Orálek si jako trenér dává po dvaceti letech „padáka“. Chce nový impulz

  14:46aktualizováno  14:46
Po neuspokojivých výsledcích si dal náš ultramaratonec Daniel Orálek jako trenér výpověď a poprvé od roku 1995 se nechá vést někým druhým. Vybrat trenéra na tak specifickou distanci byl ale oříšek, svěřuje se v rozhovoru.

Sto kilometrů je pro Dana Orálka takový fajn výklus. | foto: archiv Dana Orálka

Daniel Orálek je stálice mezi našimi ultramaratonci. Ze svých úspěchů si nejvíce cení prvního místa (zvítězil dokonce čtyřikrát) v závodě na 100 kilometrů ve Winschotenu. Na Spartathlonu byl pátý a jedenáctý, na Badwateru 2010 desátý a loni vyhrál zlatou medaili v Mozartově stovce.

Dane, na vašem blogu ultradao.cz jste napsal, že jste si jako trenér dal „padáka“. Co vás k té změně vedlo?

V zásadě dvě věci. Za prvé neuspokojivé výsledky na mých hlavních ultra tratích, které naprosto neodpovídají tréninkovému úsilí. A za druhé mě k tomu vedla potřeba dát svému tělu (i hlavě) nový impulz, který mi umožní se posunout kousek dál.

Asi od roku 1995 jste sám sobě trenérem. Kdy přišel ten zlom a přestal jste být spokojený s výsledky?

Je to už nejméně dva až tři roky, kdy jsem čím dál víc začal vnímat rozpor mezi úsilím a výsledky, které mi prostě přišly dost slabé. Navíc jsem se moc často ocital v únavě. Jenže jsem to nebyl schopný vyhodnotit v tu chvíli, kdy jsem problém měl, ale většinou až příliš pozdě. Definitivně se to zlomilo po letošním Spartathlonu, kde jsem si stanovil opravdu minimalistický cíl, ale i ten nevyšel.

Jak probíhal výběr trenéra? Pro někoho, kdo je dvacet let svým pánem, to muselo být těžké...

Pavla (trenér Pavel Novák, pozn. red.) znám dlouhou dobu jako běžce. Potkávali jsme se na závodech. Posledních pár let jsem ho sledoval i jako trenéra a četl několik jeho článků, které byly velmi zajímavě napsány. Pochopitelně je těžké vybírat trenéra, když běhám ultra. Pro tuhle specializaci existuje extrémně málo lidí se zkušenostmi. Na jedné straně jsou bývalí ultra běžci, ale ti se maximálně trénovali sami. Chybí jim schopnost své zkušenosti zobecnit a přenést je na druhé. Na druhé straně jsou trenéři, kteří v naprosté většině o ultra neví vůbec nic. Pavel se specializuje na maraton, což je relativně blízko stovce, a také už má skvělé výsledky s Ondrou Veličkou. Jsem si vědom, že co funguje s Ondrou nemusí tak dobře fungovat na mě, ale Pavlovi věřím, že má dost zkušeností, aby dokázal ten trénink přizpůsobit i jinému běžci.

Důvěřovat trenérovi je určitě dobrý základ úspěchu. Jaké další požadavky na vás trenér klade?

První co mi kladl za úkol, bylo zvýšit regeneraci, protahování a rozcvičení. Dává mi také víc odpočinku, což je určitě důležité vzhledem ke stavům únavy, které jsem měl v minulých letech docela často.

Kde k nabíhání obrovských objemů, na které jsme u vás zvyklí, a k pracovnímu režimu berete čas na další protahování?

S Pavlem trénuji menší objemy a najednou mám víc času (smích).

Takže trénink pod Pavlem Novákem už začal? Za jak dlouhou dobu budete analyzovat změnu, zda má vaše spojení smysl, kde je váš cíl?

Ano, začali jsme trénovat asi týden po Spartathlonu. Už před ním jsme byli v kontaktu. Poprvé jsem ho oslovil už po letošním neúspěchu v závodě na 100 kilometrů ve Winschotenu. Náš první cíl je MS na 100 kilometrů v Los Alcazares, 27. listopadu 2016. Za tak krátkou dobu nelze čekat zázraky, ale shodli jsme se na tom, že by ta změna už měla být vidět. Potom teprve stanovíme hlavní cíle pro příští rok. Má představa je, že moje hlavní disciplína bude stále ještě 100 kilometrů, ale určitě to nebude cíl jediný.

Ulehčilo nějak vaší hlavě, že zodpovědnost se přesunula na jiná bedra?

To mě původně nenapadlo, ale ano, to by mohl být příjemný bonus. Ne, že bych neustále trpěl pochybnostmi o tom, jestli to dělám správně, ale může mě to pochopitelně ještě o kousek posunout dál.

Děkuji za váš čas a přeji úspěšnou spolupráci s pěknými výsledky.


Nejčtenější

Zemřela královna sushi Bára Rektorová, podlehla rakovině

Bára Rektorová

Zakladatelka firmy na sushi a maminka dvou synů Bára Rektorová zemřela 11. srpna v kruhu svých nejbližších, jak na...

Andrea Černá: Jako kůl v plotě nežiju, ale pět dětí už porodit nestihnu

Andrea Černá

Přestože Andrea Černá ztvárnila desítky náročných divadelních rolí, pro národ zůstává hlavně Eliškou ze známého filmu...

Trend bio škodí, říká první dáma českého zemědělství Monika Nebeská

Monika Nebeská

Kdysi jako nezkušená městská holka, která se sama starala o malé dítě, vstoupila mezi ostřílené zemědělce, aby udělala...

Tři potraviny, kterých se v létě můžete bezstarostně přejídat

Některé potraviny se mohou na vašem letním jídelníčku objevovat často,...

Léto velkému přejídání nepřeje. Obepnuté šaty i tílka okamžitě prozradí každý faldík na břiše, krátké sukně a kraťasy...

Příběh Evy: Můj život je jeden průšvih za druhým, už nevím jak dál

Ilustrační snímek

Jsem odložené dítě, vychovali mě prarodiče. O babičku jsem se starala až do její smrti, ale z dědictví mě vyšoupla...

Další z rubriky

OBRAZEM: Slavné krásky zachycené bez make-upu a s ním

Nenalíčené herečky

Známé ženy se na večírcích neukazují bez dokonalého líčení a outfitu. V ulicích se však většinou procházejí bez...

Jste lev, nebo myš? Dusit v sobě vztek se nevyplácí, varují experti

Ilustrační snímek

Máte vztek, něco vás naštve, na někoho se hněváte. Zařvete jako lev pěkně nahlas, nebo zalezete do díry a užíráte se...

Pětasedmdesátiletá modelka prozradila svůj recept na šťastný život

Lauren Huttonová se v pětasedmdesáti letech stále věnuje modelingu

Lauren Huttonová v minulosti patřila mezi jednu z nejžádanějších světových modelek. V šedesátých a sedmdesátých letech...

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz