Chodim pravidelne (5x tydne sviznym krokem) 1 hodinu a nekdy i dyl, moje vaha je stale stejna, ale to asi proto, ze nemam zadnou nadvahu. Chodim uz 2 1/2 roku, proslapu 2 tenisky do roka. Chodit jsem zacala kvuli silenym bolestem v krizich. Zacatky byly ale strasne, snad kazdych 200 metru jsem si musela drepnout, tak me to tenkrat strasne bolelo, ze jsem nevydrzela po par minutach chuze ani stat, rezalo me to silene a musela jsem si capnout, jedine tak se me ulevilo. Ale pomalinky se to lepsilo kazdym dnem. Bolesti uplne odesly asi po 6 mesicich (tehdy jsem chodila kazdy den, tedy 7 dnu v tydnu). 

Pravidelnou chuzi vrele doporucuji.

Kde jsou všichni ti chodci, běžci atd? Stačí se vzdálit pár km od sídliště a nikde nejsou žádní vidět. Když jsem šel minulý víkend pěšky z Rožnova na Radhošť, potkal jsem cestou cca 3 lidi. Ale z Radhoště na Pustevny to byl hotový Václavák. Všichni si zkrátka vyvezou zadek nahoru, projdou se pár km po hřebeni a "podívej mámo, jací jsme sportovci".

no jo , komu by se chtelo do kopce

CHODÍM DENNĚ Z PRÁCE 3KM ZA 20MIN.CCA 1 ROK.UDRŽUJI SI KONDICI.

a zpíváš při tom Heleno?

Článek o hubnutí, samá slova energetickém výdeji, ani jedno však o energetickém příjmu! Nežrat! - je to sice zjednodušující, ale to je ten základ! Chcete-li to slušněji: jíst zdravě a přiměřeně výdeji. Když jsem začínal běhat, myslel jsem si, že (jako vedlejší příjemný produkt této činnosti) také zhubnu. Nikoliv. Šel jsem s hmotností ještě mírně nahoru. Ale vzhledem k tomu, že svaly jsou těžší než tuky, žádný smutek z více kil, naopak. Jsou tam (doufám), kde mají být, a jsou ve formě, na kterou se dá (doufám) koukat. Navíc mi tak nějak samovolně přestaly chutnat takové zrůdnosti jako saláty (nikoliv zeleninové), uzeniny, brambůrky, atd. atd.

Závěr? Kašlete na "tréninky", choďte si (rychle), běhejte si (pomalu) - a jezte normálně!

Kdyby to bylo takhle jednoduché, byl by celý svět plný štíhlých lidí.

O hodně větší problém pro lidi je motivace a disciplína, než co jak dělat.

Ještě na to vyšetřit čas. Teď jsem rád, když se 3x týdně dokážu na cca 1-1.5h proběhnout, případně se projedu na kole. Ale to až hlouběji večer, po práci.

Osobně chodím do práce a z ní... MHD, která nejede zrovna přímou trasou, mi cesta trvá cca 35 minut, pěšky zhruba 45 minut... Mám tedy štěstí, že moje trasa z většiny vede klidnějšími oblastmi s nižším provozem a navíc má vyhovující profil, jak z domova tak i z práce začínám vcelku výrazným klesáním, následuje poměrně dlouhá rovina a končím značným stoupáním, beru to celé hodně ostrým tempem, pak vydýchání a protažení... Celkově denně investuji zhruba 20 minut času navíc oproti MHD a za to mám cca 2x45 minut chůze...

Sakra, ta chůze je teda věda! A těch chyb, co při ní člověk může udělat! Já mám takový strach, že tu chůzi provedu špatně, že raději zůstanu ležet.

Já chodím skoro každý den cca 30 - 40 minut (cca 3 - 4 km) a za cca půl roku jsem shodil 10 kg... Navíc je to skvělý způsob, jak si vyčistit hlavu 

já chodím každý den cca 10 km a nezhubla jsem ani kilo

Chodim, mesicne kolem 200 km a funguje to paradne. Ted mam o cca 8 kilo mene a citim se lepe. Me postrehy k chuzi a tipy na vylety pisu na http://www.200km.cz.

Všechny tyhle tipy mi přijdou, že se jen máme pohybovat jako v době, kdy ještě nebyla motorizace a automatizace, tedy blíže k tomu, jak to s námi příroda zamýšlela. To už jsem viděl poučky:

Choďte často a dlouho - dřív se chodilo denně a větší vzdálenosti, 10 km žádná míra, překvapivě lidské tělo se nevyvíjelo pro jízdu v autě.

Jezte zdravě, zeleninu, ryby...  - co jiného, asi není úplně přirozené jíst různé separáty a friťákové tuky co mají s jídlem pramálo společného

Člověk se má spotit 2x denně - běžná věc dříve, lov, práce na poli atd. Dnes sportovní aktivitou.

Nejzdravější je různorodý pohyb během celého dne: Ano překvapivě příroda nepočítala s člověkem jako něčím co 8h a více sedí na jedné židli v kanceláři

Pro správnou tvorbu vitamínu D je třeba být venku alespoň 2 hodiny: Dříve se dávaly tabletky jen kojencům, dnes tento vitamín chybí řadě lidí, jako by člověk nebyl stvořen pro věčný život v budovách 

Takže jednoduché pravidlo je žít trochu více přirozeně

Pro tlouštíky z měst (ano, jako jsem já) chodících hlavně po betonu a podobném zkušenost: nepodceňte obuv - odpružené, měkké paty. Původní outdoor boty a obyč tenisky mě stály po pár měsících zbytečné bolesti kloubů, po koupi bot s pořádně odpruženou patou to do týdne přešlo a chodím dál.

Chození přes paty při nadváze po tvrdém povrchu si žádá svoje...