Když usneme, tělo se nejprve uklidní, dech a tep zpomalí, svaly povolí a mozek si zkontroluje, že jsme v bezpečí. Poté přecházíme do fáze hlubokého spánku. Tehdy, dá se říct, se v těle spouští opravy: zotavují se svaly, regenerují orgány a imunitní systém odstraňuje škodliviny.
I proto platí, že když jsme nemocní nebo zranění, potřebujeme víc spát. Spánek pomáhá nabrat sílu a je pro zdraví i život člověka nezbytný. Dospělý potřebuje spát alespoň 7 hodin denně, děti minimálně 11 hodin. Starší lidé naopak spí méně, protože hloubka odpočinku se s věkem snižuje.
Největší mýty o usínání. Počítání oveček ani snění vám spánek nezajistí |
Spánkové cykly
Spánek probíhá v cyklech dlouhých zhruba 90 minut. Každý začíná lehkým usínáním, pokračuje hlubokým odpočinkem a končí fází REM, kdy se nám zdají sny. Právě v hluboké fázi si tělo nejvíc odpočine, zatímco v REM fázi pracuje mozek, který třídí informace, ukládá důležité zážitky a vypořádává se s emocemi.
Během noci tento vzorec obvykle projdeme čtyřikrát až pětkrát a mezi cykly je normální krátce se probudit, i když si na to obvykle nevzpomeneme. Čím déle spíme, tím delší jsou fáze REM, takže více sníme a náš mozek důkladněji zpracovává denní události.
Krátké spaní nás ochuzuje nejen fyzicky, ale i psychicky, protože zkracuje důležitou fázi zpracování emocí. Navíc kvalitu celého cyklu ovlivňuje hormon kortizol. Jeho hladina se zvyšuje při dlouhodobém stresu a on je často právě tím viníkem, že nedokážeme usnout, když jsme krátce předtím teprve ukončili mentálně náročnou práci.
Nedodržování pravidelného režimu spánku navíc narušuje biologické hodiny a zhoršuje kvalitu všech fází.
Když spánek chybí
Bez spánku to prostě nejde. Už po jedné špatné noci se cítíme unavení, podráždění a hůře se soustředíme. Klesá naše výkonnost, roste chuť na sladké a tělo se hůř brání nemocem. I obyčejné úkoly pak působí náročně a mozek pracuje pomaleji.
Občasné krátké probuzení uprostřed noci je normální, problémem ale je, když se budíme na více než půl hodiny a déle pak nemůžeme usnout. Spánek si nemůžete nabrat „do zásoby“ – nepomůže to, a navíc spát příliš dlouho také není zdravé.
Osm potravin pro lepší spánek. Pomohou ryby, mandle i kiwi |
Dlouhodobý nedostatek spánku pak zvyšuje riziko obezity, cukrovky i srdečních chorob. Mozek se přetěžuje, tělo nestihne zregenerovat a ztrácíme odolnost vůči stresu. Vysoká hladina kortizolu v krvi navíc ruší produkci růstových hormonů, které jsou zodpovědné za obnovu buněk.
Pokud dostatečně nespíme, riskujeme také pomalejší hojení a regeneraci těla po fyzické námaze nebo problémy se soustředěním a pamětí.
Zlé sny a další zvláštnostiNoční můry: nepříjemné nebo strašidelné sny. Objevují se hlavně v pozdější části noci, když mozek zpracovává silné zážitky nebo stres. Trápí častěji děti, protože mají bujnější fantazii a citlivěji reagují na emoce. Spánková paralýza: když se člověk probudí nebo usíná, ale nemůže se hýbat ani mluvit. Mozek je už vzhůru, ale tělo ještě spí. Někdy ji provázejí zrakové či sluchové halucinace. Trvá pár vteřin až minut a sama odezní. Hypnagogické trhnutí: krátký nevědomý záškub svalů, často během usínání. Vzniká při přechodu z bdělosti do spánku, kdy mozek chybně vyhodnotí uvolnění těla jako pád a spustí obrannou reakci. Je to běžné, není to nebezpečné. Fenomén falešného probuzení: člověk má dojem, že se probudil a začal běžný den, ale ve skutečnosti stále spí a sní. Může se opakovat několikrát za sebou. Lucidní snění: stav, kdy si člověk během snu uvědomí, že sní, a může do určité míry ovládat děj snu. Někteří lidé se ho cíleně učí. Explodující hlava: nepříjemný, ale neškodný jev, kdy člověk při usínání nebo probouzení vnímá náhlý hlasitý zvuk (jako výbuch nebo rána), přestože ve skutečnosti žádný nenastal. Spánkový myoklonus: série rytmických záškubů svalů během spánku, někdy zaměňovaný s hypnagogickým trhnutím, ale opakuje se pravidelněji a i během hlubšího spánku. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
