Pohled do záchodové mísy možná nepatří k nejpříjemnějším ranním rituálům, čas od času se ale vyplatí. Ne proto, abychom podle barvy nebo tvaru stolice sami určovali diagnózu, ale abychom věděli, co je pro naše tělo běžné, a dokázali zaznamenat výraznější změnu.
Právě ta totiž může být podstatnější než to, jestli naše stolice přesně odpovídá představám o té „ideální“.
„Vzhled stolice je velmi individuální, determinovaný složením střevní mikrobioty, dietou a obsahem žlučových barviv,“ vysvětluje Milan Lukáš, gastroenterolog a člen výboru České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.
Zdravá stolice bývá podle něj zpravidla hnědá a formovaná. Neexistuje ale jeden vzhled ani jedna frekvence vyprazdňování, které by museli splňovat všichni zdraví lidé.
Sedm typů stolice podle Bristolské škály Typ 1 – tvrdé kuličky Typ 2 – hrudkovitý válec Typ 3 – válec s prasklinami Typ 4 – hladký válec Typ 5 – měkké kousky Typ 6 – kašovitá stolice Typ 7 – vodnatá stolice Za optimální jsou zpravidla považovány typy 3 a 4. Typy 1 a 2 ukazují na zácpu, zatímco typy 6 a 7 odpovídají průjmovité až vodnaté stolici. |
Důležitější než samotná barva je náhlá změna
Barva stolice dokáže člověka snadno vyděsit. Milan Lukáš ale upozorňuje, že samotný vzhled vypovídá o zdravotním stavu méně, než si často myslíme.
„Samotný vzhled a barva stolice napovídá o zdravotním stavu velmi málo. Důležitější je změna barvy a konzistence, ta může svědčit o zánětlivém, infekčním nebo nádorovém onemocnění. Nejčastěji však odráží dietní chybu, respektive změnu v dietě,“ říká gastroenterolog.
Pokud tedy člověk jeden den objeví nezvyklou barvu stolice, měl by si nejprve vzpomenout, co během předchozího dne či dvou jedl a pil. Červená řepa, listová zelenina, potravinářská barviva, některé léky a doplňky stravy dokážou vzhled stolice výrazně změnit.
Jednorázová změna bez dalších potíží proto většinou není důvodem k panice.
Nebezpečné mýty o rakovině tlustého střeva, kterým byste neměli věřit |
Černá stolice patří mezi největší varování
Existují ale barvy, které si zaslouží větší pozornost. Jednou z nich je černá.
„Černá stolice může být projevem krvácení do trávicího traktu a černé zbarvení je dáno natrávením krevního barviva bakteriemi,“ vysvětluje Lukáš.
Ani černá stolice ovšem automaticky neznamená krvácení. Zbarvit ji mohou například přípravky obsahující železo, některé potraviny, pochutiny či nápoje s vysokým obsahem barviv.
Jak poznat, že černá stolice může znamenat krvácení
První otázkou by podle gastroenterologa mělo být právě to, co člověk v předchozích dnech konzumoval. Při krvácení se navíc mohou přidat další příznaky.
„Při krvácení do trávicího traktu jsou přítomny celkové symptomy slabosti, dušnosti, vyčerpání nebo bolesti břicha. Stolice má charakteristický nasládlý pach, je měkká, někdy do červena zbarvená,“ popisuje Milan Lukáš.
Bolesti břicha, průjem nebo zácpa? Možná za to může dráždivý tračník |
Viditelnou krev ve stolici bychom rovněž neměli dlouhodobě přehlížet. Jasně červená krev může pocházet například z hemoroidů nebo drobné trhliny v oblasti konečníku, příčin krvácení však existuje víc.
Žlutá, šedá nebo mastná stolice. Co může znamenat
Pozornost může vzbudit také stolice nápadně světlá, šedá, žlutá nebo mastná. Ani v tomto případě ale nelze stanovit diagnózu pouze podle jejího vzhledu.
„Nejčastější příčinou je dysbióza, tedy změna složení střevních mikrobů,“ říká Lukáš.
Opakovaně mastná či šedá stolice však podle něj může být také projevem poruchy trávení a vstřebávání tuků. Objevovat se může například u celiakie, chronického zánětu nebo onemocnění slinivky břišní.
Nápadná bývá především stolice, která je mastná, výrazně zapáchá a špatně se splachuje. Jiný mechanismus může stát za žlutou a řídkou stolicí.
„Žlutá, často tekutá stolice je způsobená velkým obsahem žluči a žlučových kyselin ve střevním obsahu. Může to být přechodná věc při průjmovitých stavech nebo infekcích, jindy je to setrvalý stav, jako je tomu u některých osob po operaci žlučníku nebo tenkého střeva,“ vysvětluje gastroenterolog.
Operace a vyšetření
Sledovat další díly na iDNES.tvCo může napovědět barva stolice
Hnědá: Nejběžnější fyziologická barva. Odstín může být světlejší i tmavší.
Zelená: Často souvisí s jídelníčkem nebo rychlejším průchodem střevem, například při průjmu.
Červená: Může ji způsobit jídlo, například červená řepa či barviva. Jasně červená krev však může znamenat krvácení z dolní části trávicího traktu.
Černá: Mohou ji způsobit například přípravky se železem nebo některé potraviny, ale také krvácení do trávicího traktu.
Žlutá a mastná: Při opakovaném výskytu může souviset s horším trávením nebo vstřebáváním tuků. Řídká žlutá stolice může obsahovat větší množství žlučových kyselin.
Nápadně světlá až šedá: Pokud přetrvává, zaslouží si pozornost, zejména pokud se současně objeví další obtíže.
Tužkovitá stolice a rakovina? Podle lékaře spíš mýtus
Velmi rozšířená je představa, že nápadně tenká, stužkovitá či „tužkovitá“ stolice patří mezi typické příznaky rakoviny tlustého střeva. Milan Lukáš je v tomto ohledu uklidňující. „Podle mého názoru je to mýtus,“ říká.
Pět chyb, kterými na toaletě škodíte svému zdraví. Možná je děláte i vy |
Tenký tvar stolice podle něj souvisí především se zvýšeným napětím svaloviny konečníku a esovité kličky tlustého střeva, kde stolice získává svou výslednou podobu.
„Nejčastějším důvodem je psychický stres nebo funkční porucha trávicí trubice,“ vysvětluje.
To však neznamená, že je vhodné každou dlouhodobou změnu ignorovat. Rozhodující jsou opět další příznaky.
„Jestliže jsou k tomu ještě jiné symptomy, jako jsou bolesti břicha nebo krvácení ve stolici, pak je samozřejmě návštěva lékaře nutná,“ dodává.
Jednou denně není jediná norma
Podobné mýty panují také kolem toho, kolikrát bychom měli chodit na velkou. Často se za ideální považuje jedna stolice denně. Podle Milana Lukáše ale lidské tělo žádnou takto přesnou normu nezná.
„Zpravidla se zdravý člověk vyprazdňuje jednou denně, ale je to opět velmi individuální,“ říká.
Někteří lidé se podle něj vyprazdňují dvakrát denně, a přesto mohou mít pocit nedokonalého vyprázdnění. Jiní chodí na toaletu pouze dvakrát až třikrát týdně, a žádné obtíže nemají.
„Neexistuje žádná šablona, do které se všichni vejdou,“ zdůrazňuje gastroenterolog.
Mnohem podstatnější je tedy znát vlastní běžný rytmus. Pokud někdo chodí dlouhodobě na stolici obden a nemá žádné obtíže, nemusí jít o problém jen proto, že jiný člověk se vyprazdňuje každé ráno.
Když stolice plave, nemusí to znamenat vůbec nic
Ani to, zda stolice klesne ke dnu, nebo zůstane na hladině, samo o sobě neurčuje, zda je naše trávení zdravé. Plovoucí stolice může obsahovat víc plynu a bez dalších změn zpravidla není důvodem k obavám.
Jiná situace nastává, pokud je současně dlouhodobě mastná, objemná, výrazně zapáchá a špatně se splachuje. V takovém případě může být jednou z možných příčin zhoršené trávení či vstřebávání tuků.
Ani zápach stolice sám o sobě není spolehlivým diagnostickým vodítkem. Výrazně ho totiž ovlivňuje složení stravy.
Když střeva volají o pomoc. Jak poznat narušený mikrobiom a napravit trávení |
Kdy počkat a kdy už jít k lékaři
Jedna neobvyklá stolice po víkendu plném jiného jídla tedy většinou není důvodem běžet do ordinace.
„Zpravidla není potřeba ihned navštívit lékaře, ale upravit dietu a životní styl,“ říká Lukáš.
Jsou ale situace, při kterých čekat není vhodné. Rychlou konzultaci podle něj vyžaduje například větší krvácení do stolice, silný průjem spojený s dehydratací nebo celkové projevy slabosti a vyčerpání. Pozornost si zaslouží také změna, která neodezní.
„Každá déle trvající změna ve vyprazdňování s ohledem na frekvenci, konzistenci, barvu a přítomnost příměsí, jako je krev a hlen, si zaslouží návštěvu lékaře a přinejmenším konzultaci,“ uzavírá lékař Milan Lukáš.
Pět změn, které není dobré ignorovatKrev ve stolici – zvláště pokud se krvácení opakuje nebo je větší. Černá stolice bez zjevného vysvětlení – zejména pokud je měkká až dehtovitá a přidává se slabost, dušnost, vyčerpání či bolest břicha. Dlouhodobá změna vyprazdňování – nová změna frekvence, konzistence nebo barvy, která neodezní. Opakovaně mastná a obtížně splachovatelná stolice – může souviset s poruchou trávení či vstřebávání tuků. Změna stolice spolu s dalšími příznaky – zejména s bolestmi břicha, krvácením, výraznou slabostí nebo dalšími celkovými obtížemi. |
