Za šest let jste s kolegou Vojtou Hlaváčkem natočili přes tři sta podcastů na různá témata, ale napsali jste také knihu o „levném dopaminu“. Dotýká se vás to téma nějak osobně?
Oba jsme jeli na levném dopaminu a byli, stejně jako spousta dalších lidí, nešťastní, že nám virtuální prostor řídil životy a že jsme mu nedokázali vzdorovat. Kniha byla dobrou příležitostí prozkoumat proč, co nás k digitálním technologiím tak poutá. V jednu chvíli, kdy už byly naše podcasty úspěšné, jsem si uvědomil, že inklinuji k tématům, jaká víc než mě zajímají publikum. A začal jsem zkoumat, proč poptávce podléhám.
Když si všimnu, že toužím bloumat internetem, využiji princip sebereflexe. Poznamenám si to, udělám si čárku nebo si to zapíšu večer do deníku.
