Obezita je podle lékaře častější u nízkopříjmových skupin. Čím jsou rodiny chudší, tím tlustší bývají jejich členové. „Tato skupina obyvatel se víc nechává ovlivňovat podprahovou a v důsledcích negativní reklamou.“
Nadváhou dnes trpí dvacet procent dětí. „Medicína tíhne k řešení následků, protože takový postup je dnes medicínsky i finančně zajímavější,“ řekl lékař a dodal, že léčba obezity by neměla začínat operacemi, ale návštěvou psychologa. „Často bohužel operací začíná i končí.“ Pomohlo by, pokud by poslanci dokázali nastavit prevenci jako byznys. „Ale na to není dnes dostatečný akcent,“ uvedl lékař, který již téměř dva roky zasedá v Poslanecké sněmovně.
„Jedna moje dcera je učitelka a říkala mi, že děti dnes strašně jedí. Ty z vysokopříjmových rodin jedí sice zdánlivě zdravěji, ale konzumace je obrovská. Za nás to bylo tak, že byly chytré děti a ty méně chytré, které byly zdatné manuálně a ve sportu. Dnes mají ambiciózní rodiče chytré děti, které jsou šikovné ve všem, a děti chudých rodičů nejsou šikovné v ničem. A dcera mě upozornila na fenomén neprostupnosti těchto dvou sociálních skupin.“
Podle lékaře je na vině i fakt, že neumíme žít bez návyků. Dříve nás ničila hlavně kombinace alkoholu, kouření a obezity. „Dnes sice ustupuje kouření, ale stáváme se závislými na sociálních sítích a mobilech. Lidé nechodí do hospody, ale jsou pořád s mobilem,“ uvedl lékař a dodal, že život je tak těžký, že si ho musíme ulehčit nějakým návykem. A bylo to tak vždycky. „Alkohol je starý jako civilizace. Osmdesát procent vztahů i uměleckých děl vzniká pod vlivem alkoholu, je počato asi padesát procent dětí...“
Varování na potravinách
Na vině dnešní epidemie je podle profesora Špičáka jak byznys, který nutí firmy útočit na spotřebitele masivní reklamou, tak fakt, že potraviny na trhu jsou chuťově velmi výrazné.
„Přináší tím pádem lidem větší požitek než strava našich babiček, která byla chuťově fádní,“ říká a dodává, že typickým problémem středoevropské stravy je hodně energie v malém množství.
Gastroenterolog by vůbec nebyl proti, aby se nezdravé potraviny povinně označovaly fotografií nechutného tlouštíka a nápisem, že obezita škodí, podobně jako již existují varování například na krabičkách cigaret.
Epidemii obezity podporuje podle odborníka i skutečnost, že obézní začínají mít převahu a tím se stávají respektovanou „normou“.
Prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
|
„V parlamentu má nadváhu sedmdesát procent poslanců,“ říká Špičák. I to je podle něj důvod, proč se na jeho půdě o obezitě nemluví.
„Dotkli byste se jich,“ tvrdil v rozhovoru pro internetový deník E15. „Obecně platí, že to téma se nepovažuje za politicky korektní,“ dodal.
Geneticky se lišíme a do jisté míry geny hrají roli v tom, jak vypadáme, ale vloha k obezitě podle gastroenterologa neexistuje.
„U naprosté většiny obézních stojí za jejich problémem vztah k jídlu, respektive nezkrotná chuť k jídlu a nabídka trhu.
„Schopnost odvyknout si jíst je, řekl bych, ještě těžší než přestat kouřit nebo pro alkoholika přestat pít,“ dodává odborník a připouští, že na rozdíl od boje proti alkoholismu a kouření u nás chybí systém řešení epidemie obezity, protože po něm není poptávka.