Například na revmatoidní artritidu se v Česku léčí moderními biologickými léky jen tisícovka pacientů. V Řecku, které má podobné ekonomické možnosti, je jich čtyřikrát víc. Podobné je to i u jiných nemocí.
Nemoc, která člověka vyčlení ze života
"Jen šedesát lidí s těžkou psoriázou (lupénka – pozn. red.) se u nás léčí moderními léky. V sousedním, srovnatelně velkém Rakousku, je jich tisíc," říká přednosta kožní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
"Psoriáza je sice nemoc, na kterou se neumírá, ale vyčlení člověka ze života," říká Arenberger.
"Způsobuje tak velkou zátěž na psychiku, že řada nemocných uvažuje o sebevraždě. Představte si, že máte po celém těle i obličeji šupiny zarudlé odlupující se kůže, a když se svlékáte, tak to šustí. Lidé se vás štítí," popisuje lékař.
K moderním biologickým preparátům se Češi dostali až loni. Zhruba tři roky poté, co tyto léky už brali pacienti v jiných zemích. "Nové léky přitom mají méně vedlejších účinků," dodává Arenberger.
To, že moderní léky na lupénku užívá méně lidí, ale neznamená, že by u nás lupénkou trpělo méně pacientů.
Máme jich přibližně stejně jako sousedé, ale v Česku chybějí peníze na léky pro tyto pacienty. Léčba člověka s těžkou lupénkou moderními léky přijde na 33 tisíc korun měsíčně.
Limity, kolik lidí s drahými diagnózami se u nás bude léčit, nastavují zdravotní pojišťovny. Návrh smlouvy pro první pololetí letošního roku pro léčbu pacientů s těmito nákladnými chorobami je ale tvrdý. Nepřipouští přibírání nových pacientů do léčby.
MF DNES v pátek upozornila na případy lidí, kteří jsou těžce nemocní, a přesto kvůli limitům nedostanou nejnovější léky. - více zde
Mylné výpočty ovlivní životy pacientů
K tomu všemu čísla, se kterými Všeobecná zdravotní pojišťovna operuje a podle kterých chce platit za léčbu pacientů, neodpovídají skutečnosti.
"Jsou tam úplné hlouposti, skoro bych mluvil o naprosté neschopnosti někoho, kdo to počítal," rozhořčil se ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).
"Pro nás je to naprosto nepřijatelné," kroutí hlavou mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný.
VZP nyní couvá a tvrdí, že smlouva, kterou nemocnicím rozeslala, byla jen prvním návrhem.
"Limit lékovým průměrem na pacienta jsme použili jen u nejnákladnějších způsobů léčby, a to tam, kde je nemoc ještě v časném stadiu. Léčba pokročilých stadií chorob je ve většině případů hrazena jako doposud," uvedla mluvčí VZP Jana Víšková. O tom však ve smlouvách není ani slovo.
"Musí se to změnit a už se na tom pracuje. Je vidět, že pojišťovny stále neumějí nasmlouvávat léčbu pro pacienta. Nejde přece říct, že máme takový finanční limit a do toho se vejdeme, děj se co děj, ať jsou pacienti léčeni nebo ne," říká Julínek.
A co radí lidem, kteří nedostanou léčbu, ač na ni mají nárok?
"Loni jsem jim posílal číslo na právníka. Letos by chaos způsobený loňskými změnami ve vyhláškách měl být menší, takže už by se nemělo stát, že nemocnice někoho odmítne léčit, protože se bojí, že za něj nedostane zaplaceno," tvrdí ministr.
