Epilepsie se může projevit kdykoli. Víte, jak nemocnému pomoci?

Epilepsie je po cévních mozkových příhodách druhým nejčastějším neurologickým onemocněním. V Česku jí trpí až sto tisíc lidí. Lidově se jí říká padoucnice a v minulosti byla označována za „svatou nemoc“, neboť jí trpěla řada významných lidí.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Při tomto onemocnění dochází k přechodným poruchám mozkových funkcí, které způsobuje abnormální elektrická aktivita nervových buněk, což vede k rozvoji záchvatu.

Epilepsie nejčastěji vzniká v dětském věku, během dospívání a u starších lidí nad 60 let. Příčinou mohou být různé vrozené poruchy, poranění mozku (úrazy hlavy, zlomeniny lebky, bezvědomí apod.), mozkové infekce (encefalitida, meningitida), mozkové nádory, různé cévní anomálie či poškození toxiny a jiné. Některé druhy epilepsie ovlivňuje také dědičnost.

Spouštěč? Zářivky i nevyspání

Riziko vzniku záchvatu zvyšuje všechno, co podporuje dráždivost nervových buněk. Například alkohol (případně také jeho absence u lidí na alkoholu závislých), nedostatek a nepravidelný rytmus spánku (třeba při práci na noční směny), blikající světlo (počítačové hry, zářivky, diskotéka) nebo požití omamných látek.

U léčených epileptiků může záchvat vyvolat i náhlé vysazení užívaných léků. Rozvoj záchvatu ovlivňuje v některých případech i nadměrná únava a stres, hormonální změny (menstruace) a fyzická zátěž.

Parciální záchvat bez ztráty vědomí

Podle toho, jak velkou oblast v mozku zasahuje abnormální elektrická aktivita, dělíme epileptické záchvaty na parciální (částečné) a generalizované (kompletní). Při tzv. parciálním záchvatu je drážděna pouze určitá část mozku. Je-li během záchvatu člověk při plném vědomí, komunikuje a vzpomíná si na to, co se stalo, mluvíme o parciálním jednoduchém záchvatu. Projevuje se samovolnými záškuby obličeje, končetin nebo jedné poloviny těla. Postižený popisuje záblesky před očima, různé pachy nebo pachuť v ústech.

Můj boj s nemocí: Jak chlapec bojuje s epilepsií

Při komplexním parciálním záchvatu se dotyčný chová „poněkud zvláštně“, skoro jako automat, a na příhodu si nepamatuje. K typickým příznakům patří samovolná gestikulace, pomlaskávání, pošklebování, přecházení po místnosti a bezmyšlenkovité prohlížení věcí nebo křik. Občas se k tomu přidají také „záchvaty hysterie“. Postižený nekomunikuje.

Generalizovaný záchvat, grand mal

U generalizovaného záchvatu je zasažen celý mozek. Samotnému záchvatu může předcházet tzv. aura: pocity neskutečna, brnění, záškuby končetin apod. Postižený vykřikne, skácí se na zem a ztrácí vědomí. Celé tělo má v křeči, kolem úst se mu objevuje pěna a pokožka mu začíná modrat (kvůli křeči dýchacích svalů).

Potom následuje fáze, kdy sebou dotyčný hází a škube tělem v křečích. Během těchto 2 až 4 minut mu hrozí poranění, prokousnutí či zapadnutí jazyka a následné udušení (tenhle stav se také označuje jako grand mal). V okamžiku, kdy se mozek „vybije“, upadá postižený do bezvědomí, začíná normálně dýchat a do tváře se mu navrací normální barva. Než se probere, může to trvat až desítky minut. Po záchvatu bývá člověk zcela zmatený a netuší, co se s ním dělo.

Co rozhodně nikdy nedělejte

Nesnažte se silou (sevřením, zalehnutím postiženého) bránit křečím. Nerozevírejte mu násilím zaťaté čelisti, mohlo by dojít k poškození dásní a zubů a to se hojí mnohem hůř než prokousnutý jazyk.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Postiženým netřeste, nekřičte na něj ani se ho nesnažte nějakým způsobem křísit. Nechte záchvat proběhnout a v případě potřeby zavolejte rychlou záchrannou službu. Nebuďte dotyčného ze spánku, do nějž upadne po záchvatu.

Léčba a režimová opatření

Pokud se epileptický záchvat objeví pouze ojediněle, není většinou ani třeba, aby pacient pravidelně užíval léky. Je ale podstatné dodržovat určitá režimová opatření, která omezí riziko dalších záchvatů. Je například důležité, aby pacient abstinoval, neponocoval a chodil spát a vstával každý den přibližně ve stejnou dobu. Měl by se rovněž vyhýbat dráždivým světelným podnětům.

Při opakovaných epileptických záchvatech je farmakologická léčba nezbytná. Prognóza bývá obvykle velmi příznivá. U většiny pacientů po nějakém čase tyhle potíže zcela vymizí, a to včetně jejich charakteristických projevů na EEG.

První pomoc při záchvatu

Mnoho lidí propadne v takové chvíli panice a často udělá něco, čím postiženému naopak ublíží. Přitom stačí zachovat chladnou hlavu a dodržet několik jednoduchých pravidel.

Postup při prvních známkách záchvatu 
Typickými projevy je aura, strnulý pohled, strnulé držení těla. Položte dotyčného na lůžko nebo na zem, abyste zabránili případnému poranění při pádu. Z dosahu odkliďte všechny předměty, které by ho mohly nějak ohrozit, třeba nože, nádoby ze skla, žehličku a podobně. Jestliže leží u zdi, u nábytku nebo u topení, zkuste ho přesunout někam do volného prostoru.

Uvolněte těsný oděv a položte mu hlavu
Postiženému uvolněte těsný oděv (límeček, kravata, šála, horní knoflíček od košile), a pokud je to možné, podložte mu hlavu něčím měkkým, třeba polštářem, složeným svetrem, mikinou, zkrátka čímkoliv, co bude právě po ruce. Předejdete tak poranění hlavy o podložku.

Sledujte, jak dlouho celý záchvat trval
V průběhu záchvatu nikdy nenechávejte postiženého o samotě, ale zůstaňte s ním a sledujte, jak záchvat probíhá. Snažte si zapamatovat, jak dlouho trval (pokud to bylo déle než 5 minut, zavolejte rychlou záchrannou pomoc). Poté, co křeče odezní, uložte postiženého do stabilizované polohy (na boku, obličejem směřujícím k podložce). Pootevřete mu ústa, vyčistěte je a předsuňte mu dolní čelist (tenhle manévr slouží jako prevence udušení slinami nebo zapadlým jazykem). 

Zeptejte se dotyčného na jméno a datum
Po záchvatu vyzkoušejte jeho reakce a schopnost orientace. Dotyčného oslovte a zeptejte se na jeho jméno, dnešní datum, (přibližný) čas, město, ve kterém se nachází, a podobně. Postižený člověk bývá po záchvatu někdy velmi vyčerpaný a potřebuje znovu nabrat síly. Dopřejte mu tedy jednu nebo dvě hodinky spánku, nechte ho nerušeně odpočívat, nebuďte ho předčasně.