Epilepsie je neurologické, nikoliv duševní onemocnění. V České republice si tuto diagnózu vyslechne každý rok okolo 5 tisíc lidí. Po cévních mozkových příhodách je to druhé nejčastější neurologické onemocnění.
Epilepsie mi v patnácti změnila život, připravila mě o milovaný sport |
Správně by se však mělo hovořit o epilepsiích, protože jde o skupinu chorob, které se projevují opakujícími se záchvaty, přicházejícími náhodně, většinou nevyprovokovaně.
„Epilepsie tedy není jedna nemoc, známe desítky syndromů, které se liší příčinou, typem záchvatů, odpovídavostí na léčbu a prognózou,“ uvádí na své internetové stránce pražská Nemocnice Na Homolce. „Jeden záchvat neznamená diagnózu epilepsie. Řada lidí prodělá za život jen jeden záchvat, obvykle vyprovokovaný. Diagnózu je možno stanovit nejdříve po druhém záchvatu. Riziko, že se po prvním záchvatu objeví další a rozvine se epilepsie, se blíží 80 procentům.“
Výboje nervových buněk
Epileptický záchvat je důsledkem abnormálních výbojů nervových buněk v mozku. „Tyto epileptické výboje jsou buď příliš silné, moc četné nebo příliš synchronizované. Jejich důsledkem se dočasně naruší předávání informací mezi mozkovými buňkami. Tím je dočasně ovlivněna normální funkce mozku,“ uvádí Společnost E, která radí a pomáhá lidem s epilepsií a jejich příbuzným.
Epilepsie se může objevit v každém věku, nejčastěji začíná v časném dětství a ve stáří – po šedesátém roce. V každém věkovém období se uplatňují jiné příčiny. V dětství jde nejčastěji o vrozené genetické dispozice.
Podle informací Nemocnice Na Homolce obecně platí, že 70 až 75 procent pacientů je do pěti let od počátku terapie bez záchvatu a z nich jen u čtvrtiny se záchvaty znovu objeví. U přibližně 30 procent nemocných se nedaří záchvaty léky potlačovat. Některým z nich ale může pomoci operace.
„Tím, že existují různé typy epilepsie a každé tělo reaguje na léčbu jinak, tak počáteční nastavení správné medikace pomocí antiepileptik může chvíli trvat,“ upozorňuje Společnost E. Většina pacientů vedle užívání léků musí dodržovat takzvaná režimová opatření. Mezi ně patří pravidelný a dostatečný spánek, omezení alkoholu, vyloučení jiných návykových látek, pravidelné a dostatečné pití tekutin vyhýbání se stresu a nastavení vhodného denního režimu.
Aby si nemocný neublížil
Existují různé druhy epileptických záchvatů, některé se u pacientů projevují například brněním, ztrátou paměti nebo takzvaným zahleděním. U těžších záchvatů člověk padne k zemi a celým jeho tělem cloumají mohutné křeče.
„Pokud se ocitnete v situaci, kdy uvidíte na ulici člověka, který se svíjí v křečích, nebo váš blízký má křečovitý záchvat poprvé, volejte tísňovou linku 155. Pracovníci zdravotnické záchranné služby vás provedou celou první pomocí. Společně si projdete vše, co je nutné udělat, než dorazí sanitka,“ radí Společnost E.
Během záchvatu dotyčného neustále sledujte, nesnažte se bránit křečím, které samy ustanou, nevkládejte dotyčnému nic do úst, odstraňte z okolí předměty, o něž by se mohl poranit. „Po ukončení křečí položte dotyčného na záda, předsunutím čelisti mu uvolněte dýchací cesty,“ radí odborníci z organizace Společnost E.
Co může vyvolat záchvat:
|
Pokud člověk dýchá normálně, ale nereaguje (nechrčí, nepere se s vámi, není kontaktní), ponechte ho v poloze na zádech a stále kontrolujte dýchání.
„Jestliže dotyčný silně sliní, otočte mu hlavu na bok, v případě zvracení ho raději celého otočte na bok. Když dýchá a reaguje (nesrozumitelně „mumlá“, naříká, sténá), ale zcela se neprobudil, otočte jej do polohy na boku a dále sledujte stav dýchání,“ uvádí Společnost E.
Pokud dotyčný nedýchá, může být až promodralý a nejeví známky života, zahajte nepřímou masáž srdce.
Opakovaný záchvat
Pokud má váš blízký člověk diagnostikovanou epilepsii a má opakovaný záchvat, postupujte obdobně jako u prvního záchvatu. Tedy odstraňte z jeho okolí nebezpečné předměty, nebraňte křečím, nestrkejte mu své prsty do úst, ale zůstávejte nablízku a počkejte na odeznění křečí.
„Většina osob po jednoduchém nekomplikovaném záchvatu postupně přichází k vědomí přes stav těžké ospalosti (částečně reagují, sténají, jsou neklidní, mohou být agresivní). Nic nezkazíte, pokud jej uložíte do zotavovací polohy na boku. Je možné, že v této poloze dotyčný nesetrvá, sám se otočí a zaujme jemu vyhovující polohu,“ radí Společnost E pomáhající lidem s epilepsií.
Důležité je dopřát nemocnému klid a odpočinek. Často se po epileptickém záchvatu může dostavit únava, zmatenost, zhoršení psychického stavu nebo třeba plačtivost.
V každém případě zavolejte první pomoc, pokud u pacienta nastala zástava dechu a srdeční činnosti (dotyčný nedýchá, nejeví známky života), pokud se například dotyčný zraní nebo pokud záchvat trvá déle než pět minut.
První pomoc při epileptickém záchvatu
|