Marek Vala (38) měl za sebou šest velmi náročných let práce v oblasti bezpečnosti a obrany České republiky. Jeho kariéra nedopadla zrovna ideálně. „Postupně jsem vyhořel a teď jsem bez práce,“ řekl Marek v úvodu nového dílu Extrémních proměn. Byl to jen poslední políček, který si pro něho život nachystal. V šestnácti letech přišel o část nohy a nyní nosí protézu.
„Byl jsem sporťák, hubený a miloval jsem míčové sporty. Vždycky mě bavilo běhat a jezdit na kole. Zlom nastal v šestnácti letech, kdy jsem přišel o nohu,“ přiblížil Marek. Pokusil se tehdy o sebevraždu skokem pod vlak. Jako zázrakem přežil, odnesla to ovšem noha.
Extrémní proměnyI ty nejobyčejnější fyzické úkony jsou pro ně problém, vyjít schody je nemožné a hrát si s dětmi pouhý sen. Třináct odvážných dobrovolníků, kteří léta bojují s těžkou obezitou, se pokusí pod vedením profesionálního trenéra Martina Košťála a týmu odborníků změnit svůj osud a získat svoji druhou šanci na život. Pořad se vysílá od 4. března 2026 každou středu ve 20:20 na TV Nova. |
Slovo si vzala maminka Jitka: „S manželem říkáme, že až na tenhle průšvih byl Marek naprosto bezproblémový teenager.“ Otec Zdeněk k tomu dodal: „Je těžké o tom mluvit, dodneška. I když je to víc než dvacet let. Byl to otřes.“ Přiznal, že za synovým pokusem o sebevraždu stál tlak ve škole, ale také od něho samotného.
Marek se s vážným zraněním a amputovanou nohou probudil v nemocnici a podle svých slov byl rád, že se mu původní úmysl nezdařil. Jeho rodina se po této události víc semkla. „Vnímám to tak, že od té doby žije naplno,“ řekla jeho sestra Gabriela. „Studentský život, večírky, nulová životospráva.“
A jak to bylo s Markovou hmotností a zdravotním stavem dál? „V osmnácti jsem se dostal poprvé na stovku a pak to šlo docela rychle. Ve dvaadvaceti jsem měl poprvé sto padesát kilo.“
Před natáčením Proměn se potýkal s nulovou fyzičkou a bylo pro něj náročné i vyjít schody. Na vině byl nedostatek pohybu, ale především katastrofální stravovací návyky. „Brambůrky a oříšky. To je moje velká slabina a vlastně i závislost. Rád si zajdu na pivo. A mám rád dobré jídlo, ideálně k tomu pivu,“ líčil Marek. „Vím, co je a není zdravé, ale mám problém, že mám rád právě to, co zdravé není.“
Svou obezitu Marek vnímal jako větší hendikep než chybějící nohu. Pojila se s ní totiž spousta zdravotních komplikací. „Paradoxem pro mě je, že sice nemám nohu, ale mnohem víc mi vadí, že jsem obézní. Dlouhé roky mám dnu, beru prášky na tlak, trpím bolestí zad. Člověk cítí bolest a chodí se mu hůř a hůř. Unést tu váhu je prostě komplikace. Jít na rande neexistuje, nemám žádnou myšlenku na to, že bych měl partnerský život.“
Svou motivaci, proč se přihlásil do Extrémních proměn, Marek shrnul takto: „Chtěl bych se dostat zpátky do stavu, že mám rád jak svoji duši, tak tělo.“
Věděl ovšem moc dobře, kde leží jeho limity. „Obrovskou výzvou pro mě bude v pořadu vydržet stravování. Mám jednu jedinou, ale obrovskou závislost, a to jsou pochutiny. Projdu obchodem a v košíku nebo v rukou mi najednou přistanou balíčky tyčinek a brambůrek.“ Markovo přání bylo zhubnout, nabýt sebevědomí, najít si partnerku a práci, která by ho naplňovala.
Hádky, slzy i 141 kilo dole. Marie a Luděk z Extrémních proměn chtějí dítě |
Trenér Martin Košťál si Marka vyhlédl při hospodském kvízu v jednom z pražských barů. Ještě ten večer ho odvezl na třítýdenní bootcamp do Turecka. Protože v raném mládí Marek aktivně sportoval, měli se od čeho odpíchnout. Jeho sen byl začít zase běhat, k čemuž mu měla dopomoct běžecká protéza. Tu si zatím nemohl nasadit, protože překročil váhový limit 140 kilogramů.
Před svým prvním vážením byl Marek nervózní. „To číslo bude nehezké. Největší strašák pro mě je ale to, že se budu muset vysvléct,“ přiznal. Váha opravdu „nehezké“ číslo ukázala: Marek se dopracoval ke 158 kilogramům.
„Prostě jsem to pos*al. Vidět takovéhle číslo, to je prostě strašné,“ shrnul Marek výsledek. „Mám za sebou jeden z nejtěžších momentů svého života.“ Na zdravotní prohlídce vyšlo najevo, že téměř polovinu jeho tělesné hmotnosti tvoří tuk. Tato kila navíc neúměrně zatěžovala jeho zdravou nohu.
Připravovat tréninkový program pro svěřence s takovýmto hendikepem byla pro Martina výzva. První trénink se odehrál v posilovně. Marek měl zvedat činky – bez kotoučů. „Připravil jsem mu první kolo takové zahřívací, lehké kotouče, někdy na těch činkách kotouče ani nebyly, ale ono ho to normálně rozsekalo,“ prohlásil překvapeně Martin. „Už ti nemám co ubrat,“ krčil rameny. „Jestli to budeš vzdávat teď, tak to budeš vzdávat po celý zbytek roku.“
Marek byl naštvaný, frustrovaný. Měl problém udýchat jakoukoli aktivitu. To ho ovšem nutilo makat. „Vyplavily se mi endorfiny do těla, takový pocit štěstí jsem ani nečekal,“ zářil nakonec.
Po pár dnech to ovšem vypadalo, že se přetáhl. Zdravá noha ho začala bolet a musel několik dnů chodit o berlích. Soustředil se tak zatím na paže. Noha ho přestala zlobit ještě v průběhu bootcampu, a Marek se tak opět se zápalem vrhl do cvičení.
Kamioňačka Marcela zhubla jednoho člověka. Extrémní proměny jí změnily život |
Během pobytu v Turecku ho čekala návštěva u nutričního terapeuta. Ten vypočítal, že jeho denní příjem je až 4 000 kcal, podle toho, kolik vypije alkoholu. Jeho nový denní příjem měl být 1 800 kcal. Markovi naštěstí zdravá strava chutnala: „Zjistil jsem, že mi to zdravé jídlo nevadí a chutná mi. Člověk se nemusí cpát blbostma.“
Zhubl jsi, teď nevěstu
Po příjezdu Marka doma nadšeně přivítali rodiče a těhotná sestra. „Ten výraz v obličeji, je vidět, že je velice, velice spokojený,“ všimla si maminka. Neušlo jejich pozornosti, že Marek za tři týdny viditelně zhubl. Martin mu předal permanentku do sportovních zařízení, poukázky na nákup jídla a ukázal mu domácí posilovnu, kterou mu nechal vybavit. Tříměsíční cíl nastavil na 127 kilo. „Mně to přijde jako masakr, 31 kilo,“ pochyboval Marek. Martin ho ovšem ujistil, že pokud bude poctivě cvičit a dodržovat jídelníček, tak to nebude problém.
Zdravá noha se opět ozvala. Marek začal hubnout a přestala mu sedět protéza. Kvůli tomu se potýkal s diskomfortem přecházejícím až k bolesti. Dlouhé procházky nezvládal, cvičil tak aspoň doma. Martin ho proto vyslal na několik dnů na Lipno do hotelu se sportovním centrem, aby mohl bezpečně sportovat a přišel na jiné myšlenky.
V následujících dnech Marek cvičil v bazénu a plaval. Musel ovšem nejdřív překonat jeden dlouholetý blok – bylo mu nepříjemné se svléknout před lidmi. Pod vedením Martina se se svým traumatem vyrovnal. „Nikdo tady na mě nečuměl. Zjistil jsem, že je to všechno jen v mé hlavě,“ radoval se.
Tou dobou už zhubl natolik, že si po návratu z Lipna musel dojet pro novou protézu. „Teď, jak jsi shodil, tak ještě nějakou nevěstu bys mohl přivést,“ řekl mu otec. A bylo to přání najít ženu, které Marek vyslovil pod ohňostroji na Nový rok.
Vánoce byly výzvou, kterou Marek rovněž překonal. Na dobroty u rodičů si nechal zajít chuť, místo piva pil perlivou vodu. Na tříměsíční vážení ale dorazil viditelně nervózní. Přítomní ovšem nemohli nevidět pokroky. „Závidím mu, že má menší břicho než já,“ prohlásil jeho otec.
Markovy obavy byly zbytečné. „Je neuvěřitelné, co člověk s tvým hendikepem dokáže udělat za tři měsíce,“ sdělil mu dramaticky Martin a odhalil číslo 122,8. Jeho svěřenec shodil bezmála 35 kilo a cíl tedy nejen splnil, ale dokonce překonal. Jako nový cíl mu trenér nastavil 103 kilo.
Aby úspěchů nebylo málo, Marek si našel novou práci na Ministerstvu obrany, na odboru komunikace měl pomáhat se správou sociálních sítí. Skloubení práce a hubnutí se nebál. „Ten den mi prostě nebude začínat v osm, ale v šest,“ pokrčil rameny. Těšilo ho, že může začít zase běhat. Dostal se totiž do váhového limitu pro běžeckou protézu.
Čím dál víc ho ovšem trápilo, že je stále sám. „Večerní návraty domů, člověk má v plánu něco uvařit, udělat někomu radost a místo toho ho čeká prázdný byt,“ povzdechl si. „Jsou dny, kdy ti nevadí, že jsi na všechno sám, a jsou dny, kdy je boží západ slunce. A ty si říkáš, že by bylo super, kdybys s někým šel,“ svěřil se ve video deníku. Zároveň přiznal, že je extrémně stydlivý a netroufá si oslovit ženu.
Lži, podvody a noční hody. Matěj se finále Extrémních proměn málem nedočkal |
Vida, že bez trochy snahy nikoho nesežene, překonal ostych a vydal se na speed dating. S jednou slečnou měl shodu a domluvili si rande. Bohužel ho Marek musel zrušit. Nesnesitelně ho tlačila protéza, bylo třeba ji opět upravit. Další schůzka se už nekonala. „Priorita je teď pro mě uzdravit nohu, zvládnout Proměny a zvládnout práci,“ kapituloval.
Martin ho opět vyvezl na Lipno, tentokrát intenzivně jezdili na kole. Kromě toho Marek plaval, i když přiznal, že ho to nebaví. „Hodně to pálí kalorie a je to super pohyb, kde šetřím nohu,“ vysvětlil, proč i tak stále vyhledává bazén. Šestiměsíční cíl nesplnil, ale jen o kilo, navážil 104 kilogramů. Tolik podle otce naposledy vážil v sedmnácti nebo osmnácti letech.
„Marek je dneska pro mě vítěz,“ pochválil ho trenér. „Překonává neuvěřitelné věci a to, že dneska nenavážil o jedno kilo, pro mě upřímně vůbec nic neznamená.“ Nový cíl nastavil na 95 kilo. Pro svého svěřence měl překvapení. Přihlásil ho na závod v Rakousku sestávající z 950 metrů plavání a devadesáti kilometrů na kole.
Dominika z Proměn: Přijmout, že jsem štíhlá? Práce s hlavou je doživotní |
Marek měl o sobě pochybnosti. Nebyl si jistý, jak se v neoprénu bez protézy dostane do vody. „Ztratím strašně moc času, než se vůbec do vody dostanu. Už takhle budu nejpomalejší plavec a nejpomalejší cyklista,“ zoufal si.
Se vstupem do vody Markovi pomohl Martin. A navzdory obavám se na něj nikdo nedíval, nikdo si na něho neukazoval. Na kole už byl ve svém živlu. Nejenže nebyl poslední, naopak spoustu lidí předjel. „Jsem na sebe brutálně pyšný, že jsem to dokázal. Plavání jsem přežil a na tom kole jsem letěl,“ pýřil se. Doma ho vítala široká rodina a přátelé. Uvědomil si, že má kolem sebe spoustu lidí, kteří ho mají rádi a podporují ho.
Z devítiměsíčního vážení nebyl ani trochu nervózní. Byl si jistý, že cíl dá, protože poctivě trénoval i jedl. A jeho instinkt byl správný. Navážil 93 kilo, tedy o dvě méně, než byl cíl. Martin ho proto doprovodil na konzultaci k plastickému chirurgovi, který mu sdělil, že je vhodným kandidátem pro operaci převislé kůže.
 |
Výsledek mohli diváci ocenit na závěrečném gala. Když Marek vystoupil na pódium, nebylo nejdřív úplně jasné, kdo je zde trenér a kdo svěřenec, zda on nebo Martin. Z obézního lenocha se stal štíhlý, vitální muž. Martinovi přiznal, že jeho milostný život na rozdíl od zevnějšku změny nedoznal. „Dámy, slečny, tady máte zcela nového Marka, který je otevřený lásce a čeká na vás,“ prohlásil Martin.
Marek se nově mohl pochlubit váhou 86 kilo. Za rok se mu podařilo shodit 72 kilogramů, tedy téměř polovinu své váhy. „Když jsi mi v Turecku řekl, že máš 88 kilo a že můžu mít stejně, tak jsem se ti vysmál,“ oslovil Martina. „No a teď jsi tlustší,“ uzavřel nový díl Extrémních proměn.
