Dlouhodobý výzkum kognitivních dovedností začal psycholog Merrill Elias z Mainské univerzity v polovině sedmdesátých let. Původně o čokoládu nešlo ani v nejmenším - Eliase zajímalo, jestli existuje souvislost mezi krevním tlakem a tím, jak výkonný je náš mozek. Během následujících let pak k dlouhodobému výzkumu přibyly otázky na další faktory, které ovlivňují lidský kardiovaskulární systém. Začal se zajímat o cukrovku, nadváhu a kouření u více než 1000 osob zapojených do výzkumu.
V roce 2001 pak do šesté vlny dotazníků (celkem jich bylo sedm v pětiletých intervalech) zařadil vědec i otázky zahrnující jídelníček. Rozhodnutí to bylo logické - náš jídelníček má na kardiovaskulární zdraví vliv a v již rozběhnuté studii měl Elias k dispozici subjekty, u kterých měl navíc spoustu jiných dat o jejich zdraví. Přizval proto ke studii dietoložku Georginu Crichtonovou z Jihoaustralské univerzity a epidemiologa Ala Alkerwiho z Lucemburského institutu zdraví. Výsledek spolupráce je příjemně překvapil.
Čokoládu jednou týdně
„Zjistili jsme, že lidé, kteří si dopřejí čokoládu alespoň jednou týdně, mají lepší výsledky v kognitivní oblasti než ti, co ji nejedí nikdy. Je to významné číslo a dotýká se to hned několika kognitivních schopností,“ uvedl pro Independent americký psycholog. K těmto výsledkům došli i po odstínění faktorů jako věk, vzdělání a rizikové faktory pro oběhový systém.
Podle výsledků zveřejněných v žurnálu Appetite měli lidé pravidelně konzumující čokoládu lepší vizuálně-prostorovou paměť, měli větší pracovní paměť, lepší výsledky při pozorování a hledání či v abstraktním myšlení. To se podle Crichtonové může projevit při provádění běžných denních úkolů jako zapamatování si telefonního čísla a nákupního seznamu nebo na schopnosti dělat dvě věci najednou.
Trio vědců se ale nenechalo výsledky ukolébat a prověřilo i kauzalitu výzkumu. Tedy jestli to vlastně není celé naopak - nevybírají si osoby s lepšími kognitivními schopnostmi čokoládu (ze zatím neznámého důvodu)? Druhý výzkum se třemi sty účastníky to ale nepotvrdil. „Naše studie rozhodně ukazuje, že kognitivní schopnosti neovlivňují preferenci pro čokoládu, ale že čokoláda ovlivňuje kognitivní schopnosti,“ dodává k datům Elias.
Více krve do mozku, lepší koncentrace
Přesný princip zatím není vědcům znám, ale díky předchozím zkoumáním čokolády a kakaa mají alespoň několik možných scénářů. Podle jich mají flavonoidy obsažené v kakau pozitivní vliv na přísun krve do mozku, což zlepší jeho výkon. V kakau jsou obsažené i methylxantiny, které mají stimulační efekt (najdete je i v kávě či čaji) a zlepšují koncentraci.
Tým odborníků je rozhodnutý ve svém výzkumu pokračovat - dále se chtějí zaměřit na rozdíl mezi mléčnou a hořkou čokoládou i na rozdílné frekvence pojídání čokolády. Elias totiž zprvu předpokládal, že kvůli vysokému obsahu cukru bude čokoláda mozku spíše na škodu. Chce proto ověřit data i u osob, které konzumují čokoládu po kilech.
„Myslím, že teď vám mohu potvrdit, že můžete jíst malé množství čokolády bez výčitek svědomí, pokud jí nebudete nahrazovat zdravý a vyvážený životní styl,“ uzavírá svůj výzkum americký psycholog Merril Elias.
