Zkusili jste někdy spočítat, kolik času vaše děti tráví denně aktivním pohybem? Řada rodičů žije v mylné iluzi, že pár hodin tělocviku ve škole týdně v kombinaci s hodinou zájmového kroužku jejich ratolestem bohatě vystačí. Odborníci ale před takovým přístupem varují.
„Celkem by se děti měly hýbat alespoň tři hodiny každý den. Zdá se vám to málo? Realita ukazuje, že mnoho dětí nezvládá ani to,“ říká Jan Tupý, garant projektu „Fandíme zdraví“ pro oblast pohybu.
Z dotazníkového průzkumu, který se uskutečnil na základních školách v několika krajích a v Praze, vyplynulo, že více než pětina dětí se mimo školu nevěnuje žádné formě sportu. To je v kombinaci s faktem, že tělesná výchova bývá na základních školách značně upozaďovaná ve prospěch ostatních předmětů, poměrně alarmující číslo. Téměř polovina dětí navíc tráví denně před počítačem dvě a více hodin.
To, že se děti pohybují méně, než tomu bylo u předešlých generací, je doložitelný fakt. Důvody jsou podle výživového experta Petra Havlíčka zřejmé. „Ubývají plochy pro spontánní a bezpečný pohyb. Rodiče se bojí o bezpečnost svých dětí a často na ně nemají čas. Pohybové kroužky jsou navíc drahé,“ říká s tím, že nedostatek pohybu zdaleka netrápí pouze děti ve větších městech.
„Vždycky jsem si myslel, že na vesnici jsou na tom děti lépe, za posledních dvacet let ale rozdíly, pokud jde o množství pohybu, v podstatě vymizely,“ dodává.
Jaké pohybové aktivity a v jaké míře jsou tedy pro děti ve školním věku vhodné? Pomyslná pyramida pohybových činností, kterou by mělo každé zdravé dítě denně naplnit, stojí v první řadě na aktivitách nízké intenzity. Těmi se myslí například procházková chůze, venčení psa, domácí práce, protahovací cvičení nebo nenáročné hry – pochopitelně nikoli ty počítačové.
Odborníci doporučují věnovat těmto činnostem alespoň hodinu až hodinu a půl denně. Jedná se veskrze o činnosti, při kterých se dítě nezadýchá ani nezpotí.
Někdy stačí i pár minut
Pohybové činnosti střední intenzity, jako jsou rychlá chůze či chůze v členitém terénu, pobíhání při hře, lehčí jízda na kole, sportovní hry nebo nenáročný tanec, by v běžném dni měly mít také své místo. A to alespoň na 40 až 60 minut.
Zdravá svačina pro malé sportovce Tuňákové wrapy Potřebujeme (na 4 porce): 2 konzervy tuňáka ve vlastní šťávě, 150 g bílého jogurtu, sůl, lžíci pažitky, 4 tortilly, avokádo na plátky, menší okurku na dlouhé plátky, 8 salátových listů. Postup: Tuňáka necháme okapat a v misce smícháme s jogurtem, solí a pažitkou. Tortilly rozložíme na pracovní plochu, k jedné straně naneseme tuňákovou směs, poklademe plátky avokáda a okurky, navrch přidáme listy salátu. Zarolujeme, přeřízneme na dvě půlky a servírujeme s čajem s citronem. Vajíčkový hamburger Potřebujeme (na 4 porce): 4 vejce, 8 krajíců tmavého toustového chleba, 40 g plnotučné hořčice, 2 rajčata, rukolu nebo polníček. Postup: Nasucho, tedy bez jakéhokoli tuku na smažení, připravíme volská oka. Každý chléb pomažeme z jedné strany hořčicí, poklademe plátky rajčat a trochou rukoly nebo polníčku. Nakonec mezi chleby vložíme hotové vejce. |
Další patro pomyslné pyramidy pohybu tvoří aktivity s vyšší intenzitou. Těm se stačí věnovat pouhých dvacet až třicet minut denně. I zde je výčet činností pestrý. Ideální je například déletrvající běh, jízda na kole v náročném terénu, jízda na bruslích, vytrvalostní plavání nebo třeba skákání na trampolíně.
Jakýsi vrchol pyramidy pak tvoří ty nejnáročnější aktivity vysoké intenzity, jako je sprint, štafetový běh, běh do schodů, šplh na laně nebo také rychlé plavání. Malým školákům prospěje i pouhých deset až dvacet minut takové zátěže denně.
Geny? Jen laciná výmluva
Ruku v ruce s pohybem jde pochopitelně také strava, která se podepisuje na kondici dětí. Jejich zdravotní stav ovlivňuje totiž až z pětašedesáti procent životní styl. V pouhých deseti až patnácti procentech hraje roli genetický základ, na který máme často tendenci svalovat veškeré neduhy včetně obezity. Právě obezita je u dětí zvláště v posledních letech velmi zásadní téma.
„Zhruba 70 až 80 procent dětí trpících obezitou se jí už nikdy nezbaví,“ varuje Havlíček.
Stejně jako u dospělých je i u dětí jídelníček do jisté míry hlídat. Důležitý je například přísun bílkovin. Jejich nedostatek má za následek větší chuť na už tak oblíbené sladkosti. Cukr má ovšem v dětském jídelníčku také své místo a není nutné se mu cíleně vyhýbat. Zvláště po fyzické zátěži dodá dětem potřebnou energii, až poté by mělo následovat normální jídlo.
30. září 2016 |
