A právě tohle všechno, navíc v rychlém tempu, se v posledních letech kolem nás děje. I proto v populaci tolik roste výskyt případů úzkostných poruch. Naše doba bývá označována jako „věk úzkosti“. Zde jsou některé otázky a odpovědi, jež se nejistoty a úzkosti týkají.
Základem úzkosti je nejistota. Lze úzkost snížit dostatkem informací?
Teoreticky ano. Proto jsme také třeba během začínající pandemie covidu či počínající energetické drahoty hltali v televizi, v novinách a na internetu o těchto problémech každé slovo. Jiná otázka je, zda jsou odpovědi natolik relevantní, že nám pomůžou naši situaci vyřešit. Lidský mozek staví na kauzalitě (vztah mezi příčinou a následkem), a když ji nevidí, snaží se ji dotvořit, protože to snižuje pocit nejistoty, ohrožení, a tudíž úzkosti. Proto ji lidé podvědomě hledají za každou cenu, třeba i tam, kde není.
Nutnost dodržování pravidel mají v genech všechny kultury. A nejen lidé. I zvířata, která žijí v tlupě či ve smečce, mají nějaká pravidla a jejich porušení trestají.
