Příčinou bývá ateroskleróza, tedy stav, kdy se ve stěnách tepen a cév ukládají tuky, které následně zhoršují jejich průchodnost. Do příslušných míst (tkání a orgánů) se tak dostane nejen méně krve a potřebných živin, ale i kyslíku. Ve finále může dojít k uzávěru tepny, někdy až s fatálními následky.
Faktem je, že studené ruce a nohy většina lidí nijak zvlášť neřeší. Zdánlivě banální záležitost může snadno přejít do dalšího stadia, kdy už v končetinách necítíme pouze chlad, ale také křeče nebo píchání. Nejprve při pohybu, později i v klidu vleže (velmi často například v noci).
V posledním stadiu dochází k výraznému omezení krevní cirkulace, což může mít za následek obtížné hojení ran i po drobném poranění, či dokonce gangrénu (odumírání postižených tkání).
Se zhoršeným krevním oběhem se dnes potýká stále víc lidí, a to hlavně v důsledku nevhodného životního stylu. Nedostatek aktivního pohybu, strava plná nezdravých tuků a cukrů, neschopnost (u mnohých workoholiků dokonce neochota) relaxovat a všudypřítomný, nikdy nekončící stres. Tím vším si zaděláváme na cévní nemoci.
Přijde vám nepravděpodobné, že by za studené dlaně a chodidla mohl právě stres? Stresová reakce je ve své podstatě přípravou na útěk, nebo na boj. Dnes už nikam neutíkáme a vzájemné neshody řešíme převážně slovně.
Tělo však „novoty“ ignoruje a chová se tak, jak mu velí přirozenost: připraví se k akci. Srdce ho podpoří a začne stahovat krev z končetin do svalů. A výsledek? Ruce a nohy jako kus ledu.
Tipy, jak podpořit krevní oběh
Nepříjemné pocity chladu se dají zmírnit mnoha různými způsoby, počínaje horkými nebo střídavými koupelemi s rozmarýnovým či skořicovým olejem přes různé druhy masáží (ájurvédská, lymfatická, s lávovými kameny) a používání prohřívacích polštářků až po omezení rizika prochlazení nošením teplých ponožek a hřejivých rukavic.
Tím nejdůležitějším preventivním opatřením, kterým lze předcházet cévním onemocněním, je pohyb. Zní to jednoduše, ale funguje to spolehlivě. Nejlepším a nejpřirozenějším pohybem je obyčejná chůze. Pořiďte si krokoměr a zkuste každý den ujít 10 000 kroků. Pokud se vám podaří i víc, tím lépe.
Také chůze po bytě se počítá. Rozhýbat tělo ovšem můžete i ve chvíli, kdy sledujete televizi. Stačí, když budete kroužit kotníky, propínat a uvolňovat prsty u rukou, třít dlaně o sebe a podobně. Nic náročného, ale vašemu krevnímu oběhu to nesmírně prospěje.
Potraviny místo „kamínek“
Věděli jste, že existují zahřívací a ochlazující potraviny? Nejde o to, jestli je jídlo teplé, nebo studené. Rozhodující je, jaké účinky vyvolá ve vašem těle.
Fazolová, mrkvová i celerová s pestem. Lahodné zimní polévky vás zahřejí |
V zimě zařaďte co nejvíc zahřívacích potravin, které vás posílí a pomůžou vám lépe se vyrovnat s chladným počasím: teplé polévky, koření (zázvor, muškátový oříšek, koriandr, kardamom, kari, pepř, skořice, badyán, rozmarýn, hřebíček), ryby, maso (kuřecí, skopové, jehněčí, husa, kachna), vnitřnosti, sýry (plísňové, kozí, ovčí), sušené ovoce, česnek, cibuli, pórek, křen, vlašské ořechy, mák, slunečnicová semínka, jáhly, pohanku, celozrnné potraviny, vejce, máslo, sádlo, kakao, zázvorový čaj a tak dále.
Pro dobře fungující krevní oběh jsou také nezbytné omega-3 nenasycené mastné kyseliny, jež podporují pružnost cév, snižují krevní tlak a regulují množství nebezpečných tuků, které se usazují na cévních stěnách. Naše tělo si tyto látky neumí samo vytvořit, takže je musíme přijímat ve stravě. Omega-3 jsou obsaženy především v tučných rybách, jako je losos, tuňák, halibut, makrela či sardinky.
Nejíte ryby? Další možností jsou doplňky stravy se dvěma nejdůležitějšími omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami EPA a DHA, jež přispívají k normální funkci srdce.
