Projevuje se jako běžná chřipka. Bolí celé tělo, dostaví se horečky. Pak na nějaký čas problémy odezní. Jenže zanedlouho nemoc udeří znovu. Silné horečky, větší bolesti. V mnoha případech pacienty do nemocnice dostane až úplný kolaps. Scénář pak bývá velmi podobný: otok na mozku, potvrzení klíšťové encefalitidy a náročná rekonvalescence.
Své o tom ví třeba bývalý šéf Strany zelených Martin Bursík nebo moderátorka Pavlína Wolfová. Oba skončili v nemocnici s otokem mozku a cesta k uzdravení byla velmi náročná. Naprostý klid na lůžku, bez televize, zpráv, telefonátů.
Nemoc člověka v vyřadí z aktivního života na několik měsíců. Pod lékařským dohledem musí pacient zůstat celý rok. Mnozí lidé se navíc nikdy úplně nevyléčí. Nejsou schopni se soustředit, spát, trápí je silné bolesti hlavy.
Jen během loňského roku onemocnělo klíšťovou encefalitidou přes sedm stovek pacientů, to je nejvíce za posledních sedm let. V okolních státech jsou čísla mnohem nižší: v Rakousku je hlášeno 50 – 100 nemocných ročně, v Německu kolem dvou set případů.
Souvisí to zejména s celkovou proočkovaností, v Rakousku se totiž nechává očkovat 85 procent všech obyvatel, v Německu skoro polovina. Češi ale očkování proti encefalitidě v lásce nemají, očkovat se nechá méně než 20 procent populace.
Podle zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí tak Česká republika patří mezi evropské země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy. I když riziko postihuje všechny oblasti České republiky, nad celorepublikový průměr výrazně vyčnívají jižní Čechy.
Zima počty klíšťat nesnížila
Právě nyní je na očkování nejvyšší čas. Pokud není sněhová pokrývka, mohou se první klíšťata objevit již v průběhu března. „Nejaktivnější jsou klíšťata v květnu a červnu, v létě přichází postupný pokles, na počátku podzimu je období s nižší, ale neklesající aktivitou a v závěru podzimu pak aktivita klesá na minimum,“ popisuje Tomáš Vráblík z Českého hydrometeorologického ústavu.
60% lidí považuje očkování proti encefalitidě za zbytečnost. Nákazy se neobávají. Zdroj: www.klistova-encefalitida.cz |
Tato zima rozhodně nenasvědčuje tomu, že by letos klíšťata měla být méně aktivní nebo že by jich mělo být celkově méně. „Klíště je velmi odolné, a pokud není extrémní zima s malým množství sněhu, k redukci jejich počtu nedochází. Záleží též na tom, jak přežijí v přírodě jeho hlavní hostitelé, a i zde platí, že letošní zima není z tohoto hlediska nijak dramatická,“ dodává Vráblík.
Odborníci dlouhodobě apelují na veřejnost, aby očkování nepodceňovala. Obzvlášť obezřetní by měli být senioři, protože až třicet procent nakažených je starších 55 let. Jejich imunitní systém už není tak silný a nemoc u nich snadněji propukne.
Ideální doba pro očkování je nyní, i když – jak říkají lékaři – nikdy není pozdě a vždy je lepší alespoň jedna dávka vakcíny než žádná. Očkování se skládá celkem ze tří vakcín. Pro druhou si člověk přijde po jednom až třech měsících, případně si může vybrat zrychlenou variantu a pro druhou vakcínu jít již po dvou týdnech. Rozdíl je tedy jen v odstupu druhé dávky.
5 °CTo je teplota, kdy klíšťata začínají být aktivní a vyhledávají hostitele. |
V případě zrychleného očkovacího schématu se může u části očkovaných, zejména starších lidí a jedinců s oslabenou imunitou, vytvořit nižší hladina protilátek, ale třetí dávka imunitu proti této infekci posílí. Ochrana pak přetrvává tři až pět let. Za jednu dávku zaplatíte kolem osmi set korun, všechny pojišťovny ale na toto očkování přispívají, obvykle kolem 500 korun.
V lese i na zahradě
Zatímco před lety si člověk na klíště musel dávat pozor jen v jižních Čechách, dnes už takové omezení neplatí. Odborníci za endemické území, tedy to s vysokým počtem infikovaných klíšťat, označují téměř všechny kraje republiky. Nakazit se můžete na posekaném trávníku, stejně jako v lese.
Když přijdete z venku, nikdy se nezapomeňte pořádně prohlédnout. Včasné vytažení klíštěte může zabránit nemoci. Čím déle klíště vaši krev saje, tím hůř. Při saní se mu totiž zvětšují buňky slinných žláz, stoupá produkce slin a množí se virus, který se ve slinách nachází.
A nemusí jít jen o encefalitidu, mnohem častější je lymeská borelióza, proti které žádné očkování neexistuje. Že se lidé těchto nemocí obávají, potvrzuje i rostoucí zájem o testování klíšťat ve speciálních laboratořích. Ty jsou schopné zjistit, zda vytažené klíště nějakou infekci mělo. Nejčastěji si lidé nechávají zjišťovat právě boreliózu.
„Pokud se neprojeví její první typické stadium – zvětšující se skvrna se světlým středem – bývá odhalena až v pozdějších stadiích, kdy je léčba již komplikovaná a následky mohou být celoživotní. Pokud víte, že klíště bylo pozitivní na přítomnost borelií, je možné nasadit preventivně jednu dávku antibiotik a vy máte jistotu, že se borelióza nerozvine. Když se čeká na vyšetření z krve, trvá to několik týdnů a pacient dostane antibiotika minimálně na tři neděle s tím, že nemusí ani zabrat,“ říká vedoucí Protean a informačního portálu kliste.cz Miroslava Burýšková.
Vyšetření má ale jedno úskalí: i když je klíště nakaženo, k přenosu nemoci dojít nemusí. U klíšťové encefalitidy navíc neexistuje žádná léčba, proto mnozí považují takové vyšetření za zbytečné.
Nestihli jste očkování?Před klíšťaty vás ochrání účinný repelent. Používejte ho i v případě, že jste proti encefalitidě očkovaní, protože vám stále hrozí nákaza lymeskou boreliózou, na niž zatím vakcína neexistuje. Repelentní látka diethyltoluamid (DEET) znemožní členovcům vycítit lidský pot a tak vás vyhledat. V praxi to znamená, že při aplikaci repelentu, např. Off či Diffusil, na oděv nebo pokožku se vám tito parazité vyhnou. „Není pravda, že klíšťata padají ze stromů. Pohybují se blízko nad zemí, tedy například v trávě. Do horní části těla se klíště dostane díky lehnutí do trávy, případně může velmi snadno přelézt po oděvu či pod oblečením,“ vyvrací rozšířený mýtus entomoložka Mgr. Kateřina Jůzová z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy. Nezapomínejte, že účinnost repelentních přípravků je omezená a je nutné aplikaci každé 3–5 hodin opakovat. |
„Když zjistíte, že klíště je přenašečem viru klíšťové encefalitidy, lze podpořit imunitní systém, případně trochu zvolnit a zrušit fyzicky náročné akce. Pozitivní nález také může lékaři usnadnit diagnózu při začínajících obtížích,“ uvádí Burýšková. Za vyšetření klíštěte zaplatíte od 1 890 do téměř čtyř tisíc korun. Záleží, jaké nemoci budete chtít zjistit.
Levné a účinné, ale málo využívané
Celková čísla ukazují, že Češi jsou vůči očkování obecně nedůvěřiví a zachovávají si odmítavý postoj. Odpovídá tomu i přístup k očkování proti chřipce. Vakcínu si ročně zaplatí jen asi 6 procent populace. Lidé tuto ochranu často zavrhují třeba i s tím, že existuje mnoho kmenů nákazy a očkování nepostihne všechny, tudíž nechrání dostatečně. To však odborníci vyvracejí.
„Při současné epidemii, která je těsně za svým vrcholem, je dominujícím kmenem subtyp A/H1N1, chřipka A/H3 i B se vyskytuje zcela okrajově. Převažující subtyp odpovídá vakcinálnímu prototypu, a vakcína tedy chrání dostatečně,“ vysvětluje Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro nechřipková respirační virová onemocnění.
„Negativní roli u nás hrají hlavně antivakcinační kampaně. V rámci Evropy jsme bohužel spíše v poslední třetině,“ dodává Havlíčková.
Očkovat by se měli nechat zejména starší lidé nad 65 let, kteří patří mezi jednu z rizikových skupin. Právě proto mají očkování zdarma.
Jen za loňský rok zemřelo na následky chřipky přes 260 lidí, v letošní chřipkové sezoně podlehlo této nemoci už 31 lidí a dvě stovky musely být kvůli chřipkové infekci hospitalizovány v nemocnici. Přitom podle odborníků jde o jednu z nejbezpečnějších vakcín: vhodná je i pro těhotné a děti od šesti měsíců.
Léčba chřipky může trvat i 14 dní, kromě podpůrných léků by člověk měl zejména v teple odpočívat.
Velkou novinkou v léčbě chřipky je zcela nové antivirotikum, které na konci minulého roku schválila americká léková autorita FDA. Zatím se prodává v Japonsku nebo USA, v Evropě dosud k dispozici není. Odborníci o něm ale mluví s nadšením. Chřipku je schopné zastavit rychleji než doteď prodávané léky. Stačit by totiž měla jediná dávka.
„Lék má v porovnání s dosud dostupnými medikamenty zcela odlišný mechanismus účinku, a proto by vhodně obohatil nabídku antiinfektiv zaměřených proti chřipkovému viru,“ dodává Havlíčková.
