Cestovní průjem není náhoda. Těmto chybám se na dovolené vyhněte

Víte, že nejčastějším onemocněním lidí, kteří cestují do zahraničí, ale i mnoha těch, kteří tráví letní volno v Česku, je obyčejný průjem? Přitom vůbec není těžké se mu vyhnout. Poradíme vám, jak na to.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jak poznáte cestovní průjem? Ohlásí se velmi rychle, na začátku ovšem není jasné, jaký bude jeho průběh a doba trvání. Čtyři a více řídkých stolic za den se ještě nepovažují za cestovní průjem, pokud je nedoprovází alespoň jeden z dalších příznaků střevního onemocnění (nevolnost, zvracení, horečka, křeče v břiše, bolesti břicha, nutkání na stolici, příměs hlenu a krve ve stolici).

Tyto rozdílné příznaky závisí na původci. Problémy se zažíváním totiž mohou být i důsledkem stresu, změnou časového pásma, nepravidelnosti stravy nebo nezvyklými jídly. Takové průjmy mají lehčí průběh a dají se rychle léčit.

Probiotika a prebiotika: Jaký je rozdíl a proč fungují nejlépe společně?

Kdo za to může

Nejčastější jsou průjmy bakteriální (až 80 procent). K přenosu bakteriální střevní infekce dochází obvykle kontaminovanou vodou a potravinami omývanými touto vodou. Vzácněji vzniká infekční průjem přenosem mezi lidmi či od zvířat.

Rizikovými potravinami jsou potraviny málo tepelně zpracované (maso, paštiky), syrové ovoce, zelenina a saláty, plody moře, mléko a mléčné výrobky (sýry, zmrzlina).

Máte málo vlákniny? Těchto 30 potravin se vyplatí zařadit do jídelníčku

Stačí opatrnost

K tomu, abychom se drtivé většině střevních infekcí vyhnuli, stačí několik jednoduchých opatření, která je však potřeba striktně dodržovat a nespoléhat na to, že pro jednou se nic nestane. Na co si dát pozor především?

1. Nekupovat jídlo od pouličních prodejců nebo na trzích.
2. Ovoce či zeleninu omývat balenou vodou.
3. Jídlo, které prošlo varem a je servírováno ještě teplé, je spolehlivější než švédské stoly s dlouhodobě přihřívanými jídly.
4. Méně rizikové jsou konzervy a pečivo, případně ovoce a ořechy, které lze oloupat.
5. Nutné je i dodržování všech hygienických pravidel, zejména časté mytí rukou.
6. Pijte pokud možno jen balené vody a používejte je i na čištění zubů. Z dalších nápojů se osvědčuje lahvové pivo, víno, káva a čaj.
7. Pamatujte, že ovocné džusy bývají ředěny užitkovou vodou, což se může stát také u vína a alkoholu.
8. Vystavení vody teplotě mrazu rozhodně nezničí původce průjmu, led proto představuje stejné nebezpečí jako voda z neznámého zdroje.

Pozor na zácpu

Které další trávicí potíže nám v období dovolených nejvíce hrozí? Hned za průjmem následuje jeho pravý opak – zácpa. Zácpu ovšem nezpůsobuje žádná bakterie ani virus. Většinou si ji přivodíme sami, i když možná nevědomky.

Krátkodobá zácpa může být spojena například se stresem z nového prostředí. Po příjezdu na dovolenou má mnoho lidí problémy s vyprazdňováním. Na vině je zejména nervozita a napětí, někdy také nepříjemné pocity, za které může nedostatečná hygiena toalet v hotelech či na cestách.

Přirozený způsob, jak podpořit činnost střev, je obohacení jídelníčků o několik porcí ovoce a zeleniny denně, výměna bílého pečiva za celozrnné a pravidelná pohybová aktivita. Krátkodobě si lze vypomoci také projímadly, pozor ale na jejich nadužívání. Vždy je třeba řídit se pokyny z příbalového letáku.

Jak dlouho trvá?

Když už vás cestovní průjem potká, je téměř nemožné se dopátrat příčiny. Inkubační doba cestovního průjmu totiž závisí hlavně na původci. Dobře známé příznaky se razantně objeví nejčastěji v rozmezí dvou až sedmi dnů po příjezdu do zahraničí, ale může to být i dva týdny po nákaze.

Doba trvání průjmu se obvykle pohybuje mezi třemi až pěti dny, jen u těžších případů (zejména u nemocných a oslabených jedinců nebo malých dětí) může být průběh delší.

Většinou pomůže samoléčba

Odborníci doporučují samoléčení – jednak proto, že onemocnění mnohdy není tak těžké, aby byla nutná návštěva lékaře, a jednak proto, že v některých oblastech není lékařská péče dostupná.

Protiprůjmové léky by proto měly být nedílnou součástí každé cestovatelské lékárničky, ať už se chystáte strávit dovolenou na hotelové pláži v Egyptě nebo s batohem na zádech na Lipně.

Správná samoléčba by měla zahrnovat dostatečné zavodnění (u dospělých alespoň tři až čtyři litry tekutin denně), dietu s omezením tuků a použití protiprůjmových léků. Náhradu ztracených tekutin a minerálů lze zajistit požíváním velkého množství tekutin (sladký čaj, minerální vody, polévky, iontové nápoje).

Co vaše trávení vypovídá o zdraví střev. Signály, které byste neměli ignorovat

Především u ohrožených jedinců je potřeba po malých dávkách podávat rehydratační roztok (lze koupit v lékárně) s obsahem solí, bikarbonátu a glukózy.

Rada navíc: Návštěva lékaře se doporučuje v případě, že volně prodejné léky nezabírají ani po dvou dnech nebo má-li onemocnění těžký průběh s trvajícími horečkami, krví ve stolici, bolestmi břicha nebo hojným zvracením. Zásah odborníka je nutný v případě poruch vědomí a vážných příznaků dehydratace (oschlé sliznice, zapadlé oči, malý výdej moči).

I nadýmání dokáže potrápit

Nevolnost, pocit plnosti, bolest a nafouklé břicho – to vše jsou příznaky zmnožení plynu ve střevě. Plyn se částečně absorbuje, někdy však odchází z těla ven. Následky jsou nepříjemné a občas i společensky trapné. Nadměrná plynatost neboli meteorismus je způsobena obsahem plynů v trávicím traktu, které rozpínají trávicí trubici. Bývá vyvolána konzumací potravin, které obsahují zkvasitelné sacharidy. Do této skupiny patří například fazole, čočka, cibule, kapusta, banány, ale i jablka. Příčinou však může být také alergie na některý druh potravin či narušená střevní mikroflóra.

Obvykle pomůže úprava jídelníčku a pečlivé žvýkání jídla. Příznivý vliv má také pravidelný pohyb a celková zdravá životospráva. Střevní mikroflóru je vhodné podpořit konzumací živých jogurtů či doplňků stravy s obsahem probiotik a prebiotik.

Článek vyšel v červnovém vydání časopisu Zdraví.