli jsme se, bylo to jako bych se potkal s paní pokladní z obchodu. Byl mi absolutně cizí,“ líčil Marián.
Kromě matky ho vychovávala babička, jejíž smrt ho těžce zasáhla. Rozjel se tak kolotoč psychických problémů, které Marián začal řešit přejídáním. „Je to hodně těžké. Vidím, že se snaží překonat sám sebe, ale sladkosti zatím vyhrávají,“ povzdechla si Marianova matka Michaela.
Syn jí dal za pravdu: „Sladké je určitě největší problém. I když se najím, musím si dát i něco sladkého. A je jedno, jestli je to čokoláda nebo jogurt, sušenka nebo nevím.“
Sedm rohlíků, slanina a cukroví na snídani. Tomáš se projedl k 265 kilogramům![]() |
Morbidní obezita se postupně začala podepisovat i na jeho zdraví. Trombóza v noze dala vzniknout plicní embolii. Dva týdny si pobyl v nemocnici.
Marián se ovšem odmítl vzdát. Stejně jako mnoho jiných mladých lidí měl i on své sny a cíle. Toužil po tom, že jednou vstoupí do zápasnického ringu a změří síly v jiu jitsu. Kvůli své váze však nesplňoval ani nejvyšší povolený váhový limit. Extrémní proměny byly jeho poslední šancí vybojovat si šťastnější život a jednou provždy porazit své démony.
Čokolády se nemusíš vzdát
Trenér Maroš Molnár se v převlečení vydal do kasina, aby Marianovi oznámil, že si ho vybral do Extrémních proměn. Dělal problémy, aby ho mohla sebrat ochranka – Marián. Jakmile si sundal čepici, všichni začali tleskat. Marián pozvání s úsměvem přijal.
Extrémní proměny SlovenskoSlovenská verze celosvětově úspěšné reality show o hubnutí se vrací na obrazovky televize Nova s novými díly. Představí se v nich dvanáct Slováků, které trápí stále rozšířenější civilizační choroba, těžká obezita. Odvážní dobrovolníci si pod vedením zkušeného profesionálního trenéra Maroše Molnára, nutričního terapeuta a dalších odborníků na zdravý životní styl dali za cíl bezpečně zhubnout výraznou část své tělesné hmotnosti. Během jednoho roku měli možnost získat druhou šanci na život. Sledujte jejich cestu počínaje 27. 5. každou středu od 20:20 na TV Nova. |
Prvním krokem bylo vážení. Ukázalo se, že nezdravý vztah k jídlu Mariana dovedl až k děsivým 229 kilogramům. Maroš to ovšem neviděl tak černě: „Když budeš makat na sto procent, bez selhání, tak se můžeš hravě dostat za rok pod 130 kilo,“ řekl svému novému svěřenci. Společně na tom začali pracovat. Odjeli na třítýdenní bootcamp do Turecka.
První trénink byl nezvyklý. Maroš nechal Mariána valit po pláži těžkou pneumatiku a bušit do ní kladivem. Marián to zvládl vcelku dobře, ale přesto byl ze sebe zklamaný. „Bylo to na pi*u,“ okomentoval svůj výkon plačtivě. „Nebylo, jsi šibnutý?“ rozhorlil se Maroš. „To, že jsi si oddechl a že jsi už nemohl, neznamená, že to bylo špatné. Nebuď na sebe tvrdý, když nemáš být.“ Ujistil ho, že jeho výkonnost a kondička půjdou nahoru. Mariána poslal k psycholožce, aby pracoval na svém strachu ze selhání.
Na zvláštních stravovacích návycích zase zapracoval s nutričním poradcem Marošem Krivosudským. „Marian byl zvyklý střídat extrémní redukční diety, které mu nikdy nevydržely dlouho a přecházely do frustrace a přejídání,“ přiblížil poradce. Marián takto několikrát zhubl, ale pak zase rychle ztloustl.
Ukázal mu, že ani v této nové etapě života se nemusí vzdát oblíbeného sladkého. „I do zdravého stravovacího režimu můžeš zařadit mléčnou čokoládu. Ani nemusí být hořká,“ poučil Mariána. „Jediné, nad čím musíš přemýšlet, je to, že má nějaké nutriční hodnoty. Když jí budeš jíst moc, tak ti to nebude vycházet.“ Mariánův jídelníček Krivosudský nastavil na čtyři jídla a celkový denní příjem na 2550-2650 kcal.
Zbytečně ztrácíme čas
Po návratu z bootcampu vítala Mariána nadšená maminka. „Viděla jsem, že mu pokleslo břicho, že to jde dolů,“ radovala se. Maroš mu nechal zařídit domácí posilovnu a určil první cíl: 185 kilogramů. Marián ho dostal napsaný na zarámovaném modrém jiu jitsu pásu, který měl zafungovat jako motivace.
Když přišla výplata, běžela do fastfoodu. Dominika zhubla 65 kilogramů![]() |
Marián neměl zprvu na cvičení příliš času ani energie. Společně s matkou hledali nové bydlení, naráželi však na finanční limity. „Hledám inzeráty, volám tam, radím se s mámou, jestli by to bylo dobré, chodíme na prohlídky,“ vyjmenovával všechny povinnosti.
„Jsem z toho nervózní, protože jsem člověk, který potřebuje mít pevnou půdu pod nohama.“ Marián se bál, že kvůli všemu zařizování bude jeho váha stát. Jedl proto málo, některá jídla vynechával úplně.
Maroš byl toho názoru, že brigády nejsou řešením. Marián by si měl podle něj dokončit maturitu a najít si lépe placenou práci. Se svým svěřencem nebyl spokojený. Na tréninku mu přišel málo výkonný, točila se mu hlava a musel si sednout.
Po krátkém výslechu vyšlo najevo proč: Marián nejedl a měl málo energie. „Když hladoví, tak nemůžeme dělat takové tréninky, jaké já bych si představoval,“ komentoval Maroš pro kamery. „Jeden trénink udělá, druhý nezvládá, třetí se jen tak plácá. Tím pádem zbytečně ztrácíme čas.“
Na tříměsíční vážení jel Maroš podle svých slov s malou dušičkou, protože jeho svěřenec prošel za tu dobu „milionem problémů“, které se do výsledku mohly promítnout. Marián si zase přál zažít, jaké to je uspět a především nezklamat své blízké, kteří ho přišli podpořit.
To se mu však nesplnilo. Navážil 187 kilo, tedy o dvě kila víc, než byl cíl. Maroš byl vcelku spokojený: „Upřímně jsem si myslel, že tvoje váha bude mnohem vyšší.“ Nový cíl byl vcelku konzervativní: 170 kilo.
V soukromí Maroš vyjádřil obavy o svěřencovy postupy: „Jestli je moje hypotéza pravdivá, tak Marián se výrazně odvodnil nebo nejedl celý týden, jen aby cíl splnil.“ Jeho váha před týdnem totiž nenapovídala tomu, že by se dokázal cíli takto přiblížit.
Následovala proto konzultace u výživového poradce Maroše Krivosudského. Vyšlo najevo, že Mariánův denní příjem je asi tisíc kalorií. „To je příjem tak pro desetileté děvče,“ upozornil ho poradce. Měření složení těla to jen potvrdilo. Viscerální tuk se mu za tři měsíce skoro nezměnil. Marián se tedy zvládl v podstatě jen odvodnit.
„Bojím se kalorií, ta čísla jsou pro mě strašidelná. Vyčítám si to, když se jeden den najím, tak druhý den už se nenajím,“ vysvětloval, proč tak málo jí.
Krivosudský vymyslel řešení: Marián si přestane počítat kalorie a bude prostě jen jíst předepsaná jídla v předepsaném množství. „Nemám tento postup rád, protože chci, aby klienti měli všechny informace, ale možná to pro tebe bude lepší,“ mínil Krivosudský. Společně předvařili jídla na týden, která si měl Marián rozdělovat do krabiček.
Maroš Mariána vytáhl na Oravu, aby podle jeho slov „poznal, jaký je život krásný“. Marián totiž vůbec necestuje, dokonce nebyl nikdy v životě ani v Tatrách. Náročnou túru Marián zvládl. „Toto je tvůj největší výkon, na který můžeš být pyšný za celé Proměny,“ chválil ho Maroš.
Sedm rohlíků, slanina a cukroví na snídani. Tomáš se projedl k 265 kilogramům![]() |
Zlepšovat tělo, zlepšovat mysl
Marián se cítil psychicky i fyzicky lépe a do dalšího trimestru se vrhl s novou vervou. Našel si novou práci, společně bydlení s matkou a rozhodl se také konečně si dodělat maturitu. Stravu zvládal dodržovat i přesto, že mu matka psala do nákupních seznamů i pochutiny, třeba nanuky. Měla je pro sebe, ale lákadlo představovaly i tak.
Šestiměsíční vážení přinesl onen pocit úspěchu, po kterém Marián tak bažil. Navážil 168,85 kila. Nová meta byla 145 kilo. „Priorita pro mě je teď udržet nastavení, že chci zlepšovat své tělo, zlepšovat svou mysl,“ vytyčil si do dalších měsíců Marián. „Mám se teď mnohem radši, než jsem se měl rád dřív,“ dodal.
Do cesty se mu ale postavila překážka v podobě náhodného setkání s otcem. Pohádali se tak, že to Mariánovi rozházelo psychiku. Marošovi odhalil, že má jeho otec sklony k agresivitě, což se projevilo i u této hádky.
Objasnil také, proč si otec deset let pobyl ve vězení. Jeho nová partnerka se dost nestarala o jejich děti, a když jednou po příchodu z práce zjistil, v jakém jsou stavu, surově ji zbil.
„Ty se za to stydíš!“ usoudil Maroš. Marián přitakal: „Z dětství si pamatuju, že se to dost řešilo a věděla to celá škola.“ Říkali mu prý, že bude stejný jako otec. „Rodiče si nevybíráš, ale svůj život si můžeš vybrat ty sám. A ty sám si za něj zodpovídáš,“ promluvil mu do duše trenér.
Dřina, pot a slzy kvůli dítěti. Monika v Extrémních proměnách zhubla 57 kilo![]() |
Marián se začal soustředit na jiné věci. Třeba na turnaj v milovaném jiu jitsu, na který se hodně těšil. Konečně se mu podařilo dostat do nejtěžší váhové kategorie. Lepší kondička se projevila, ve své kategorii skončil druhý.
Marián byl přesvědčený, že do své proměny dává všechno. Váha mu ale nedala za pravdu. Na devítiměsíčním vážení ukázala číslo 150, tedy o pět více, než byl cíl. „Marián má problém, ale chce ho vyřešit sám ve své hlavě, bez pomoci psychologa, bez pomoci dietologa nebo mě. A prostě se odmlčí,“ zkritizoval ho Maroš.
Přesto jej připustil na konzultaci k plastickému chirurgovi, který mu měl sdělit, zda je vhodným adeptem pro operaci převislé kůže. Nadbytek tuku byl ještě poměrně velký. „Když budete za tři měsíce na gala vážit 130 kilogramů a méně, tak vám velmi rád pomůžu,“ slíbil Mariánovi chirurg.
Marián dostal motivaci, kterou potřeboval. „Jdeme makat, protože jde do tuhého. Každá chyba se bude počítat a na cíl nedosáhneš,“ varoval ho Maroš.
Jestli měl Marián dostatečně pevnou vůli, se ukázalo na slavnostním gala. V tmavě modrém obleku vypadal skvěle. „Cítím se výborně, všechna tíha mi spadla z ramen,“ odpověděl Marián na otázku, jak se cítí. „S tím, co jsem začal, ale nekončím,“ přislíbil.
Své mety dosáhl, navážil přesně 130 kilogramů. Za rok se mu tedy podařilo zhubnout 99 kilo. Maroš mu proto předal poukázku na operaci převislé kůže. „Dostal jsem se na takovou váhu, se kterou můžu soutěžit v jiu jitsu, se kterou můžu sportovat mnohem lépe než předtím,“ radoval se Marián. „Ta váha mě osvobodila od všech bloků, které jsem měl, a mám se teď mnohem radši,“ dodal.


























