Demenci si většina lidí spojí s člověkem v pokročilém věku, kterému přestala sloužit paměť. Demence se ale nemusí projevovat jen zhoršováním při vybavování jmen, zpomaleným myšlením nebo špatnou pamětí, která se se stárnutím objevuje u většiny zdravých lidí.
„O demenci se jedná ve chvíli, kdy postižený člověk začne selhávat ve svých denních aktivitách. Rozvoj patologických změn v mozku při degenerativních onemocněních předbíhá o mnoho let první projevy nemoci. Při demenci jsou postiženy všechny složky lidské existence – postiženy jsou kognitivní funkce, změny chování a nálad (smutek, deprese), změny osobnosti a povahových vlastností a selhávání při každodenních aktivitách. Často se zvyšuje koncentrace na vlastní osobu a ztrácí se ohled na ostatní, objevuje se vztahovačnost, pocity ohrožení, bludy a halucinace. Poruchy paměti se mohou objevit až později, nepatří mezi první příznaky,“ vysvětlila doktorka Pavla Myslíková z Lékařského domu Praha 7.
Jak už jsme zmínili v úvodu, demence není vždy nevyhnutelná a riziko jejího rozvinutí lze za určitých podmínek snížit. Přečtěte si, kterým věcem a návykům se vyhnout, pokud si chcete zachovat jasnou mysl i ve starším věku.
Nevhodná strava
Jistě víte, že výživná, správně vyvážená strava je nezbytná pro zdraví vašeho srdce a také přispívá k udržení normální váhy. Přínos vhodných potravin pro mozek je však někdy přehlížen.
„Mozek potřebuje zdravé tuky, bílkoviny, vitaminy a minerály, aby fungoval správně,“ říká doktor Howard Fillit, zakládající výkonný ředitel a hlavní vědec nadace Alzheimer’s Drug Discovery Foundation (ADDF) and the ADDF’s Cognitive Vitality Program.
Výzkumy také ukazují, že lidé jejichž strava zahrnuje vysoký podíl nasycených tuků, mají větší pravděpodobnost rozvinutí demence. Podle odborníků je nejlepší výživou pro mozek strava plná ovoce, zeleniny, ořechů a zrn. Vhodné je rovněž nahradit máslo zdravými tuky, jako je například olivový olej a omezit příjem červeného masa.
Ignorování chronických onemocnění
Neléčená hypertenze a cukrovka představují dva z největších rizikových faktorů pro vznik demence, jako je Alzheimerova choroba, upozornil doktor Fillit.
„Diabetici mají až o 73 procent vyšší riziko demence a ještě vyšší riziko vzniku vaskulární demence než nediabetici,“ uvedl doktor Fillit a dodal, že riziko Alzheimerovy choroby a vaskulární demence zvyšuje také hypertenze ve středním věku.
Léčba zahrnující léky, dietu a cvičení může v případě obou onemocnění výrazně snížit riziko demence. Doktor Fillit jako prevenci těchto a dalších chronických onemocnění doporučuje pravidelně navštěvovat lékaře.
„Pacienti, kteří navštěvují lékaře, mají menší pravděpodobnost demence, protože cukrovka a hypertenze mohou být pod dohledem lékaře zvládnuty,“ tvrdí neurolog Clifford Segil z Providence Saint John’s Health Center v Santa Monice v Kalifornii.
Sedavý životní styl
Výzkumy ukazují, že cvičení prospívá mozku a může snižovat riziko pádů, nemocí spojených s věkem a dokonce i smrti, tvrdí doktor Fillit. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby se dospělí jedinci věnovali každý týden aerobnímu cvičení se střední intenzitou po dobu 150 minut, což se rovná fyzické aktivitě 30 minut denně pětkrát týdně.
„Stárnutím se zpomaluje růst nových mozkových buněk, dochází k úbytku nervových vláken a spojů a naše mozková tkáň se skutečně zmenšuje. Podle nových poznatků může tento trend zvrátit nebo alespoň zpomalit pravidelné cvičení. Tedy hlavně aerobní cvičení. To zpomaluje negativní změny na mozkové kůře a menší úbytek mozkových buněk u starších lidí. Kardio cvičení navíc zvyšuje průtok krve do mozku, která mu tak dodává potřebný kyslík. Mozek totiž pohltí 20 procent veškerého kyslíku v těle,“ říká Markéta Brožová, hlavní trenérka fitness center pro ženy Contours.
Vhodně zvolenými aktivitami jsou podle Brožové delší běhy, Nordic Walking, plavání a další vytrvalostní sporty. Díky fyzickému cvičení se zlepšují kognitivní schopnosti – zvláště pak exekutivní funkce, což je schopnost a dovednost plánovat, rozhodovat se a realizovat cílevědomé postupy a výkony, řešit problémy nebo tvořit analogie. „Dále dochází ke zlepšení pracovní a prostorové paměti,“ doplnila Brožová.
Šest potravin, které mohou chránit před Alzheimerovou chorobou |
„Zní to jako klišé, když se řekne: cvičte a budete se cítit zdravější a mladší. Jenže ono to tak opravdu je. A je pro to i vědecké vysvětlení. Podobně jako rostlinné hnojivo podporuje růst a kvalitu rostlin, stejně tak mozkový neurotrofický faktor známý jako BDNF, pocházející z početné rodiny růstových faktorů, stimuluje růst a množení mozkových buněk. To platí zejména v hipokampu, tedy v oblasti mozku, která je z velké části zodpovědná za paměť, a je nejvíce ohrožena právě stoupajícím věkem. Pravidlo je tedy jednoduché: čím více cvičíte, tím více proteinu BDNF vyrábíte. Cvičením zvyšujete srdeční tep, jakmile k tomu dojde, automaticky se zvyšuje přítok krve do mozku a tím roste bdělost, vitalita, redukuje se úzkost a dochází i k lepší relaxaci. Dnešní doba je totiž synonymem pro zahlcenost myšlenkami. Pohyb dokáže hlavu krásně pročistit a vyjasnit. Cvičením lze také zázračně přeškolit mozek například po prodělané cévní mozkové příhodě. Díky aktivitě je mozek schopen kompenzovat poškození, zlepšit pohyblivost, paměť a obnovit řeč,“ vysvětlila trenérka Brožová.
Nedostatek psychické stimulace
Stejně jako je důležité cvičit tělo, je neméně podstatné procvičovat i vaši mysl. Pokud trávíte většinu volného času na gauči a pasivně sledujete seriály místo toho, abyste aktivně zapojili mozek, můžete si tak zvyšovat riziko vzniku demence.
„Výzkum naznačuje, že udržení aktivního mozku zřejmě zvyšuje jeho vitalitu a může vystavět rezervy mozkových buněk a spojů,“ informovala doktorka Heather Snyderová, ředitelka lékařských a vědeckých činností pro Alzheimerovu asociaci.
Podle Snyderové je snadné dosáhnout těchto výhod pro mozek. „Dokončete skládačku nebo křížovku, hrajte hry, které vyžadují strategické myšlení, jako jsou šachy nebo bridž, nebo se zúčastněte výuky nějakých vzdělávacích kurzů online nebo ve škole,“ navrhuje doktorka Snyderová.
Kouření cigaret
Cigarety a cigaretový kouř obsahují více než 4700 chemických sloučenin, z nichž některé jsou vysoce toxické, varuje doktor Fillit. Nejenže jsou tak kuřáci vystaveni zvýšenému riziku mnoha různých onemocnění, hrozí jím také vyšší riziko vývoje všech druhů demence a mnohem vyšší riziko (až o 79 %) vzniku Alzheimerovy choroby.
„Přestože nikotin krátkodobě stimuluje mozkové buňky, nepatří mezi dobrá preventivní opatření, jak se v některých zdrojích uvádí,“ upozornila doktorka Myslíková.
Nedostatek spánku
Doktor Fillit poukazuje na výzkum, který spojil spánkové problémy, jako jsou nespavost a spánková apnoe, se zvýšeným rizikem Alzheimerovy nemoci. „Nedávná studie odhaduje, že 15 % případů Alzheimerovy choroby může být způsobeno spánkovými problémy.“
Jiný výzkum publikovaný v časopise Alzheimer’s & Dementia, kterého se zúčastnilo téměř 7500 žen, zjistil, že méně než šest hodin spánku v noci zvyšuje riziko demence o 36 procent. Doktor Fillit proto jako součást prevence doporučuje vybudovat si spánkovou rutinu, udržovat pravidelný spánkový režim a v případě poruch spánku, jako je spánková apnoe, neváhat s návštěvou lékaře.
Nadbytek spánku
Je přirozené, že se spánkové vzory mění podle věku. Například rodiče, kteří pečují o novorozené dítě, průměrně spí tři až čtyři hodiny za noc, zatímco lidé ve věku 60 let a starší, co nedávno odešli do důchodu, mohou v noci zvládnout i devět hodin spánku.
Ve zmíněné studii se 7500 ženami výzkumníci zjistili, že spánek delší než osm hodin za noc zvyšuje riziko demence o 35 procent. Ideální spánek by měl podle zjištění odborníků trvat 6 až 8 hodin.
Nadměrné pití alkoholu
Časté pití alkoholu může zvýšit riziko mnoha zdravotních problémů, včetně vysokého krevního tlaku, mrtvice, onemocnění jater a také demence. Podle doktora Segila může velké množství piva způsobit smršťování mozku, což vede ke ztrátě paměti v ranějším věku.
Několik studií prokázalo korelaci mezi dlouhodobým užíváním alkoholu a kognitivními problémy. Navíc roky pití alkoholu mohou vést až k neurologickému duševnímu onemocnění, které se nazývá Korsakovova psychóza.
Podle některých odborníků však alkohol nemusí být vždy jen nepřítelem. „Zajímavostí je, že látky obsažené ve víně na základě některých studií snižují nebezpečí rozvoje demence. Ony ochranné látky se jmenují flavonoidy a obsaženy jsou hlavně v červeném víně. To ale neznamená, že bychom měli začít více pít víno,“ dodala praktická lékařka Pavla Myslíková.
