Naše chodidla patří k podceňovaným částem lidského těla, přitom plní mnoho důležitých funkcí: jsou jeho oporou, zajišťují pohyb a tlumí nárazy, které by jinak otřásaly naším mozkem a vnitřnostmi. Proto je nutné, aby se vyvíjela správně. Tvoří je složitá soustava kostí, chrupavek a dva oblouky: příčná a podélná nožní klenba. Pokud klesne, nebo se dokonce zbortí, mluvíme o ploché noze. U dětí se může objevit zpravidla kolem čtvrtého a pátého roku. Nejčastěji jde plochovbočenou nohu s oploštělou klenbou a vbočenou patní kostí, takže děti při chůzi „šmajdají“.
Ploché nohy nemusejí ze začátku vůbec bolet. Pokud se však včas neléčí, může se každá v dětství neřešená odchylka od normy zafixovat a později se v dospělosti přihlásí například bolestí kolenních a kyčelních kloubů, bederní páteře či migrénami.
„Nohy mají na zdraví člověka obrovský vliv, protože i ten nejmenší rozdíl od fyziologického postavení se promítá do celého těla,“ vysvětluje ortoped Martin Jeřábek z pražské ortopedické ordinace Ortopedica a pokračuje: „Pokud máme například kratší jednu končetinu, neleží naše páteř v ose. Tím dochází k posunu pánve a ke změnám na páteři. Od chodidel se zkrátka odvíjí mnohé.“
Podle čeho poznáme správnou botu 1. Dbejte na dostatečný prostor včetně tzv. nadměrku. Upřednostňujte boty s kulatou špičkou. 2. Zkontrolujte ohebnost boty. Nejohebnější má být v oblasti prstních kloubů. Upřednostňujte tudíž měkčí podešev. 3. Zvolte úměrnou výšku podpatku. Dámská obuv by měla mít maximálně 4 cm, dětská 5 mm, pro starší dítě do 15 mm a dospívající do 25 mm. 4. Vyberte pevný, dostatečně dlouhý, tuhý a vysoký opatek. Důležitá je fixace nohy v botě. 5. Zkontrolujte postavení patní části obuvi. Nejpohodlnější je ta, která je kolmá k podložce nebo jen mírně vybočená. 6. Svršek obuvi má být správně anatomicky modelovaný. Pro malé děti je nejvhodnější bota na šněrování, sponu, zip či suchý zip. Takže žádné mokasíny! 7. Zvolte vyhovující materiál z hlediska hygieny a zdravotní nezávadnosti, tj. především z přírodní materiály (useň, textil). 8. Přečtěte si pozorně údaje o použitých materiálech v hlavních částech obuvi. 9. Upřednostňujte obuv s tlumicími vlastnostmi, tj. kvalitní podešví, pěnovými vkládacími vložkami apod. 10. Volte botu s co nejmenší hmotností. Každé navýšení o 100 g znamená, že denně nohy zvednou 1 tunu navíc. Zdroj: spokojenenohy.cz |
Proto je nutné, aby rodiče sledovali chůzi svého potomka. Pokud vtáčí kolena i kotníky dovnitř, měli by se obrátit na odborníka.
Ne genetika, ale obuv
Hlavní příčinu deformit na nohou dětí i dospělých vidí Martin Jeřábek především ve výběru nesprávné obuvi: „Mnozí rodiče nekupují dětem boty u cerfitikovaného prodejce, ale na tržištích a stáncích. Většinou jde o obuv z východoasijské produkce, která má obvykle velice nízkou kvalitu. Vyrábí se převážně ze syntetických materiálů, nemá hygienický atest. Tvarem, velikostí ani proporcemi nevyhovuje parametrům české a středoevropské populace. Navíc nezohledňuje specifika dětské nohy, která je ještě chrupavčitá, proto se snadno deformuje,“ upřesňuje Jeřábek.
Za škodlivé považuje rovněž donášení obuvi po starších sourozencích nebo nákup dětských bot z „druhé“ ruky, protože každá noha má určitá specifika. Kromě venkovní obuvi bychom podle něho neměli zapomínat ani na zdravotní obuv na doma.
Možnosti plochonožní terapie
Pokud si dítě stěžuje na únavu nebo bolesti nohou, mohou mnohdy pomoci zdravotní vložky. Zhotovují se individuálně na odborných pracovištích na základě poukazu od ortopeda nebo rehabilitačního lékaře. V současné době se vyrábí mnoho druhů, například anatomické, krátké, diabetické, s klínem k osové korekci, s vyměkčenou patou apod. K dispozici je rovněž široký výběr sportovních vložek podle určitého druhu sportu.
Zdravotní stélky pomáhají při mírném stupni plochonoží i při složitějších deformitách. Pořizují se na základě moderního odborného vyšetření počítačem, kdy se snímá průběh zátěže nohou. Sestavují se na „míru“ jako stavebnice z jednotlivých komponentů podle konkrétní ortopedické potíže. K aktuální velikosti se přidá nadměrek zhruba 12 milimetrů, aby měla noha dostatek prostoru a nebyla nijak stlačována a deformována. Mění se vždy po půl roce tak, jak roste chodidlo dítěte. U výraznějších vad se kombinuje speciální ortopedická vložka s ortopedickou obuví.
„Je však dobré si uvědomit, že ortopedická vložka není léčebná pomůcka, ale prostředek pasivní terapie, který slouží ke kompenzaci, korekci a prevenci deformit na nohou, aby se znovu dostaly do správného fyziologického postavení,“ říká ortoped Jeřábek. Důležité je, abyste se vad zavčas vyvarovali, a to právě výběrem kvalitního obutí na ven i na doma.
Zdravý vývoj nohou ovlivňuje i dostatečná pohybová aktivita dítěte. Svým pacientům proto Jeřábek doporučuje chůzi naboso na bezpečném podkladu, zejména pak v přírodě na trávě, písku a kamíncích. Jen tak dostáváme přirozenou cestou potřebné impulzy, aby se zpevňovaly svaly na nohou.
Předcházet onemocnění dolních končetin se dá i cvičením. Při něm se posilují svaly, které tvoří klenbu. Mezi nejúčinnější patří stoupání na špičky, pohupování se ze strany na stranu na špičkách, kutálení tenisového míčku pod chodidlem nebo cviky na balanční podložce, kterými aktivizujeme podélnou klenbu a lýtkové svalstvo, tedy svaly, které jsou při chůzi namáhány nejvíce.
U dětí je oblíbený takzvaný Vítkův chodník, kdy se procházejí po sestavě různých podložek napodobujících přírodní podmínky, jež nám kvůli soustavnému obutí chybějí. V posledních letech přibyly i další trendy: kromě prstové a kolébkové obuvi je to i chození naboso. Ale i v těchto případech doporučuje Jeřábek pozvolný přístup, tedy nanejvýš dvě hodiny denně.
Ploché nohy u dospělých
To, zda budeme nebo nebudeme mít v dospělosti plochou nohu, můžeme do určité míry ovlivnit také sami. Například tím, nakolik budeme podléhat moderním trendům. „Většina žen nosí boty s vysokým podpatkem, ve kterých kloužou nohy logicky dopředu. Tím se mačkají prsty a hroutí klenba. S každým centimetrem podpatku se přenáší asi 10 procent tělesné hmotnosti na přednoží. Nevhodné jsou i lodičky s úzkou špičkou nebo celodenní chůze v botách bez podpatku,“ říká Jeřábek.
Na snímku jsou vlevo vidět zdravé nohy a vpravo vbočená pata.
Ideální bota má podle něho klínek vysoký maximálně 4 cm. Navíc bychom se měli přezouvat podle toho, jaký druh činnosti právě vykonáváme. „Určitě není vhodné, aby manažer trávil celý den v jedněch botách, které jsou navíc neprodyšné,“ dodává ortoped Martin Jeřábek.
Zničené nohy z vysokých podpatků má i módní ikona Victoria Beckhamová:
2. března 2016 |
Zároveň upozorňuje na to, že plochonoží vyvolává i další zdravotní problémy, jako jsou potíže s křečovými žilami, bolesti chodidel, otlaky na ploskách, pod hlavičkami zánártních kostí a pod patou, pokřivené kladívkové prsty nebo vbočený palec. Počínající zakřivení lze napravovat pomocí ortopedických vložek a cvičením gymnastiky nohy. V pokročilém stadiu se přistupuje k operativnímu zákroku, který se provádí během lokálního umrtvení nebo v celkové narkóze.
Unaveným končetinám prospívají masáže, večerní koupele, zábaly i odborná pedikúra. Vliv na získání ploché nohy v dospělosti má kromě nevhodné obuvi i přetěžování dolních končetin, nadváha, hormonální změny v těhotenství a přechodu či nevhodný sport (běh, hokej, skoky, sjezdové lyžování).
Pryč s plísněmi a mykózami
Uzavřená obuv ze syntetických a neprodyšných materiálů, zvýšená potivost nohou, návštěvy saun a akvaparků – to všechno nahrává patologickým plísním, které se rády usídlují na nohou. Způsobují nepříjemný zápach, svědění pokožky mezi prsty a plísně na nehtech či pokožce. Při prvních příznacích může být účinná koupel nohou ve slabém roztoku hypermanganu. Během návštěvy veřejných prostor a bazénů bychom měli nosit omyvatelné plastové pantofle.
Po koupání a sprše by se měly nohy pečlivě vysušit a natřít mastným krémem či kokosovým olejem. Protože se plísně šíří při oslabené obranyschopnosti, je dobré, když budeme dbát na vyváženou stravu plnou vlákniny, ovoce i zeleniny a naopak vyřadíme tzv. rychlé cukry a potraviny s éčky. S ošetřením bychom měli začít co nejdříve, jen tak mohou mykózy brzy opět zmizet.
