Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMalý orgán s velkou funkcí. I tak by se dala charakterizovat štítná žláza. Její vliv je široký. Může stát za srdečními obtížemi, předčasnými porody i psychickými problémy.
Mezi nejčastější poruchy štítné žlázy se podle profesora Krška řadí její snížená nebo naopak zvýšená aktivita. „Snížená funkce se projevuje většinou únavou, nevýkonností. Pacienti mohou působit až takovým zpomaleným dojmem, a to se týká i myšlení. Časté bývají také poruchy paměti. Při těžších formách se může přidat zácpa nebo suchá kůže.“
Hypofunkce zejména u starších pacientů stojí podle endokrinologa také často za diagnózou tzv. involuční depresivní poruchy. „Když jim pak změříte funkci štítné žlázy, tak zjistíte, že ji mají sníženou. Dáte jim substituční léčbu a oni vám během několika měsíců rozkvetou a deprese je pryč.“
Zvýšená funkce štítné žlázy se projevuje do jisté míry opakem výše jmenovaného. „Pacienti se potí, hubnou, mívají bušení srdce a řadu dalších příznaků. Na pohled mohou působit takovým hyperaktivním až roztěkaným dojmem.“
Příznaky špatného fungování štítné žlázy se neprojeví hned. „Hormony štítné žlázy mají v těle poměrně dlouhý poločas. Když vezmeme modelovou situaci, kdy je pacientovi odebrána štítná žláza a nebyla by nasazena substituční léčba (dodávání hormonů uměle pomocí tablet- pozn.red.), tak by se první příznaky vyskytly tak za 2–3 týdny a plný obraz rozvinuté hypofunkce až za dva až tři měsíce.“
Nebezpečnější je podle endokrinologa prodleva léčby u hyperfunkce. „Zvýšená funkce může způsobovat poruchy srdečního rytmu. Proto tam musíme zasáhnout daleko rychleji.“
Vedle vlivu na srdce má hyperfunkce podíl také na rozvoji osteoporózy. „I mírná forma v dlouhodobém hledisku způsobuje úbytek kostní hmoty. Občas se setkáváme s tím, že zejména pacientky berou někdy tajně hormony štítné žlázy, aby hubly. A je potřeba si uvědomit, že i to může poškodit srdce a vést k osteoporóze,“ varuje odborník.
Operaci musí dělat zkušený odborník
V Rozstřelu profesor Kršek popisuje onemocnění, při kterých je nutné přistoupit k operaci štítné žlázy a v této souvislosti upozorňuje: „Je nutné, aby takovou operaci dělal opravdu zkušený chirurg, který se na to specializuje. Pak je riziko komplikací pod jedno procento. Nejobávanější je nechtěné odebrání příštítných tělísek, která jsou velmi blízko za štítnou žlázou. A pak také poškození tzv. zvratného nervu. Ten zásobuje hlasivky, takže při jeho narušení může dojít k chrapotu či obrně hlasivky.“
Třes, pocení i únava. Nepodceňujte varovné příznaky nemocné štítné žlázy |
Ženy, které plánují těhotenství, by měly být podle profesora Kršky vždy preventivně vyšetřeny na funkci štítné žlázy. „Funkce štítné žlázy musí být v průběhu gravidity v pořádku, aby byl zajištěn normální průběh těhotenství. V těhotenství totiž dochází ke dvěma základním změnám. Je vyšší potřeba hormonů štítné žlázy, protože organismus ženy tvoří více bílkovin, které vyvazují tyto hormony v oběhu. A pak je také vyšší potřeba jódu, a to až dvojnásobně oproti normálu.“
Zatímco zvýšený požadavek těhotných žen na jód lékaři většinou řeší doporučením na některý z potravinových doplňků určených pro období těhotenství, nedostatečná funkce štítné žlázy se opět musí dorovnávat substitucí.
„Jsou to synteticky vyráběné hormony, které jsou však stejné jako vlastní hormony štítné žlázy. Není to žádný cizorodý lék, takže nijak organismus nepoškozují,“ vysvětluje odborník a zároveň upozorňuje, že vstřebání substituční léčby mohou ohrozit například opakovaně podávané léky proti průjmu.
Pokud jsou těhotné ženy na substituční léčbě, zejména v prvním trimestru těhotenství, je potřeba pečlivě sledovat hladinu TSH hormonů v krvi. „U naprosté většiny pacientek je nutné dávku zvýšit.“
Podobnou situaci, jakou je těhotenství, navozuje v těle ženy také užívání hormonální antikoncepce. „Pokud žena začne užívat hormonální antikoncepci, tak zdravá štítná žláza začne vyrábět trochu více svých hormonů, a tím to dorovná. Pokud však nefunguje dobře, případně už žena je na substituční léčbě, je nutné opět pečlivě sledovat hladinu TSH v krvi a podle potřeby ji mírně navyšovat.“
Černobyl a onemocnění štítné žlázy
V Rozstřelu profesor Kršek také odpovídá na otázku, zda za dlouhodobým nárůstem onemocnění štítné žlázy u nás nemůže stát havárie černobylské jaderné elektrárny v roce 1986.
„Jsou studie, které podporují názor, že poté stoupl výskyt zhoubných nádorů štítné žlázy, ale na druhé straně také studie, které to ne úplně potvrzují. Každopádně štítná žláza tím, že potřebuje ke svému správnému fungování jód, je extrémně citlivá na radiaci.“
Při atomovém výbuchu totiž dochází k rozptylu radioaktivních složek do ovzduší, včetně prvku jód–131. A pokud si tento radioaktivní jód vychytá štítná žláza pro svou potřebu, dojde k jejímu poškození.
„Proto například Švýcaři, kteří jsou velmi důslední v oblasti prevence, dostávají stále pro případ jaderné katastrofy jódové preparáty. Ve chvíli, kdy předzásobíte štítnou žlázu jódem, obsadíte ji a ona pak nevychytává radioaktivní izotopy.“
Co se času týká, je potřeba si podle endokrinologa v podobné situaci vzít jód co nejdříve. Nejpozději v řádu hodin až dnů. Nemusí jít však nutně jen o tablety. „Existují i jiné zdroje. Například Vincentka obsahuje poměrně dost jódu.“
V Rozstřelu dále profesor Kršek vysvětluje, jak se řešila hypofunkce štítné žlázy dřív, v jakých situacích se používá radioaktivní jód k léčbě a vyjádří se i k tématu přesunu části kompetencí od endokrinologů k praktickým lékařům.
