Chrápání je normální aneb největší mýty o spánku

  3:06aktualizováno  3:06
Staří lidé potřebují spát mnohem méně. Jestliže nemáte čas spát přes týden, můžete si to vynahradit o víkendu. Čím víc budete spát, tím méně budete unaveni. Znáte největší mýty o spánku?
Pokud se cítíte unaveni i po devíti hodinách spánku, je nutné navštívit odborníka. (Ilustrační fotografie.)

Pokud se cítíte unaveni i po devíti hodinách spánku, je nutné navštívit odborníka. (Ilustrační fotografie.) | foto: Profimedia.cz

Spánek znají všichni obratlovci a lidé v něm stráví přibližně třetinu života. I když Napoleon údajně spal pět hodin denně, Thomas Alva Edison dokonce jen čtyři a novorozenec prospí kolem osmnácti hodin, průměrný člověk potřebuje spát sedm až devět hodin denně. Představujeme vám největší mýty, které se spánkem souvisí:

Mýtus: Chrápání je normální

I když je, vzhledem k četnosti výskytu, pravděpodobné, že se ve vašem okolí vyskytuje minimálně jeden chrápající člověk, neznamená to, že by bylo chrápání normální. Téměř vždy jde o symptom nějakého zdravotního problému. Typické je chrápání v době, kdy člověk trpí neprůchodností nosu a je nucen dýchat ústy.

Chrápání může být ale i symptomem závažné poruchy spánku jménem apnea. Podle výzkumu provedeného na univerzitě v Budapešti, kterého se zúčastnilo téměř třináct tisíc lidí, dokonce vede ke zvýšenému riziku infarktu a mozkové mrtvice.

Při chrápání totiž dochází ke krátkým zástavám dechu, které jsou spojené s vysokým krevním tlakem a rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Podle autora výzkumu Istvana Musciho mají chrápající lidé o čtyřiatřicet procent větší šanci, že dostanou srdeční záchvat a o sedmašedesát procent je vyšší riziko mozkové mrtvice.

Mýtus: Ve spánku náš organismus nic nedělá

Je sice pravda, že ve spánku se mnohé tělesné procesy zpomalí (klesá tělesná teplota, dechová frekvence, klesá krevní tlak...), ale rozhodně se nedá říct, že by při něm lidské tělo vypnulo a nedělalo nic.

Ve spánku tělo opravuje a obnovuje buňky a dochází k vytváření nových neuronových spojů v mozku (ve spánku se například ukládají vzpomínky do dlouhodobé paměti). Pro regeneraci nervových a dalších buněk je podstatná fáze hlubokého spánku, kdežto ve fázi mělkého spánku pracuje spíše naše psychika, která zpracovává události prožité během dne.

Spánek zlepšuje koncentraci, posiluje imunitní systém, zmenšuje poškození pleti a působí jako prevence před kardiovaskulárním onemocněním. Navíc ve tmě dochází k největší produkci hormonu melatoninu, který má na naše zdraví řadu pozitivních dopadů. Podle výzkumu, jehož závěry byly v roce 1990 publikovány v magazínu The International Journal of Neuroscience, ochraňuje melatonin například buňky před působením volným radikálů a zpomaluje jejich stárnutí.

Mýtus: Spánek navíc odstraní únavu

Pokud se domníváte, že čím více budete spát, tím méně budete unaveni, jste na omylu. Zdravému dospělému člověku by mělo stačit sedm až devět hodin spánku denně. Jestliže se i poté cítíte vyčerpáni, měli byste začít pátrat po jiné příčině své únavy. Mnohem důležitější než kvantita spánku je totiž jeho kvalita.

Pokud trpíte onemocněním, které kvalitu vašeho spánku snižuje (například poruchy spánku), prodloužení doby, po kterou budete spát, vám nepomůže a budete se cítit stejně unaveni.

Podle výzkumu provedeného na University of British Columbia dokonce lidé, kteří spí pravidelně více než osm hodin denně, trpí více depresí, diabetem a umírají dříve než méně náruživí spáči. Autoři výzkumu však upozorňují na to, že není jasné, zda je nadměrný spánek příčinou zvýšeného výskytu onemocnění, nebo naopak.

Mýtus: Staří lidé téměř potřebují méně spát

Existuje obecně vžité přesvědčení, že starší lidé potřebují spát mnohem méně než ostatní. Nicméně podle odborníků jde o nesmysl. Staří lidé potřebují spát sedm až devět hodin stejně jako většina mladých lidí.

Podle studie provedené letos na Portland State University v Oregonu, které se zúčastnilo víc než patnáct tisíc seniorů starších pětašedesáti let, dvě třetiny seniorů spí denně v průměru sedm a půl hodiny. Noční spánek je sice častěji přerušovaný, ale o to častěji si starší lidé zdřímnou v průběhu dne.

Studie dokonce ukázala, že kvalita spánku zdravých seniorů je stejná jako u mladých lidí. Nemoci jsou přitom hlavním faktorem, který se negativně odráží na množství i kvalitě spánku.

Mýtus: Spánkový deficit můžete dohnat o víkendu

Pokud celý týden ponocujete a utěšujete se tím, že to o víkendu naspíte, ohrožujete tím své zdraví. Podle statistik spí ve všední den, respektive noc, třetina obyvatel západních zemí méně než šest hodin.

Přičemž podle údajů Harvard Medical School je reakční doba lidí, kteří spí denně méně než šest hodin po dobu dvou týdnů, desetkrát horší. Krátkodobá spánková deprivace vede mimo to i k zhoršenému vidění, zapomínání a snížené koncentraci. Mezi následky dlouhodobé spánkové deprivace patří obezita, inzulínová rezistence, nebo kardiovaskulární onemocnění.

Na University of Chicago provedli vědci na začátku letošního roku výzkum, jehož závěry citoval mimo jiné USA Today. Vědci při něm zjistili, že oklamání organismu je v případě spánku prakticky nemožné. Střídání krátké a dlouhé doby spánku představuje pro organismu obrovskou zátěž a tělo se mu není schopno přizpůsobit ze dne na den.

Navíc k tomu, aby se člověk vzpamatoval z následků spánkového deficitu, je potřeba mnohem delší doba než dva dny. Pokud vám leží na srdci vaše zdraví, měli byste každý den spát přibližně stejnou dobu, tedy sedm až devět hodin.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Jsme s jedním partnerem a společně s ním máme sex, říkají dvojčata

Anna a Lucy DeCinqueovy

Sestry Anna a Lucy DeCinque (33) se považují za nejvíce identická dvojčata na světě. Absolvovaly plastické operace, aby...

Sympatický kamioňák Zdeněk z Výměny manželek přišel o nohy při nehodě

Rodina z Přelovice nesnáší nudu a neustále něco podniká. Zdeněk ve volném čase...

Život si s osudem akční rodiny z Přelovic krutě zahrál. Tatínkovi Zdeňkovi museli po těžké autonehodě amputovat obě...

Jsem těhotná, oznámila v průběhu Výměny manželek jedna z nich

Výměna manželek

Vztah Aleny a Tondy, kteří mají tříletou dceru, trpí nejen nedostatkem peněz, ale především konflikty s tchyní a...

Závislost na jídle mě málem zabila, říká morbidně obézní žena

Morbidně obézní žena měla před operací žaludku téměř tři sta kilogramů.

S obezitou bojovala Američanka Lacey Hodderová už jako dítě a v devětadvaceti letech měla téměř tři sta kilogramů. Když...

Zemřel legendární německý návrhář Karl Lagerfeld

Karl Lagerfeld (21. ledna 2014)

Kreativní ředitel módního domu Chanel Karl Lagerfeld zemřel v noci na 19. února po těžké nemoci ve svých 85 letech,...

Další z rubriky

Skoncovat s kouřením hned? Novoroční předsevzetí berou často za své

Kromě nového designu se iQOS 3 vyrábí v různých barevných mutacích.

Pět procent Češek, které si dají novoroční předsevzetí, chce ze dne na den skoncovat s kouřením. Jenže už po prvním...

Od řídnutí kostí po roztroušenou sklerózu. Nemoci, které útočí na ženy

žena nemoc postel léky

Vlivem genetiky, evoluce, ale třeba také hormonální léčby potkávají ženy specifické neduhy. Mezi typicky ženské nemoci...

Léky zapíjejte osmi loky vody. Alkohol, káva a sycené nápoje jsou tabu

léky voda pacient medikace

Nezáleží jen na tom, zda svou medicínu užíváte ve správný čas a v předepsaném množství. Její účinnost i vaše zdraví...

Najdete na iDNES.cz