Bojujete s vážnou neurologickou nemocí. Kdy jste vlastně zjistil, že něco není v pořádku?
Předloni na jaře jsem si všiml, že mi začala trochu váznout pravá ruka a můj podpis se zmenšil. Při psaní jsem se zadrhával. Loni v létě se mi najednou zničehonic, bez jakéhokoliv úrazu, přetrhla Achillova šlacha. To už mi bylo jasné, že se něco děje s pojivovými tkáněmi. Achilovka je totiž nejsilnější šlacha v těle, jen tak se nepřetrhne. Ještě jsem byl na dovolené v Řecku, ale po návratu se můj stav zhoršil natolik, že jsem do Vánoc úplně přestal chodit. Naštěstí mě na rehabilitaci v Motole a v Berouně dostali zpět na nohy, a tak jsem se začal pomalu pohybovat. Pak se bohužel příznaky znovu zhoršily. Nedávno už mi to postihlo i polykací svaly. Když piju, topím se, špatně mluvím, zhoršily se mi vegetativní funkce. Vlastně na mně není nic, co by nebylo porouchané.
Dnešní situace ve světě připomíná rok 1913, poslední klidný rok před první světovou válkou, kdy se svět zdál stabilní a nikdo nečekal, že jeden výstřel v Sarajevu spustí konflikt, jenž zatáhne všechny do války.