 |
V Česku touto chorobou trpí zhruba 26 tisíc pacientů, na celém světě pak kolem 3 milionů lidí. Většina se diagnózu dozví mezi 30. a 40. rokem věku. I proto se jí přezdívá nemoc mladých lidí, kteří jsou na vrcholu sil. V tom spočívá i její největší záludnost. „Když totiž takový člověk přijde k lékaři, často je považován za hypochondra a jeho potíže jsou bagatelizovány,“ posteskla si Havrdová, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Jak častá je roztroušená skleróza v porovnání s ostatními neurodegenerativními onemocněními mozku?
To je velmi těžké porovnat, protože tato onemocnění se obvykle vyskytují v určitých věkových kategoriích. Roztroušená skleróza je nebezpečná v tom, že se vyvíjí u mladých dospělých. Nejčastěji je diagnostikována kolem 30. roku věku. Mezi pacienty jsou i děti, stejně tak i lidé nad 50 let, ale peak, tedy vrchol výskytu, je skutečně mezi 30. a 40. rokem. Výskyt Parkinsonovy nemoci je sice vyšší, ovšem první příznaky se projevují až kolem 65 let věku a dále počty nemocných narůstají s každou dekádou. A podobně je tomu i u Alzheimerovy choroby. Těžko tak můžeme tato onemocnění mezi sebou porovnávat. Navíc roztroušená skleróza není primárně onemocnění neurodegenerativní, nýbrž zánětlivé. Až v důsledku zánětu dochází k neurodegenerativnímu poškození mozku, což je pak i vidět na magnetické rezonanci.
Dnes více než 50 procent pacientů vedených v registru trpících roztroušenou sklerózou pracuje na plný úvazek. O tom se dříve nikomu ani nesnilo.
