Zatím není jasné, kolik úmrtí v Kongu skutečně způsobila ebola.

Zatím není jasné, kolik úmrtí v Kongu skutečně způsobila ebola. | foto: Profimedia.cz

Ebola v Kongu: Lidé musí změnit zvyky

V části Konga postižené ebolou se již vesničané při setkání nelíbají na pozdrav. První případy této nakažlivé choroby se vyskytly v dubnu v provincii Západní Kasai, která se stala ohniskem infekce.

Na ebolu, krvácivou horečku, na níž zemře mezi 50 a 90 procenty nakažených, není žádný lék, napsala agentura Reuters. Úřady v zasažené oblasti zaznamenaly 385 podezření na ebolu, 174 lidí zemřelo. Pouze u malé části z nich však bylo potvrzeno, že jde skutečně o obávanou nemoc.

Konec líbání
"Lidé se již nelíbají, když se potkají. Dokonce si ani nepotřesou rukama," říká Antoine Bushambu z jedné konžské organizace pro ochranu lidských práv. "Jsou to pokyny, které dali obyvatelům lékaři. Lidé se najednou chovají jinak," dodává.

Několik podezřelých případů bylo nedávno hlášeno z Kanangy, hlavního města Západní Kasai. Další čtyři případy oznámil lokální ministr zdravotnictví ze sousední provincie Východní Kasai. Vznikly proto obavy, že se nemoc rozšíří mimo venkovské regiony. Zdravotničtí činovníci se však domnívají, že část úmrtí mohla mít na svědomí jiná onemocnění, například tyfus či úplavice. "Doposud máme devět potvrzených případů eboly, ale o zbytku ve skutečnosti nic nevíme. Chceme znát pravý původ těchto nemocí," říká Christiana Salviová, mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO).

Bez spolehlivých informací (WHO doufá, že se tento stav změní, až do oblasti dorazí moderní mobilní laboratoř) bojují zdravotničtí pracovníci proti panice. "Neexistuje zde žádné vzdělávání veřejnosti nebo zdravotníků.
Pojetí choroby se v těchto místech značně liší od klinické praxe," říká Josep Prior, šéf konžské mise organizace Lékaři bez hranic (MSF). "Některé rodiny nemocné skrývají, jiní lidé se přijdou léčit. To je velice důležité," dodává.

SPECIÁL: Největší hrozby lidstva

Prevence informovaností
Ebola se šíří přímým kontaktem s krví či tělesnými výměšky nakažených. V pozdějších stadiích choroby jsou oběti velmi infekční. Lidé se mohou nakazit i při kontaktu s mrtvými. Když epidemie eboly zasáhla v roce 1995 město Kikwit v sousední provincii Bandudu, zemřelo 250 lidí. Tehdy panovalo přesvědčení, že se nemoc rozšířila během tradičních pohřebních rituálů, kdy jsou omývána těla. Celé rodiny tak vymřely navzdory osvětové kampani.

Zdravotníci proto doufají, že tentokrát to bude jinak. Konžské ministerstvo zdravotnictví začalo rozšiřovat několikajazyčné letáky a plakáty. V rádiu a televizi nechalo odvysílat výstrahy. Do odlehlých vesnic dokonce jezdí herci, kteří při představeních varují před nebezpečím eboly. "Přinejmenším to ukazuje, že lidé vědí, co se děje, a jsou si vědomi rizika," říká Salviová.

V provincii Západní Kasai byla vyhlášena karanténní zóna. Vládní činitelé tvrdí, že nemoc v tamní obci Kampungu a přilehlé vesnici Luebo je pod kontrolou. Bushambu však říká, že lidé ve vesnici Mweka přesto neriskují. Dávné tradice se tak mění. "Jsou i tací, kteří si nosí vlastní šálky na místa, kde se pije palmové víno. Předtím se používaly šálky společné," dodává.

,