Deník otce: Dítě za koníček nevyměníš, ale vzdát se ho nechceš

První měsíc snahy o skloubení rodinného a sportovního života je (ne)úspěšně za námi. Zvládáme pravidelné krmení, koupání a dokonce výměnu dětské pleny jednou rukou. Jak se nám však daří návrat k běhu a náročný trénink na slavný závod?

Není to taková legrace, jak jsme si oba původně mysleli. Miminko možná spí 18 hodin denně, ale nikdo nám neřekl, že se bude také minimálně osmnáctkrát denně budit. Ani nám nikdo nevysvětlil, jak rozlišit křik hladový od křiku trápících prdíků. Ale co bychom to byli za sportovce, kdybychom se nechali odradit kdejakou překážkou.

Pohled otce: čelovka je můj nejvíc největší kamarád

Budu k vám upřímný. Minulý měsíc nebyl tak růžový, jak jsem si ho vysnil. Původní plán byl přitom jednoduchý. Na začátku mělo být spokojené dítě, dostatečně natřásané při dlouhých výbězích s kočárkem. S tímto faktem samozřejmě související spokojená manželka - odpočine si od hlídání. A nakonec bonus v podobě klidných večerů - potomek se přeci sám unaví na čerstvém vzduchu. Vypadalo to naprosto bezchybně.

Výběh na Ještěd

Celé to ale spadlo jako domeček z karet. Nějak jsem nepočítal s tím, že když poběžím s kočárkem, bude dítě jako na trampolíně. Nejenže se to nelíbilo mojí dceři, i naše doktorka vehementně protestovala. Běhání s kočárkem je povoleno, teprve až dokáže držet hlavičku.

Po ne úplně slibném začátku tedy bylo nutné vymyslet plán nový. Je v podstatě založený na improvizaci. Protože jak jsem zjistil, když jeden večer dcera usne na první dobrou, neznamená to, že to tak bude pokaždé. Myslím, že moje malá holčička bude anarchistka. Jakýkoliv režim jí je naprosto cizí.

Kočárek na sport

O co obohatit vozový park vaší ratolesti, aby byl běh s kočárkem co nejpříjemnější, se řeší na eMimino.cz.

Svůj běžecký trénink tedy stále dělím mezi brzké ranní hodiny a hluboké noci. A jelikož v tuto nekřesťanskou dobu žádný z kamarádů neběhá, stala se mým nejlepším společníkem čelovka. Má to výhodu. Nemám se s kým vykecávat, díky čemuž držím rychlé tempo.

I přes hektický měsíc jsem dokázal naběhat dost kilometrů, a dokonce si i vyběhnout místo práce na Ještěd. Což bylo pro skoro světloplachého běžce požehnání. Bylo to doslova světlo na konci tunelu, za které ale vděčím především své ženě. Ta, ač se to někdy nemusí zdát, zvládá péči o potomka s lehkostí, která mně zatím chybí.

Celkově vzato jsem se neflákal. Ale bude toto moje hobby běhání stačit k dokončení slavného Matterhorn Ultraks?

Pohled matky: návrat k běhu

27.7. 2015 a tehdy to bylo naposledy co jsem se pokoušela předporodně běhat

První měsíc pokusů o souvislý běh je úspěšně za mnou. Možná jsem si ale na začátek vzala příliš velké sousto, neboť jsem si stanovila, že budu běhat třikrát týdně alespoň tři kilometry. Jaká je realita?

Po ukončení šestinedělí jsem se do toho vrhla po hlavě a plně odhodlaná jsem si nazula tenisky, o nichž jsem zjistila, že jsou mi o celé jedno číslo menší než před těhotenstvím, a vyrazila i s kočárem do zasněženého lesa. Jenže už po pár metrech, kdy se na mě ostatní pochodující matky koukaly vražedně, dítě se v kočárku nelibě otřásalo, jsem běh vzdala a celá zadýchaná přešla raději do chůze.

Kdepak, tudy cesta asi nepovede. A protože hubnutí se stále nedaří, ani stopka čokoládě totiž vůbec nepomáhá, zůstávám s kočárkem u svižnějších procházek. Aby to ale nebylo mému tělu líto, vyhledávám strmější kopce, které vyjdu i několikrát za sebou, ať mají procházky pro mou fyzičku větší efekt.

Běžecké závody v Ostravě

Užijte si závod s domácí atmosférou na startu sezóny. 9. dubna 2016 v Bělském lese nemůžete chybět. V ceně startovného funkční triko Craft. Více o závodu ZDE.

Co se ovšem běhání týče, zrodil se mi v hlavě nový plán, který ale vyžadoval přítomnost otce v domácnosti. A protože otec chodí domů okolo půl sedmé večer, běh se musel přesunout až na setmění. Bohužel, večerní hodiny jsou pro naši holčičku velmi náročné, takže se obvykle dostávám ven až před osmou, a to naprosto vyčerpaná. Léto a s ním holé nohy se ale neúprosně blíží, je potřeba vypadat k světu a nevzdávat se!

K mému štěstí funguje sport jako rychlá nabíječka, proto ven sice odcházím naprosto vyčerpaná, ale domů se vracím plná energie a chuti vyrazit zase příště znovu. Prozatím plán běhání třikrát týdně moc nefunguje, ale dvakrát se ven dostanu. A jak mé běhání momentálně vypadá? Tři kilometry skutečně dodržuji, ale v kuse je bohužel neuběhnu. Musím si dělat menší přestávky na protažení, protože mě chytají křeče do lýtek, a když se náhodou dostanu na tempo 6:30, začne mi docházet dech. Já se ale nevzdávám a jsem plně odhodlaná všechna nadbytečná kila do léta setřást.

Měsíc je za námi, mnoho dalších před námi. Podaří se nám konečně najít režim? Začne Emma držet hlavu? Uběhne maminka více než tři kilometry? A bude otec od rodiny schopen dále držet tréninkové dávky? O tom zase příště.

Přečtěte si Deník otce, díl I.

Karolina a Nikola Havlíkovi

Karolina Havlíková je úspěšná módní bloggerka. Její manžel, Nikola Havlík, je externím redaktorem RUNGO.cz. Kdo chce Nikolu poznat, může zavítat na pravidelné úterní trailové výběhy v Praze, které vede. Organizují se pomocí této skupiny.