Těžko stanovit pořadí nejhorších lidských neřestí podle jejich škodlivosti pro lidský organismus. Na jednu stranu to neznamená, že se musíme vzdát všeho "dobrého, ale nezdravého", na druhou stranu všeho moc škodí.
Plíce si pamatují i jednu cigaretu
I tak je možné na pomyslný vrcholek škodlivých neřestí patrně umístit kouření. Organismus vnímá, už když si poprvé zapálíte. Dehtové látky mohou zůstat v plicních sklípcích až do smrti - mnohdy předčasné.
"Některé škodliviny z tabákového kouře se v plicích ukládají, a to hned od první cigarety," řekla pro OnaDnes.cz doktorka Eva Králíková z Ústavu hygieny a epidemiologie a Centra pro závislé na tabáku.
Plíce jsou pro všechny škodliviny z tabákového kouře jakousi vstupní branou do lidského těla. "Kouřením jsou plíce zasaženy nejvíc, i když cigaretový kouř poškozuje úplně všechny části těla včetně cév, ledvin, mozku, kostí nebo chrupavek," varuje Králíková.
Cigaretový kouř obsahuje více chemikálií než výfukové plyny z aut. Na každého člověka sice působí tyto látky různě, ale v dýchacích cestách kuřáků obvykle vznikají záněty. "Malé vlasovité struktury na povrchu buněk dýchacích cest nazývané cilie, které svým kmitavým pohybem odstraňují nečistoty z povrchu dýchacích cest, přestanou správně pracovat," vysvětluje lékařka.
Ve velkých dýchacích cestách se pak tvoří více hlenu, což může být příčinou opakovaného kašle, kterému se říká chronická bronchitida. Ta je součástí takzvané chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), při níž se vykašlávají hleny.
Plíce kuřáka. Rozšířené černé usazeniny jsou způsobeny kouřením.
Dýchací cesty se zúží, takže se vzduch obtížněji dostává do plic. Kuřák se začne zadýchávat. To ovšem mohou být jen ty menší potíže. Těmi dalšími může být například rakovina plic. Devadesát procent nádorů plic je kvůli kouření. Ještě více kuřáků zemře na nemoci srdce a cév.
Zabíjí i pasivní kouření
Ti, co nekouří, mohou být vystaveni stejnému zdravotnímu riziku jako kuřáci. Stačí k tomu relativní maličkost. Pravidelně chodit do zakouřených prostor, třeba do hospody.
"Pasivní kouření poškozuje plíce zhruba stejným způsobem jako kouření aktivní, i když u pasivního kuřáka je dávka jedovatých látek vždy menší, než kdyby sám kouřil," upozorňuje doktorka Eva Králíková.
Mezi personálem, který pracuje v zakouřených restauracích, je podle Králíkové prokázaný větší výskyt chronické obstrukční plicní nemoci, rakoviny plic a dalších chorob.
Když je z jater mleté maso
Velmi rozšířenou neřestí je pro mnohé lidi pití alkoholu.
"Hojný přísun alkoholu posouvá průběh řetězců na sebe navazujících chemických reakcí v játrech. Ta se orientují více na mastné kyseliny a tuky, postupem času se to projeví i na jejich struktuře a játra ztuční. Tento stav se nazývá steatóza jater," upozorňuje odborný server ulekare.cz. Tato fáze je plně zvratná a po návratu ke střídmosti se játra rychle zotaví.
Jinou formou jaterního poškození navozeného alkoholem je alkoholická hepatitida, zánět jater. Když necháme alkohol působit na játra dlouhodobě, tento životně důležitý orgán se postupně promění v něco, co připomíná mleté maso.
Játra s rakovinou. Hepatocelulární karcinom je nejčastější maligní nádor jater. Vzniká v souvislosti s jaterní cirhózou a s infekcemi viry hepatitidy typu B a C. Rizikovými faktory jsou alkohol a kouření.
K trvalému poškození jater však dochází jen při pravidelné každodenní konzumaci nejméně 60 g čistého alkoholu u mužů a 20 g u žen. Individuální citlivost na toxické působení alkoholu je ale značně rozdílná.
Dlouhodobé pití 60-160 gramů etanolu denně pak vede k těžkému, nevratnému poškození. A kolik že to je oněch 60-160 g čistého alkoholu ? Pro ilustraci: velké pivo 10° obsahuje asi 16 g etanolu, 2 dl vína asi 20 gramů a velký "panák" tvrdého alkoholu asi 13 gramů.
Kdo si dopřává větší množství alkoholu roky, riskuje vážné zdravotní problémy. Následkem může být cirhóza nebo rakovina. U alkoholiků nedochází pouze k poškození jater, ale také mozku.
Obžerstvím k předčasnému úmrtí
Spolehlivou cestou, jak si výrazně zkrátit život, je také obžerství, respektive nadměrná otylost. Při nejtěžším stupni obezity se lidé obvykle nedožívají více jak 60 let.
Profesor Štěpán Svačina z III. interní kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze přitom upozornil, že do rozměru XXXXXL se může dostat prakticky kdokoli. Jediným rozdílem je ten, že někomu to jde rychleji a jinému pomaleji.
U mladších obézních lidí je přitom až desetkrát vyšší úmrtnost než u jejich štíhlých vrstevníků. Umírají obyčejně "náhodou", tedy na komplikace po úrazech, dopravních nehodách nebo po operacích.
Starší obézní lidé umírají typicky na nádory, infarkt či mozkové příhody. Úmrtnost je u nich asi dvakrát až třikrát vyšší.
Řez tělem obézního člověka ukazuje velké množství podkožního a viscerálního tuku uvnitř břicha.
Orgány obalené tukem
Pro organismus jsou především nebezpečné takzvané vnitřní tuky, které si nemůžeme nahmatat na břiše nebo na zadku. Obalují orgány a uvolňují do těla škodlivé látky, které napomáhají vzniku cukrovky a nemocí srdce. Riziko přitom roste už při mírné nadváze a každé kilo dolů ho naopak u tučného člověka zase výrazně snižuje.
"Vysoká hladina tuků v krvi vede ke kornatění cév, které postihuje všechny tepny v těle, ale nejdůležitější jsou důsledky postižení srdečních a mozkových cév. Pokud se uzavře aterosklerotická věnčitá tepna, dojde k infarktu části srdečního svalu, což je často událost bezprostředně ohrožující postiženého na životě," upozornil Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Obézním lidem hrozí rovněž mnohem častěji mrtvice. A zvyšuje se i riziko rakoviny.
"Odhaduje se, že pět až deset procent všech nádorů je způsobeno nadváhou a obezitou a tento podíl stoupá se zvyšujícím se počtem obézních osob v populaci. Pacienti s nadváhou a obezitou mají navíc vyšší riziko závažných komplikací při chirurgickém výkonu, chemoterapii nebo radioterapii," upozornil Tomáš Büchler z onkologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemonice v Praze.
Obézní ženy mají zase větší pravděpodobnost různých gynekologických potíží, ale také rakoviny dělohy nebo prsu.
