Nejde rozhodně o žádný novodobý problém, za který by snad mohla hektičnost dnešní doby a téměř všudypřítomný stres, i když ten zde také hraje svou roli. Pojem bruxomanie se v odborných médiích objevil už začátkem dvacátého století a v roce 1931 byl označen za čistě psychologický fenomén. Tento názor moderní vědecké studie vyvracejí.
Co všechno tento jev obnáší v praxi a jaké negativní zdravotní dopady s sebou nese? To, že člověk skřípe zuby, je způsobeno nadměrným zatínáním žvýkacích svalů. K tomu dochází zejména v noci, výjimkou však není ani denní (bdělý), popřípadě kombinovaný bruxismus. Tato aktivita je v drtivé většině případů podvědomá, to znamená, že se děje zcela automaticky. Dotyčný neví o tom, že skřípe zuby, obvykle ho na to upozorní někdo druhý.
Devět nejčastějších zubních problémů. Jak řešit citlivé zuby či skřípání? |
Z příčin se často uvádějí stres, úzkost a zvýšené psychické napětí, u denní formy bruxismu také intenzivní soustředění, bolest nebo nadměrná zátěž (třeba při sportu). U dětí se může skřípání zubů objevit například v souvislosti s infekčním onemocněním, v takovém případě po odeznění nemoci zmizí i bruxismus.
Únava i zničené zuby
Skřípání a zatínání zubů dokáže napáchat spoustu škod, a to nejen na samotném chrupu, u kterého dochází k přetěžování, nadměrnému obrušování žvýkacích plošek zubů a kousacích hran či ovlivnění parodontu (závěsný aparát, který obklopuje zub a fixuje ho v jeho pozici).
Bruxismus se může projevovat také bolestí čelistního kloubu, vyvolává napětí v oblasti šíje a krku a může být i příčinou častějších bolestí hlavy nebo zvýšené únavy. V neposlední řadě způsobuje poruchy spánku a pocit nepohodlí. Dlouhodobé zatínání čelistních svalů následně může vést k jejich zatuhnutí a rozvoji chronických bolestí.
A teď trochu čísel. Obecně se udává, že skřípání zubů je běžné přibližně u 10 až 20 procent dospělé populace. Odborná literatura však zmiňuje horní mez až 91 procent, přičemž s tímto jevem se častěji setkáváme u lidí, kteří trpí poruchami čelistního kloubu.
Ačkoli se mnozí domnívají, že většina „skřípalů“ o sobě dává vědět hlavně v noci, opak je pravdou. Denní bruxismus je dvakrát častější, což platí zejména v případě žen. U nočního jde o zhruba vyrovnané skóre. Tento jev je nejčastěji k vidění u dětí a mladších dospělých, v kategorii 45–60 let jeho výskyt klesá a ve stáří se objevuje velmi sporadicky.
To má zcela přirozený důvod – s narůstajícím věkem se snižuje svalová síla, a tím pádem ubývá i skřípání zubů. Existuje obecně zažitý názor, že bruxismus způsobují stres, úzkosti, či dokonce jakási skrytá agrese. Odborné studie však tento pohled nepotvrzují.
Bruxismus podle nich nevzniká vlivem psychologických vlivů nebo osobnostních charakteristik ani kvůli zažitému (či očekávanému) stresu. Ten zde však přesto figuruje. Lidé, kteří trpí bruxismem, reagují na stres právě zvýšeným napětím žvýkacích svalů a následným skřípáním a zatínáním zubů. Stres tedy bruxismus zhoršuje, není však jeho skutečnou příčinou.
U tohoto problému jde v podstatě o jakýsi souboj „kdo s koho“ – zvítězí zuby, nebo svaly? Odpověď je nasnadě, svaly jsou zde jasným favoritem. Vydrží totiž mnohem větší zátěž než zuby, které se opotřebí nebo prasknou.
Při léčbě bruxismu se tedy nelze omezovat pouze na oblast stomatologie, ale do celého procesu je třeba zapojit také fyzioterapii a rehabilitaci, kde se pracuje se svaly. Tím to ovšem nekončí. Jak známo, všechno souvisí se vším, což platí i v daném případě. Se skusem souvisí také postura (držení těla v prostoru) – postavení zubů ovlivňuje postavení těla a naopak. Při léčbě je tedy nezbytné vzít v potaz všechny tyto aspekty.
Kousání nehtů či skřípání zuby. Jsou vaše zlozvyky opravdu neškodné? |
Ostatně je to naprosto logické. Bruxismem sice rozumíme skřípání zubů, ty však samy o sobě skřípat nemohou. K tomu, aby vyprodukovaly tyto uši drásající zvuky, potřebují „hybatele“, a tím jsou právě svaly.
Léčba bruxismu
Léčba zahrnuje jak práci se svaly a posturou, která je v režii fyzioterapeuta, tak ochranu zubů a jejich rekonstrukci, kterou provádí stomatolog.
„Za účelem ochrany zubů se používají speciální dlahy, a to jak pro denní, tak pro noční použití, které chrání zuby, uvolňují svaly, přinášejí úlevu krční páteři a dlouhodobě mohou zlepšovat i zdravé držení těla. Nasazují se na dolní nebo horní zubní oblouk a jsou vyrobeny z jemného termoplastického materiálu. Pokud není dlaha zhotovena přímo u zubního lékaře, lze využít i individualizovatelné dlahy, které je možno opakovaně upravovat podle potřeby uživatele. Takovou dlahu ponoříte do horké vody a poté ji opatrně vložíte podle návodu do úst, aby se dokonale adaptovala na váš chrup, přičemž tento postup můžete několikrát zopakovat, aniž by dlaha ztratila své charakteristické vlastnosti,“ popisuje zubní lékařka Nikolleta Benešová.
„V případě, že vám dlaha nebude dobře sedět, je možné ji kdykoli opět upravit,“ dodává.
CO JEŠTĚ POMÁHÁ
|
