Odlehčete svému tělu. Nahraďte lepek třeba batáty a amarantem

Že není rohlík jako brambora, všichni víme. V obou případech se jedná o sacharid. Lepek v housce ale nemá vždy blahý vliv na tělo, lidí s intolerancí k lepku je přitom dost. Jeho nahrazení není složité a přitom vám může významně zkvalitnit život.

Ne, pečivu s lepkem je lepší se vyhnout i po vydatném běhu. | foto: Profimedia.cz

Proč omezit konzumaci obilovin s obsahem lepku a co jíst místo nich

Většina sportovců tuší, že po zátěži je výhodné sníst určitou dávku sacharidů a doplnit tak glykogen ve svalech.

Mnozí to řeší zvýšenou konzumací sladkostí, což je ta nehorší varianta. K diabetu či rakovině se může dopracovat i sportovec. Nemluvím zde o lžičce medu denně, ale o průmyslově zpracovaných sladkostech (sušenky, tyčinky) na „každodenním talíři“, které vedou k poškozování zdraví.

Sportovcům se často radí jíst větší množství komplexních sacharidů, tedy pomaleji se rozkládajících škrobů, konkrétně se doporučují těstoviny, rýže, brambory, celozrnný chléb a podobně. Rada je to oprávněná, ale je spojená s dvěma problémy: se zvýšenou konzumací lepku a většinou i nadbytečným příjmem sacharidů.

Problém číslo 1: lepek

Kolem lepku je poslední dobou hodně povyku. Jenže oprávněně. Tato bílkovina, obsažená především v pšenici (ječmen, žito, oves obsahují podobnou bílkovinu, ale v menším množství), dokáže v našem těle napáchat mnoho škody. Samozřejmě záleží na celkovém stavu našeho organizmu a individuální citlivosti na lepek.

Co může lepek způsobovat v našem těle

Konzumace lepku zvyšuje propustnost našich střev pro látky, které by jinak do krve přes střevní stěnu neprošly: části potravy, bakterie, toxické látky. Jaké mohou být následky?

· větší riziko rozvoje autoimunitních onemocnění (celiakie, roztroušená skleróza, zánětlivá střevní onemocnění - Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, autoimunitní zánět štítné žlázy a další)

· ovlivnění činnosti nervové soustavy i mozku

· lepek brání vlastní tvorbě antioxidantů a tím nabourává imunitu - antioxidanty, které si naše tělo tvoří samo, přitom patří mezi nejsilnější

· častá únava, pomalejší regenerace sil, méně energie

Jako bývalá běžkyně vím moc dobře, jak výše zmíněné problémy dokážou ztížit tréninkový proces či ohrozit důležitý závod. Běžec, a vlastně každý sportovec, by měl dbát na co nejlepší imunitu. Dobrá imunita se totiž rovná dobré zdraví, rychlejší regeneraci a možnost absolvovat těžší tréninky. O tom, jak dokážou střevní problémy „potěšit“ během tréninku či závodu, asi ani nemusím psát.

Další informace o lepku

· dříve bylo lepku v pšenici několikanásobně méně, s postupem času stoupá také jeho agresivita

· ve spojení s dalšími problematickými látkami ve stravě, vodě a ovzduší se zvýrazňuje negativní vliv lepku na naše zdraví, proto dříve tolik nevadilo jíst pšeničný chléb, tak jako to vadí dnes

· když už chcete jíst chléb, tak kváskový (ne z droždí), bezlepkový (a bez většího podílu kukuřičné mouky) a nemít ho jako základ stravy

Jaké jsou tedy lepší zdroje sacharidů než obiloviny s obsahem lepku:

ovoce a zelenina, batáty, brambory, případně quinoa, amarant, jáhly, pohanka, rýže

Problém číslo 2: moc sacharidů

Sacharidů může sportovec přijímat více než nesportující člověk, ale ani on by to neměl přehánět a hlavně by si měl vybírat vhodné zdroje (viz výše).

Ze zdravotního i energetického hlediska je výhodnější přidat do stravy více zdravého tuku. Patří sem hlavně mastné kyseliny DHA a EPA (omega-3) obsažené v mořských živočiších, kokosovém tuku (výborný zdroj rychlé energie), bio-másle, avokádu, žloutku od slepic z volného výběhu (ne z velkochovu), přirozeně neodtučněných potravinách, ořeších a semíncích.

Srdce, ledviny, svaly i náš mozek potřebují dostatek tuku pro správné fungování. Není pravda, že energii získáme pouze ze sacharidů (glukózy), těch nám stačí v případě, že jíme dostatek tuku, jen málo. Všechno je pak jednoduší – udržet si dlouhodobě více energie, štíhlost i dobrý zdravotní stav.

Každý jsme jiný

Důležité je si uvědomit, že mezi lidmi jsou rozdíly, někdo může jíst více sacharidů, jiný potřebuje více tuků a těžších (živočišných) bílkovin, protože sacharidy spálí příliš rychle a má brzy hlad. Určitě je potřeba si to vyzkoušet a přizpůsobit stravu svému tréninku a životnímu stylu.

Lepek neprospívá nikomu, ale jsou lidé, kteří na něj mají zvýšenou citlivost (intoleranci). Z našich klientů má více než třetina zvýšenou citlivost na lepek nebo jiné pšeničné bílkoviny. Americký neurochirurg Perlmutter uvádí podobné informace, podle něj má zvýšenou citlivost na lepek až 30 procent západní populace. Navíc je u člověka s intolerancí na lepek přibližně poloviční nebezpečí intolerance na mléko. Extrémním projevem citlivosti na lepek je celiakie.

Vyloučení lepku ze stravy nebo alespoň jeho výrazné snížení je skvělou součástí prevence civilizačních nemocí. Jestli už máte zdravotní problémy, neváhejte a lepek vynechejte. Je to na vaší osobní odpovědnosti, protože u nás zatím není mnoho lékařů, kteří by si důležitost tohoto kroku uvědomovali. Situace se ale každý rok zlepšuje.

Příznaky intolerance k lepku

Odhaduje se, že intoleranci na lepek má 10 až 20 procent obyvatel Česka. Dost možná je to procento ještě vyšší. Většina těchto lidí nemá intoleranci diagnostikovanou a své zdravotní problémy si s jídlem vůbec nespojují.

Máte-li některý z následujících příznaků, mohlo by to být znamení, že jste intolerantní na lepek:

1. Trávicí problémy jako je nadýmání, průjem nebo zácpa
2. Keratosis pilaris („husí kůže“ na zadní straně paží) – pokud lepek poškozuje střeva, dochází k sekundární malabsorpci, což vede k tomu, že se mastné kyseliny a vitamin A nevstřebávají správně
3. Pocit únavy po jídle, které obsahuje lepek
4. Diagnóza autoimunitního onemocnění, jako je Hashimotova tyreoiditida (zánět štítné žlázy), revmatoidní artritida, ulcerózní kolitida, lupus, psoriáza (lupénka), sklerodermie, roztroušená skleróza
5. Neurologické příznaky, jako jsou závratě nebo pocit nerovnováhy
6. Hormonální nerovnováha jako je PMS, syndrom polycystických ovárií nebo „nevysvětlitelná“ neplodnost
7. Migrény
8. Diagnostika chronické únavy a fibromyalgie
9. Záněty, otoky, bolest kloubů – na prstech, kolenou, na bocích
10. Emoční problémy, jako je úzkost, deprese, změny nálad, poruchy pozornosti, hyperaktivita

Anna Jermářová

Anna Jermářová je specialistkou na výživu, která je spolu se zdravým pohybem její dlouholetou vášní a oblastí zájmu. Vystudovala potravinářství na vysoké škole a posléze nutriční terapii. Propaguje komplexní přístup ke zdraví a svá doporučení zakládá na nových vědeckých poznatcích a vlastních zkušenostech.